„Od počátku upozorňujeme na to, že migrační pakt EU není pro naši zemi dobrý,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny PČR a první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v rozhovoru pro FinTag.
Jaké jsou pozitivní, a naopak stinné stránky paktu a proč KDU-ČSL nepovažuje výslednou podobu migračního patku za dobrou? Více v následujícím rozhovoru.
Pane místopředsedo, tématem, které víří politické vody nejen u nás, je finální verze migračního paktu. Jak ho vnímáte vy osobně?
Od první migrační vlny v roce 2015 si Evropská unie pomalu, ale jistě začíná uvědomovat, že nelegální migrace znamená pro náš kontinent obrovskou hrozbu. Nový migrační pakt obsahuje některé kroky, které mají potenciál tuto hrozbu zmírnit.
Jaká ustanovení paktu jsou podle vás klíčová?
Pakt zajistí rozsáhlejší a efektivnější kontroly na hranicích Schengenského prostoru. Dále značně urychlí proces návratu nelegálních migrantů, kteří nemají šanci získat v EU azyl, do zemí původu. Pomůže také s výstavbou nových záchytných center ve státech jižní Evropy. V nich bude možné nelegální migranty shromáždit a mít o nich přehled. Zlepší možnosti EU v boji proti převaděčům. Ty lze označit za parazity, kteří se živí lidským neštěstím. Celý problém migrace významně zvětšují. Slibují například svým „klientům“, že na ně Evropa čeká s otevřenou náručí. A že stačí pouze dorazit a čerpat sociální benefity. To ale samozřejmě není pravda.
Povinné kvóty nikdy nefungovaly a fungovat nebudou
Je naopak nějaké ustanovení, které se vám osobně vůbec nezamlouvá, v čem by měl být pakt ještě zpřesněn, doplněn?
Jako lidovci dlouhodobě říkáme, že povinné kvóty nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Evropští zákonodárci se tomuto termínu kvůli jeho nepopularitě pečlivě vyhýbají. A ani současná dohoda EU se o zavedení povinných kvót přímo nezmiňuje. Povinná solidarita, kterou dohoda zavádí, je však zcela jasně eufemismem pro povinné kvóty. A s tím se prostě nemůžeme smířit.
Co dál vám vadí?
Druhým aspektem, se kterým máme jako KDU-ČSL zásadní problém, je délka azylové procedury. Ta se o něco zkrátila. To je dobře. Stále by ale měla trvat dlouhých dvanáct týdnů. My potřebujeme, aby nelegálně příchozí člověk během maximálně měsíce věděl, zda mu bude udělen azyl, například jako uprchlíkovi před genocidou. Anebo zda bude neprodleně navrácen. Tam, odkud přišel, protože na azyl nemá nárok.
Česko se při hlasování o paktu v EU zdrželo. Vláda tím překvapila, protože právě česká vláda se za svého předsednictví na něm aktivně podílela. Jak to vnímáte?
Fakt, že se Česko při hlasování o migračním paktu na úrovni EU zdrželo, považujeme za velký úspěch KDU-ČSL. Od počátku upozorňujeme, že migrační pakt není dobrý. Naopak je tam v detailu řada věcí, které nebudou fungovat. Proto není možné jej podpořit. Za lidovce je v této oblasti obzvláště aktivní například můj kolega europoslanec Tomáš Zdechovský.
Nový migrační pakt Evropu v mnohém oslabuje
Ministr vnitra Vít Rakušan [STAN] prohlásil, že nový návrh paktu snižuje obranu před nelegální migrací na vnější hranici EU. Ministr dopravy Martin Kupka [ODS] řekl, že přináší novou byrokracii. Souhlasíte?
S výtkami obou kolegů souhlasím. Hlavně jsem velmi rád, že i ministr vnitra Vít Rakušan s námi lidovci konečně souhlasí v tom, že výsledná podoba migračního paktu pro naši zemi není dobrá. Přidal bych ještě jeden zásadní nedostatek. Oproti pracovní verzi není výsledná podoba paktu tak striktní vůči pašerákům. Jako EU potřebujeme smlouvy s třetími zeměmi. Aby nám umožnily zabavit pašerákům majetek získaný přiživováním se na cizím neštěstí. Opatření se původně zvažovalo, ale z výsledné podoby vypadlo. To je chyba.
Nejsou podle vás některá ustanovení paktu vágní? Například termín povinná solidarita napadají odpůrci paktu, že jde o povinné kvóty. Proč migrační pakt nehovoří jasněji, výstižněji?
Povinné kvóty jsou a vždy byly nefunkčním mechanismem. A je jedno, jak jim říkáme. O tom jsme se přesvědčili během více než osmi let od začátku migrační krize. Prosazovat myšlenku povinného přerozdělování je cesta do pekel. To samé platí pro požadavek výpalného po státech, které povinné přerozdělení odmítnou. Budoucnost migrační politiky EU musí být ve zcela dobrovolné solidaritě, nikoliv povinné. Státy musí k přijetí uprchlíků motivovat odměna, nikoliv trest.
Důležitá součást paktu je databáze Eurodac. Ta má pomoci efektivněji odhalovat migranty, jež se v EU ocitli nelegálně. Nyní se má modernizovat. Pomůže to?
Ano, zdokonalení systému Eurodac, tedy databáze otisků prstů v rámci EU, zlepší řešení nelegálního pohybu. Umožní sledovat cesty žadatelů o azyl a dalších migrantů po celé EU. Dost se spoléhá na to, že se zajistí, aby každý žadatel o azyl byl v této databázi a úřady o něm věděly. Na odhadování efektivity tohoto kroku je prozatím brzy. Já jsem ale v tomto konkrétním případě mírným optimistou.
Němci přehodnotili svůj přístup k migraci
Nelegální migrace v evropských státech jako například v Německu je už reálným problémem. Není to důkaz toho, že politika ,,otevřených dveří“ reálně selhala?
V obecné rovině si politiky Angely Merkelové velmi vážím. Vždy rozuměla problémům střední Evropy jako celku. Podporovala dobrou spolupráci v rámci regionu, včetně České republiky. V jednom ale dle mého názoru zásadně chybovala, a to právě v přístupu k migraci. Ona byla hlavním motorem politiky, která motivovala migranty k odchodu z jejich domoviny za vidinou štědrých sociálních jistot. Teď na to doplácíme.
Co si Němci slibovali od migrantů?
Němci si od migrace slibovali několik věcí. Příliv nové pracovní síly měl pomoci průmyslu a zachránit německý penzijní systém. Nic z toho se ale nestalo. Naopak se dle mnoha odborníků ukazuje, že přílišná vstřícnost k migrantům se Němcům ekonomicky nevyplácí.
Reagují na to už strany v Německu?
Tamní politické strany na to samozřejmě reagují. Například němečtí lidovci, strana CDU/CSU, se ve svém novém politickém programu z prosince minulého roku proti migraci jasně vymezili. Odvrátili se od politiky Angely Merkelové a požadují mnohem tvrdší přístup. Tuto změnu názoru velké části našich západních sousedů nelze než kvitovat.
Když se bavíme o migraci, neměla by se zohledňovat vedle následných opatření také prevence? To je eliminace, pokud možno faktorů, které vedou k migraci.
Evropská unie nesmí zanedbat ani řešení příčin migrace. Evropské státy musí usilovat o napravení hospodářské, sociální a politické situace v zemích původu žadatelů. Zde jsme jako EU udělali v minulosti mnoho chyb. Podporovali jsme různé revoluce v rámci Arabského jara, které slibovaly demokracii, ale skončily akorát destabilizací celého regionu.
Válka na Ukrajině a další vlna běženců
Poučila se Evropa?
Do budoucna se dle mého názoru jako EU musíme méně soustředit na to, jaký režim vyhovuje našim představám o fungování demokracie. A i více na to, s jakým režimem se dá spolehlivě spolupracovat na mezinárodním poli nejen v otázce kontroly migrace.
Evropu ovlivňuje i válka na Ukrajině. Mnozí mají za to, že v případě porážky Ukrajiny hrozí masivní uprchlická vlna do Evropy. Je Evropa připravena na tento krizový scénář?
Nerad bych mísil otázku ekonomické migrace ze zemí severní Afriky a Blízkého východu s otázkou uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny. Jako Češi si pamatujeme bolest mnichovské zrady v roce 1938, ale také vděk vůči státům, které přijaly naše uprchlíky před nacistickým režimem. Prosím, poučme se z historie. Nepřestávejme pomáhat Ukrajině, kterou ruský agresor nespravedlivě a bez jakéhokoli relevantního důvodu napadl a nyní na jejím území páchá de facto genocidu.
Znovu se zeptám, pokud Ukrajina v konfliktu s Ruskem neuspěje, zvládne Evropa přijmout další vlnu uprchlíků? Fungoval by princip povinné solidarity deklarovaný v migračním paktu, o kterém se bavíme?
Jde o černý scénář. Avšak měl by být pro nás právě důvodem poskytnout Ukrajině pomoc, kterou potřebuje, aby se ubránila. V této souvislosti bych rád ale vypíchl jinou věc. S uprchlíky z Ukrajiny u nás nejsou prakticky žádné vážné problémy. Naopak, naprostá většina z nich pracuje a přispívá daněmi do našeho systému. Již nyní je tato částka srovnatelná s tím, co jim stát poskytne na sociální pomoci a již brzy se nám ukrajinští uprchlíci začnou, cynicky řečeno, dokonce vyplácet. Otázka pomoci někomu, kdo utíká před válkou, pro mě ale samozřejmě není v prvé řadě ekonomická, ale morální. Prostě to jako člověk považuji za správné a od našich spojenců bych čekal totéž.
Petr Duchoslav
Tento panáček z vatikánské sekty Jidášů je jeden z největších zloduchů pro erár i s arogantním farářem z ods. Bere platy za st. funkce po 20 let, to v počtu kolem 50. Takže si přijde na miliony kč měsíčně. Takové lidské how… jste chtěli volit ?
„Otázka pomoci někomu, kdo utíká před válkou, pro mě ale samozřejmě není v prvé řadě ekonomická, ale morální.“ hezká věta.Jenže ta morálka je dobrá jen do té doby, dokud nezačne negativně prorůstat do ekonomiky.A taky by bylo na místě zeptat se pana Bartoška, zda vůbec je známo kolik uprchlíků je z oblasti bojů a kolik jich jen využilo otevřené dveře k ekonomické migraci z oblastí, kde se nebojuje.A víme-snad kromě takových nadšenců jako pan Bartošek-jak je to se zaměstnáváním nejen Ukrajinců, ale Rumunů, Slováků, Moldavců těmi tzv.“klienty“.Daně se neplatí, zdravotní pojištění taky ne.Ale výkřiky z vlády slyšíme-kolik cizinců pracuje.A ví vůbec někdo, kolik jich je celkem?Pochybuji.