České firmy v reakci na legislativní změny u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti, které přináší novela zákoníku práce a konsolidační balíček, snižují počty takzvaných dohodářů. Mnohé je propustily, s dalšími uzavřely smlouvu o dílo.
Práci dohodářů firmy nejčastěji přerozdělily mezi ostatní zaměstnance, najaly osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedly na zkrácené či plné pracovní úvazky. Také najímají více pracovníků v rámci jiných smluvních vztahů, hlavně na smlouvy o dílo. Případně využívají služeb pracovních agentur. Uvedla to Hospodářská komora ČR [HK ČR] s odvoláním na výsledky aktuálního průzkumu mezi 457 podniky z celé České republiky.
„Firmy na úpravy v zákoníku práci zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly,“ říká viceprezident HK ČR Tomáš Prouza.
Zhruba 30 procent zaměstnavatelů v průzkumu uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody žádný vliv.
„Reakce firem na změny u dohod byla oproti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července,“ doplnil Prouza.
Vláda se rozhodla výrazně omezit dohody kvůli praxi, kdy se lidé vyhýbají placení pojistného uzavíráním dohod u více zaměstnavatelů. Podle propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] na základě dat z roku 2021 se v ČR neplatí pojistné odvody z více než 50 miliard korun dohodových výdělků. Systém sociálního zabezpečení tím přichází zhruba o 15 miliard korun ročně.
Jak firmy snížily počty dohodářů
Počty dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. 60 procent z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách. Z nich k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pouhá pětina. V ostatních odvětvích je podíl těchto firem výrazně vyšší.
Výsledky průzkumu HK ČR mezi firmami ohledně dohodářů
[Zdroj: HK ČR]
Podle dřívějších šetření Komory práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské dovolené. Novým pravidlům se musí přizpůsobit přes 250 tisíc zaměstnavatelů.
Změny v pravidlech pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr zavedla novela zákoníku práce a spolu s ní také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a o svátcích.
Konsolidační balíček od letošního července zavádí především povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Zároveň při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu vzniká povinnost z odměny odvádět sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé tyto odvody navíc budou muset zpětně doplatit. Což jim podle HK ČR zvedne nároky na byrokracii. A obecně i prohlubuje nejistotu při personálním plánování.
Vláda oznámila odložení některých změn na příští rok
HK ČR i vadí, že by zaměstnavatel do poslední chvíle nevěděl, kolik ho dohodář nakonec bude stát. Obává se také, že kvůli parametrickým úpravám klesne účast na dohodách u některých skupin obyvatelstva. Jako jsou studenti, matky na rodičovské či senioři. Komora proto úpravy dohod napadla jak v meziresortním připomínkovém řízení, tak při schvalování ozdravného balíčku.
„Na jednáních se zástupci ministerstev a poslanci prosazujeme, aby se nemuselo cokoliv sčítat a následně doměřovat pojistné. To by zaměstnavatelům zjednodušilo zaměstnávání pracovníků na dohody,“ říká Tomáš Prouza.
Pojistné začnou dohodáři odvádět až příští rok, oznámil Jurečka
Vládní koalice by o úpravách dohod mohla jednat už tento týden. Podle Prouzy z jednání v expertní skupině vyplývá, že na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí ČSSZ jako první, by se dál mohla vztahovat současná pravidla. Pojistné by se z ní platilo jen v případě, že by měsíční výdělek dohodáře přesáhl deset tisíc korun, stejně jako je tomu nyní.
„Dosavadní limit 10 000 korun, stanovený v roce 2012, už ale inflace dávno znehodnotila, a proto Hospodářská komora doporučuje tento limit zvýšit alespoň na 15 000 korun,“ doplňuje Prouza.
Pokud má zaměstnanec více dohod, pak to zaměstnavatel podle Komory jednoduše zjistí při kontrole ve státem vedené evidenci.
„Zaměstnavatel nemůže nést odpovědnost za to, že mu zaměstnanec neřekl případně pravdu o tom, jestli už má uzavřenou jinou dohodu,“ argumentuje viceprezident HK ČR.
–RED–
Pracující na dohodu DPP jsou hlavně důchodci, kteří žijí v pronajatém bytě a důchod jim nestačí na pokrytí všech nutných měsíčních plateb (elektřina, telefon+internet, benzin, případně půjčka na udržení ojetiny v tech.stavu, aby se měli jak dostat k lékaři, na nákup a hlavně včas do práce). Protože práce na DPP je málo a je finančně neatraktivní, je vhodná jako přivýdělek k částečnému, nebo plnému důchodu, tak ale není zajímavá pro toho, kdo chce mít zápočet roků na důchod a pokryté povinné zdravotní pojištění. Jsou jedinci, kteří jsou v evidenci úřadu práce kterým vyhovuje, že firma i když s ní dohodář podepíše smlouvu mu ji nevydá a slouží jí jen jako důkaz pro kontrolní orgány. Oficiálně taková DPP neexistuje a dohodář pracuje „na černo“. On dostane své peníze, které ale ani neodpovídají stanovené minimální hodinové mzdě. Ale jak se lidově říká „ber, nebo neber“ a každá koruna je dobrá. Příspěvek na bydlení od úřadu se přece také hodí. Práci na DPP vyhledávají lidé v exekuci, rozvedení manželé, kteří z trucu nechtějí platit bývalkám vysoké alimenty na rozvedenou manželku (kterou si „vydržuje již nový partner) a na děti, které jsou „vychovávány“ proti otci. Najde se i bezdomovec, který takovou práci občas přijme. Jako přivýdělek pro invalidního důchodce je DPP přímo dělaná. Rovněž OSVČ, který je stále ve ztrátě si na DPP občas přivydělá a nevadí mu, že smlouva je neplatná, nebo vůbec neexistuje, vždyť on platí pojištění už z titulu OSVČ. Neetické je od firem hlavně to, že protože mají málo vhodných dohodářů, tak je nutí k podpisu několika dohod a rozepisují jim služby na celý měsíc. Tito lidé pracují bez odpočinku a i za 80Kč/měs. mzdy na ruku. Platba na ruku, by neměla být povolena. Ale jak platit dohodáře, když je nucen pracovat „na černo“. Kontroly neexistují a když, tak dohodář po kontrole ihned práci ztratí a firma už to před úřady nějak „okecá“. Ten kdo je státní pojištěnec (i studenti), ten by už neměl platit na dohodu další pojistné. Proč DPP pracuje celý rok, není snad pro takový případ vhodnější DPČ? Proč je dohodář nucen u jedné firmy podepisovat několik pracovních smluv, aby se jeho mzda rozmělnila. Někteří dlouhodobě nezaměstnaní a stálí pobírači příspěvku na bydlení ani nemají motivaci svoji situaci změnit, najít si práci na HPP a jejich příjem od ÚP a za DPP jim „k přežití“ stačí.
Současný stav je takový, že firmy mají ve stavu několik lidí na HPP a ty ostatní jen „na černo“. Důchodci a jiní nízkopříjmoví jsou od firem zneužívaní, ale utéci nemají kam. Je nutné tuto situaci již řešit, jinak lidí v exekuci a žadatelů o sociální dávky skokově přibude.
Můžeš pracovat a chceš pracovat, tak stát by každému měl toto umožnit. Proč by se o dohodáře nemohl „starat“ přímo ÚP. Stejným způsobem jsou zneužívaní ukrajinští uprchlíci, které zde zaměstnávají ukrajinské firmy a pracovní agentury které se chovají jako novodobí otrokáři. Proč tato „šedá“ ekonomika je běžnou součástí pracovního trhu? Dohodáž má nárok na příspěvek za práci v noci, ve svátek a o víkendech. Nikoho nezajímá že příspěvek nedostane a stejně tak i placenou dovolenou. Firma mu píše dovolenou, ale dohodář musí do práce. Ano, i tak to teď může fungovat. Dohodář DPP by měl mít možnost pracovat celoročně, ale jen polovinu měsíce a maximálně u dvou firem. Takový ani placenou dovolenou nepotřebuje. Pokud je státním pojištěncem, tak by mu nevznikla povinnost platit si další pojistné. Hrozba placení zdr. a soc. pojištění a daní ze mzdy za „zaměstnance“ firmy
nutí ke klamání zaměstnanců a kontrolních orgánů. Už je načase, aby se s touto situací něco udělalo. Možnost uzavírat DPP, DPč „přesunout“ na sprostředkovatele práce (nejlépe ÚP) a všem firmám nařídit jen uzavírat smlouvy na HPP a se všemi povinnostmi vůči státu. Upřednostnit důchodce a „dočasné“ nezaměstnané v evidenci ÚP, aby měli možnost si přivydělat, pokud toho jsou ještě schopni i jen na poloviční, nebo jinak zkrácený úvazek.
Člověk v důchodu již není schopen pracovat celý měsíc tak jako ten v produktivním věku. Proč musí důchodce stát 12 hodin denně jako „ochranka“ v supermarketu za nižší než minimální mzdu a ještě bez pracovní smlouvy a firmu která má smlouvu s bezpečnostní agenturou to, že v jejich objektu pracuje někdo „na černo“ a 12 hodin denně to nezajímá.
Mělo by být povinností si každého takhle prověřit, tak jak sleduje jestli není „pod vlivem“.