Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta oproti loňskému roku. S odkazem na dokumenty, které má schválit dnes [5.3.] zahájené jednání čínského parlamentu, o tom informovaly agentury Reuters a AFP.
Podle zmíněného dokumentu by obranný rozpočet měl činit 1,67 bilionu jüanů [cca 5,38 bil. Kč]. To je zhruba třetina armádního rozpočtu USA. Více než desetiletí od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga do čela země se podle Reuters čínský armádní rozpočet více než zdvojnásobil. I v loňském roce chtělo čínské vedení navýšit vojenské výdaje o 7,2 procenta.
„Poskytneme silnější finanční záruky snahám o modernizaci naší národní obrany a ozbrojených sil na všech frontách,“ uvedl podle agentury AP na úvod parlamentního jednání premiér Li Čchiang.
Čínské výdaje na obranu pozorně sledují Spojené státy i regionální rivalové Pekingu jako Japonsko a Jižní Korea. Do obrany dlouhodobě nejvíce investují Spojené státy. Výdaje na ní přesahují 800 miliard USD [cca 18,8 bil. Kč] ročně.
V době války v Iráku však USA vydávaly na obranu až kolem pěti procent hrubého domácího produktu a při válce ve Vietnamu dokonce kolem deseti procent HDP.
Čína a [ne]mírové sjednocení s Tchaj-wanem
Podle čínským parlamentem projednávaných dokumentů Čína opět deklaruje, že usiluje o sjednocení s Tchaj-wanem. Oproti dřívějším oficiálním dokumentům ale vypustila slovo „mírové“. Čína tak přestala hovořit o „mírovém sjednocení“.
Demokraticky fungující Tchaj-wan, který Čína považuje za svou provincii, si v posledních letech stěžuje na časté čínské vojenské manévry u ostrova. Těch přibývá od lednových tchajwanských prezidentských voleb, v nichž zvítězil dosavadní viceprezident Laj Čching-te. Peking ho před hlasováním označil za nebezpečného separatistu. Laj se úřadu ujme v květnu.
Tchaj-wan dnes v reakci vyzval Čínu, aby přijala skutečnost, že si obě strany nejsou vzájemně podřízeny. Peking by se měl snažit o vytvoření zdravých vzájemných vztahů, dodala tchajwanská Rada pro záležitosti pevniny. Rada se stará o politiku Tchaj-wanu vůči pevninské Číně. A tchajwanské ministerstvo obrany již oznámilo, že letos zvýší počet zkoušek řízených střel.
Tchajwanským průlivem, který odděluje ostrov od pevninské Číny, dnes navíc proplula americká válečná loď John Finn. Torpédoborec proplul „oblastí Tchajwanského průlivu, která leží mimo teritoriální vody jakéhokoli státu“, uvedlo americké námořnictvo. „V tomto koridoru platí pro všechny země svoboda plavby,“ dodalo.
Ostře sledované jednání čínského parlamentu
Týdenní zasedání čínského parlamentu je bedlivě sledováno kvůli jakýmkoli náznakům toho, jaké kroky vláda podnikne na vojenském poli či k oživení strádající ekonomiky. Cíl pro růst hrubého domácího produktu [HDP] si Peking stanovil na pět procent, což je stejný cíl jako loni a nižší v porovnání s předchozími lety.
Čína splnila domácí úkol. Loni rostl její HDP o více než pět procent
Čínský premiér Li Čchiang podle AP uvedl, že vláda bude pokračovat v „proaktivní fiskální politice“ a „obezřetné měnové politice“. Loni čínský HDP vzrostl o 5,2 procenta, o rok dříve však kvůli přísným restrikcím při pandemii covidu jen o tři procenta. Letošním cílem je pět procent, premiér Li ale připustil, že bude těžké tohoto záměru dosáhnout.
–ČTK/DNA–
