Pracující důchodci nebudou platit sociální pojištění, navrhla koalice

Zvyšování penze za práci v důchodu zřejmě nahradí nulové odvody na sociální pojištění pro pracující důchodce. Opatření, které je součástí důchodové reformy, uleví sociální správě při přepočtech penzí a udrží více důchodců na trhu práce.

Na návrhu zrušení odvodů na sociální zabezpečení pro pracující důchodce panuje v pětikoaliční vládě shoda, tvrdí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Legislativní změnu, kterou se snažil ministr Jurečka prosadit už na podzim roku 2022, nyní jeho resort zařadí do novely zákona o důchodovém pojištění.

„Je na tom shoda. Toto jsme teď doplnili do návrhu celé důchodové reformy, který máme vypořádaný [s vyřízenými připomínkami, pozn. red.]. Bude to součástí reformy,“ řekl na tiskové konferenci [20.2.] ministr práce a sociálních věcí.

Nulový odvod na sociální pojištění by se týkal pouze té části odvodu, kterou platí prostřednictvím svého zaměstnavatele zaměstnanci. To znamená, že by se jim z hrubé mzdy nestrhávalo 6,5 procenta na sociální zabezpečení, tato částka by jim zůstávala.

Od ledna 2024 zaměstnanci nově platí ke zmiňovanému sociálnímu odvodu 6,5 procenta ještě nemocenské pojištění, to ve výši 0,6 procenta. Pracující důchodci by tak po nabytí platnosti chystané novely o důchodovém pojištění zřejmě neplatili ani nemocenský odvod. Měsíčně by jim tak navíc nově zůstávalo celkem 7,1 procenta z jejich mzdového základu oproti ostatním zaměstnancům.

Pracující důchodci odvedou méně na pojistném

Výměnou za to by už ale nedocházelo k trvalému a postupnému navyšování přiznaného starobního důchodu. Jako je tomu nyní u penzistů, kteří i přes důchodovou dávku dále pracují. Ti mohou po každých 360 odpracovaných dnech Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ] požádat o přepočtení, respektive navýšení důchodu. Jeho zásluhový procentní díl jim trvale vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu.

Podle Jurečky každoroční přepočítávání penzí u pracujících důchodců sociální správu ale zatěžuje. Přitom si lidé polepší přibližně o necelou stokorunu. Při odpuštění pojistného by jim podle výše jejich výdělku mohlo zůstat měsíčně několik stokorun až tisícikorun. A změna podle něj především čerstvé důchodce přiměje i k tomu, aby nepřestávali pracovat hned při dosažení důchodového věku.

Podle podkladů k předloňskému návrhu zákona, který zaváděl stejné opatření, ale vláda ho zamítla, u nás pracovalo kolem 270 000 lidí v řádném starobním důchodu.

NERV navrhuje nižší pojistné odvody pro lidi s nízkými výdělky

Konkrétní nastavení navrhované změny pro odvody pracujících důchodců nyní ale jasné není. Kabinet totiž výslednou novelu s reformou penzí dosud nezveřejnil. Podle záměru, který vláda loni na jaře z projednávaného zákona vyškrtla, neměli zaměstnaní penzisté platit na sociální zabezpečení tehdejších 6,5 procenta ze základu výdělku. Což by znamenalo, že s hrubou měsíční mzdou 25 000 korun by penzistovi z výdělku zůstalo asi 1 600 korun. To bez započtení zmíněného odvodu na nemocenské pojištění.

Například u hrubé mzdy 30 000 korun by si pracující důchodce polepšil o 1 900 korun měsíčně, u mzdy 40 000 korun by úspora dosáhla zhruba 2 600 korun za měsíc.

Firmám se odvody za pracující důchodce nezmění

Zaměstnavatelům by se odvody na sociální zabezpečení za zaměstnance s přiznanou penzí ale nezměnily. Tedy by zůstaly v současné výši 24,8 procenta hrubé mzdy.

V novele myslí resort práce také na osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ] pracující přes důchod. I ti by si měli ponechat 6,5 procenta ze zisku, sazba pojistného by u nich měla klesnout z 29,2 na 22,7 procenta.

Ministerstvo práce již v návrhu na změnu na podzim 2022 spočítalo, že by po odpuštění sociálního pojištění u 270 000 pracovníků v důchodu stát ročně přišel zhruba o čtyři až 4,5 miliardy korun. Do této částky resort ale nezahrnul odvod na nemocenské pojištění, kterým vláda zatížila zaměstnance od letošního ledna.

Příští rok zaplatíme vyšší odvody a nově i nemocenské pojištění

S odpuštěním odvodů zaměstnaným důchodcům tehdy nesouhlasili zaměstnavatelé a odbory. Navrhovali naopak penzi za „přesluhování“ víc zvedat. Poukazovali na to, že zatímco mladší senioři mají důchod a výdělek, tak ve vysokém věku si lidé příjem prací už zvedat nemůžou. Podle ministra jsou ale mladší senioři aktivnější a mají i vyšší náklady. V pozdějším věku podle něj mohou při potřebě získat příspěvek na péči.

–ČTK/VRN–