Agentury OSN spolu s 25 českými partnerskými humanitárními organizacemi žádají dárce o 58,3 milionu dolarů [cca 1,35 mld. Kč] na podporu integrace Ukrajinců v Česku. Zajistit jim chtějí stabilní bydlení a práci v Česku.
Vyplývá to z plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro letošní rok, který v pátek [8.3.] představily humanitární organizace ve spolupráci s vládou Petra Fialy [ODS]. Peníze mají doplnit vládní strategii a přispět k úspěšnému začlenění uprchlíků z Ukrajiny do společnosti, píše v tiskové zprávě pražské Informační centrum OSN [UNIC].
Dva roky od ruské invaze na Ukrajinu pobývá v Česku podle aktuálních dat Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] přes 380 000 uprchlíků z Ukrajiny. Již před válkou v Česku žilo zhruba 200 tisíc Ukrajinců. Ve zhruba desetimilionovém Česku se tak od vypuknutí války na Ukrajině nachází více než půl milionu občanů Ukrajiny. Česko patří mezi země s nejvyšším počtem přijatých běženců z Ukrajiny na přepočet obyvatel, píše UNIC. Ke konci loňského roku v ČR podle Eurostatu připadalo 32,2 Ukrajince s dočasnou ochranou na jeden tisíc obyvatel. To bylo nejvíc ze zemí EU. A příliv běženců do země nepolevuje. Každý týden podle dat MV ČR v Česku zažádá přibližně 1 300 občanů Ukrajiny o dočasnou ochranu.
„Díky aktivní a vstřícné vládě a solidárnímu přístupu samospráv, občanské společnosti, neziskového sektoru i byznysu ČR exemplárně zvládlo první dva roky uprchlické situace a ve středoevropském regionu platí za vzor hodný následování,“ řekl vedoucí české kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky [UNHCR] Ajmal Khybari.
Česko hostí 32,5 Ukrajince na tisíc obyvatel. Průměr EU je 9,1
Český plán reakce je součástí regionálního plánu, který představila OSN v polovině ledna v Ženevě. Světové společenství tehdy OSN vyzvala, aby na pomoc Ukrajině přispělo letos částkou 4,2 miliardy dolarů [cca 97 mld. Kč]. Z celkové částky má být 3,1 miliardy dolarů určeno pro 8,5 milionu potřebných v rámci Ukrajiny. Dalších 1,1 miliardy dolarů má směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v zahraničí.
Peníze mají zajistit Ukrajincům stabilní ubytování
Částka přesahující 58 milionů dolarů [cca 1,35 mld. Kč] pro český plán by měla jít sdruženým organizacím, které pomáhají ukrajinským uprchlíkům. Řeší jejich vysídlení, sociální a ekonomické vyloučení, mezery v přístupu ke vzdělání a zdravotnickým službám a také vykořisťování. Na rozdíl od prvních dvou let války se partnerské organizace odklánějí od řešení namířených na zvládání krizové situace. A zaměřují se na dlouhodobé, udržitelné strategie a na posílení soudržnosti mezi uprchlíky s hostitelskými komunitami.
Aktuálně se chtějí organizace zaměřit především na oblast adaptace a integrace uprchlíků na českém území. Zajistit jim hlavně stabilní bydlení a plánování možností budoucího setrvání osob s dočasnou ochranu v Česku.
„Dále je nutné se zaměřit na oblasti zaměstnávání a pracovního vykořisťování, zajištění dostupného vzdělávání, zdravotní péče a dostatečnou dávkovou podporu,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Po dvou letech od invaze na Ukrajinu humanitární pomoc v napadené zemi podle OSN potřebuje 14,6 milionu lidí. To odpovídá asi 40 procentům obyvatel. Okolo 6,3 milionu lidí ze země kvůli válce odešlo a zůstává uprchlíky v hostitelských zemích.
V Česku podle posledních údajů Ministerstva vnitra ČR pobývá kolem 380 000 lidí s dočasnou ochranou. Data ministerstva vnitra z počátku letošního roku uváděla, že v Česku je přibližně 360 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Takové postavení běžencům mimo jiné umožňuje otevřený přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělávání a volný vstup na pracovní trh.
Nový vládní orgán na začleňování Ukrajinců
Integrací uprchlíků do české společnosti se od letošního ledna zabývá Vládní grémium složené ze zástupců tuzemských ministerstev. Nový orgán má ukrajinským uprchlíkům s dočasnou ochranou zajistit úspěšné začlenění se do běžného života.
Vznik nové instituce zvané Vládní grémium, které má dohlédnout na adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany v Česku, schválila na lednovém [17.1.] jednání vláda Petra Fialy [ODS]. Současně přijala dokument upravující priority adaptace a integrace držitelů dočasné ochrany pro letošní rok a další období.
„Česká republika je zemí, která má na počet obyvatel nevíce uprchlíků, přijali jsme je a zvládli jsme to,“ připomněl tehdy premiér Fiala.
„A to je důležité i pro tu akceptaci a úspěšnou integraci,“ řekl.
Skutečností ale i je, že podle výzkumu o vysídlených lidech Mezinárodní organizace pro migraci [IOM] víc než pětina ukrajinských uprchlíků, kteří v Česku pracují, nemá písemnou pracovní smlouvu. A mnozí další pracují na dohody o pracovní činnosti či provedení práce s limitovaným výdělkem. Což je zbavuje povinnosti odvádět pojistné.
Grémium vede ministr práce a sociálních věcí Jurečka
V podpoře začleňování Ukrajinců do české společnosti musí stát podle premiéra Fiala dál pokračovat. A myslet na to i do budoucna. To znamená, zajistit jim vhodné podmínky pro pobyt, vzdělávání, práci, zdravotní péči i sociální podpory v Česku i pro případ, kdy dočasná ochrana skončí či se promění v jiný systém, vysvětlil.
„Proto jsme stanovili vznik Vládního grémia,“ uvedl a dodal: „Řídit a koordinovat činnost grémia bude vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.“
Koordinátorkou výkonného orgánu bude zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Ukrajinci se vrátí domů, říká šéf ukrajinské obchodní komory
V novém Vládním grémiu usedli zástupci resortů školství, vnitra, zdravotnictví, pro místní rozvoj, pro evropské záležitosti a financí. Součástí grémia je výkonný výbor, v jehož čele stojí vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
„Mou rolí bude zejména podpora zvlášť zranitelných skupin uprchlíků a koordinace spolupráce mezi zásadními aktéry agendy adaptace a integrace,“ přiblížila náplň své práce v novému orgánu na sociální síti zmocněnkyně.
–ČTK/RED–
