Spotřebitelské ceny letos v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 procenta a meziročně o 2,3 procenta. Inflace, která začíná dvojkou, překvapuje, v minulých týdnech ji tipoval málokdo. Například centrální banka ji odhadovala od tří procent výše.
Meziročně spotřebitelské ceny v lednu zaznamenaly 4,6% pokles [2,3 %]. Aktuální data o vývoji inflace v lednu dnes [15.2.] přinesl Český statistický úřad [ČSÚ]. V lednu opět rostly náklady na bydlení a potraviny. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ, ale i doplnila, že inflace v Česku je nejnižší od března roku 2021.
„Hádanka, jak dopadla lednová inflace, přeceňování zboží nebo zdražení elektřiny, je vyřešena. V lednu se totiž spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 1,5 procenta,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas, který tipoval lednovou inflaci začínající dvojkou.
Upozorňuje na to, že inflace v Česku se po téměř třech letech dostává téměř na cílovou 2% hodnotu České národní banky [ČNB]. Guvernér ČNB Aleš Michl ještě v minulém týdnu tipoval lednovou inflaci ve výši tří a více procent.
I tak vývoj inflace koresponduje s aktuálním razantním snížením úrokových sazeb ČNB. Ta minulý týden ve čtvrtek [8.2.] snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 procenta. Vzápětí na to prudce oslabila koruna.
A korunu nepodpořila ani dnešní inflační data. Investoři z důvodu dalšího snížení úrokových sazeb investice do ní opouštějí. Koruna dnes akorát prolomila hranici 25,50 CZK/EUR.
„Koruna se doposud opírala pouze o úrokový diferenciál, který se po dnešních číslech zřejmě dále do budoucna rozplývá. Česká měna už od posledního zasedání bankovní rady minulý týden ztratila více než dvě procenta. Oproti loňskému jaru už dokonce přes osm procent,“ říká Petr Dufek.
Inflace v lednu podrobně
V lednu se zvýšily ceny především energií, tedy elektřiny a zemního plynu. Naproti tomu potraviny zůstaly na zhruba stejných cenách jako v prosinci. Efekt snížené daně z přidané hodnoty [DPH] na potraviny tedy není podle analytiků v lednových číslech vidět. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 procenta. Za bydlení stouply ceny:
- Elektřiny: +12,1 %
- Vodného: +10,9 %
- Zemního plynu: +3,6 %
- Stočného: +13,4 %
- Tepla a teplé vody: +3,2 %
Dále vzrostly ceny lihovin o 10,6 procenta, vína o 10 procent a piva o 6,6 procenta. Byly i vyšší ceny dovolených s komplexními službami o 7,0 procenta a rekreačních a kulturních služeb o 1,6 procenta. Ve stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 1,7 procenta.
Inflace meziročně
„Meziroční inflace klesla na 2,3 procenta, těsně k našemu cíli. Měnová politika tedy byla v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná. Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na dvou procentech. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu,“ okomentovala aktuální data viceguvernérka centrální banka Eva Zamrazilová.
Meziročně spotřebitelské ceny v lednu stouply o 2,3 procenta, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Ceny u hlavních položek ubraly na tempu zdražování.
- Elektřiny: +13,3 % [v prosinci 142,4 %]
- Vodného: +10,9 % [v prosinci 16,3 %]
- Stočného: +10,5 % [v prosinci 26,9 %]
Meziroční inflace, která obvykle poutá největší pozornost, se tak z téměř sedmi procent v prosinci propadla na lednová 2,3 procenta.
„Je to mnohem lepší výsledek, než očekával trh i centrální banka. Část propadu jde samozřejmě na vrub vysokému srovnávacímu základu, avšak je vidět, že inflační tlaky i tak v ekonomice až na výjimky konečně polevují,“ komentuje vývoj cen Dufek.
Dopady na korunu jsou drtivé
Nová inflační čísla hůře nese česká koruna, která prolomila hranici 25,50 CZK/EUR. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila za tím stojí nízká inflace v lednu. To naznačuje další rychlý pokles sazeb centrální banky. Což má přímé dopady na obchodování s korunou.
„Koruna vůči euru oslabila [po zveřejnění dat] zhruba o deset haléřů do okolí EUR/CZK 25,50,“ říká Hradil.
Nízká hodnota inflace za leden je zřetelným signálem pro ČNB, aby pokračovala ve snižování tuzemských úrokových sazeb. To ale vědí i investoři nejen na dluhopisovém trhu.
Vývoj kurzu koruny vůči euru
[Zdroj: xStation]
Vít Hradil ale i upozorňuje, že na uvolňování měnové politiky se podílí i kurz koruny. A je-li ta slabší, podporuje proinflační tlaky. On sám současné oslabení koruny vnímá jako ekvivalent jednoho procentního bodu ve výší základních úrokových sazeb.
„Na březnovém zasedání bankovní rady tak může zvítězit opatrnost a dojít k poklesu základní úrokové sazby „pouze“ o půl procentního bodu,“ uzavírá a nevylučuje, že koruna ještě letos posílí.
–DNA–
