Analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler shrnuje na FinTag minulý týden z pohledu makroekonomických dat. Zaměřuje se na vývoj inflace, rozhodování ČNB, ale i kurz koruny a hodnotí světovou ekonomiku. Více v jeho komentáři.
Tuzemská inflace za leden překvapila výraznějším poklesem, a to i v jádrové složce. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zpomalil na pouhých 2,3 procenta po prosincových 6,9 procenta.
Lednový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně pod očekáváním centrální banky, když ta pro celkovou inflaci čekala 3,0 procenta a pro jádrovou složku 3,8 procenta. Podílel se na tom meziroční pokles cen potravin podpořený snížením sazby daně z přidané hodnoty [DPH], stejně tak ale i nižší jádrová inflace.
Jádrová inflace v lednu klesla na 2,9 procenta z prosincových 3,6 procenta. Tím se tak těsně dostala do tolerančního pásma centrální banky.
Překvapivě slabý byl meziměsíční vývoj jádrových cen, které podle našeho odhadu po sezonním očištění v průměru zhruba stagnovaly. Právě nejistotu kolem míry lednového přecenění Česká národní banka [ČNB] často používala jako argument, proč postupovat se snižováním úrokových sazeb opatrně. Teď, když je jasné, že k silnému přecenění nedošlo, může ČNB začít úrokové sazby více přizpůsobovat reálné ekonomice.
Snižování sazeb a kurz koruny podle ČNB
Meziměsíční vývoj jádrové inflace bude klíčový pro směřování měnové politiky. Ukáže totiž, zda lednové číslo bylo jen krátkodobým výkyvem, či předznamenává dlouhodobější trend slabých poptávkových tlaků. Úroveň poptávky je v ČR stále nízká.
Avšak přetrvávající slabá ekonomika a významný ústup nejistoty kolem vývoje inflace ukázala důvod pro Českou národní banku pro urychlení snižování úrokových sazeb.
Pokud nedojde k neočekávaným šokům, tak dosavadní vývoj naznačuje, že celková inflace by se mohla po velkou část roku udržet v tolerančním pásmu ČNB. Na následujících zasedáních by tak ve hře mělo být i výraznější snížení sazeb než o únorových 50 bb. Zásadním faktorem v diskuzích tohoto typu bude ale vývoj koruny. Ta pokračovala ve výrazném oslabování, když jen během minulého týdne vůči euru ztratila zhruba jedno procento své hodnoty a její kurz atakoval 25,50 CZK/EUR.
Nízká inflace v Česku: Koruna prolomila hranici 25,50 za euro
Tuzemské měně neprospívá hlavně zužující se úrokový diferenciál. Zatímco v případě ČNB finanční trh nyní zaceňuje snížení repo sazby k politicky neutrálním třem procentům už do konce roku, u zahraničních centrálních bank se naopak termín prvního snížení sazeb mírně odsunul. Minulý týden k tomu přispěla zejména americká inflace, která oproti té české naopak skončila nad odhady. To se přitom týkalo jak spotřebitelských, tak i výrobních cen.
[Pozn. red.: Meziroční růst spotřebitelských cen v USA v lednu zpomalil na 3,1 procenta z prosincových 3,4 procenta.]
Ačkoliv to tak z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla nevypadalo, podle zápisu z posledního zasedání ČNB na něm bankovní rada vývoj koruny diskutovala. Silné oslabení by podle některých členů bankovní rady mohlo pokles sazeb zbrzdit či přímo zastavit. Aktuálně je kurz koruny oproti prognóze ČNB slabší o zhruba tři procenta.
Globální vývoj v minulém týdnu
Globální vývoj hrál minulý týden do karet americkému dolaru. Ten vůči euru posílil o zhruba 0,3 procenta. Pomohl tomu především již zmíněný vývoj spotřebitelských a výrobních cen. Zatímco spotřebitelské ceny vzrostly v USA meziročně o 3,1 procenta a ceny producentů o 0,9 procenta, tržní konsensus v prvním případě činil 2,9 procenta, v tom druhém 0,6 procenta.
Mírně nižší byly oproti očekávání také týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které dosáhly 212 tisíc. A nadále indikují přetrvávající napětí na americkém trhu práce. Částečnou korekci silnějších pozic amerického dolaru přinesla data z reálné ekonomiky. Vývoj maloobchodních tržeb a průmyslové produkce v USA za leden totiž investory zklamal. Tato data sice ukazují na zmírňování růstové dynamiky americké ekonomiky, oproti té evropské je ale na tom stále významně lépe.
Zpřesněný odhad HDP potvrdil, že ekonomika eurozóny v posledním loňském čtvrtletí pouze stagnovala a za celý rok 2023 vykázala růst jen o 0,5 procenta. Zatímco ta americká vzrostla o 2,5 procenta. Prosincová data průmyslové produkce v eurozóně ukazující meziměsíční růst o výrazných 2,6 procenta a vypadají na první pohled dobře. Jejich struktura však napovídá, že šlo spíše o jednorázový výkyv daný silným růstem v Irsku [meziměsíčně o 23 %], kde jsou data běžně velmi volatilní.
Martin Gürtler, analytik KB
Pozn. red.: Text prošel mírnou redakční úpravou.
