Scholz je slabý. Otěže přebírá Macron, říká europoslanec Zdechovský

,,Emmanuel Macron je tím hlavním, kdo přebírá otěže v Evropě. Kancléř Scholz není silným lídrem,” říká v rozhovoru pro FinTag europoslanec Tomáš Zdechovský [KDU-ČSL] na téma evropské podpory Ukrajiny v jejím boji s Ruskem.

Válka na Ukrajině trvá dva roky, dodávky zbraní váznou a často vázne i jednota EU vojensky pomáhat Ukrajině. V čem jsou v tomto podle vás největší problémy?

Pomoc se pohybuje ve vlnách. Hlavní pomoc táhly Spojené státy, aktuálně ale přebírá otěže Evropa v čele s Českou republikou. Ta přišla s iniciativou nákupu munice pro Ukrajinu. Tím ukazujeme, že můžeme hrát první housle v sedmadvacetičlenném orchestru.

Česká iniciativa cílí na zajištění 800 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Je to podle vás dost?

Pevně věřím, že je to jen začátek. Státy postupně posílají další účinné zbraně Ukrajině. Ještě jsme neposlali to nejlepší, co máme. Německý kancléř Olaf Scholz [SPD] se bojí, že zaslání opravdu efektivních zbraní by mohlo vyprovokovat Rusko k případnému útoku na země NATO. Anebo k použití jaderného arzenálu na Ukrajině. Ukrajinci potřebují munici. To je teď to nejdůležitější. A my jim ji musíme poskytnout. Aby se mohli účinně bránit.

A co finanční pomoc, bez které dnes Ukrajina nevyplatí platy, důchody, nezajistí základní infrastrukturu?

Evropský parlament nedávno schválil Ukrajině pomoc ve výši 50 miliard eur [cca 1,3 bil. Kč]. Tu země dostane ve formě půjček a grantů.

Tedy zbraně i peníze pro Ukrajinu jsou…?

Pomoc běží, ale musí být koordinovanější a promyšlenější. Příslib milionu kusů dělostřelecké munice naplno odhalil slabinu evropského obranného průmyslu. Ten se dlouho přehlížel. Pomoci by tomu měla i nová obranná strategie, s níž přišla Evropská komise. Z mého pohledu k tomu mělo však dojít mnohem dříve.

Evropská komise a problémy obranného průmyslu

Ideálně v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym?  

Rozhodně. Spoléhali jsme se na to, že se Rusko k útoku na Ukrajinu nikdy neodhodlá. To byla první chyba. Druhou pak bylo to, že se s Putinem půjde domluvit a jeho „překračování hranic“ diplomaticky zarazit. S šílencem se ale těžko vyjednává. Od roku 2014 jsme měli investovat do naší obranyschopnosti a být připraveni na různé scénáře, které se rýsovaly. Naivita nás dostala do bodu, kdy jsme se všichni 24. února 2022 probudili a nemohli uvěřit tomu, co se děje.

Situace je teď, bezmála po deseti letech od roku 2014, ale taková, že například tuzemské firmy si musí vybojovávat přístup k bankovním službám. To je ten posun podle vás?

Interpeloval jsem loni v červnu Evropskou komisi. Otázka se týkala taxonomie, udržitelných aktivit a jejích dopadů na obranný průmysl. Ptal jsem se mimo jiné, zda Komise považuje výrobu zbraní za společensky udržitelnou.

České zbrojní firmy jedou, ale brzdí je tuzemské banky

Eurokomisařka pro finanční stabilitu Mairead McGuinnessová mi napsala, že pravidla udržitelnosti neomezují financovaní žádného sektoru. Odpověděla mi, že obranný průmysl je klíčový přispěvatel k odolnosti a bezpečnosti EU a tím k míru a sociální udržitelnosti.

Dobře, ale zbrojaři si stěžují, že problém financovat je nemají jen mnohé evropské banky, ale třeba i Evropská investiční banka.

Jde o výmluvy bank. Přístup některých z nich se naštěstí začíná měnit. Pokud chceme bezpečnou Evropu a silné Česko, musíme podporovat evropský obranný průmysl. Bez toho to nepůjde a naše bezpečnost bude ohrožena.

Emmanuel Macron přebírá otěže, tvrdí Tomáš Zdechovský

Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno vzbudil pozornost svými slovy o tom, že nevylučuje vyslání spojeneckých jednotek zemí NATO na ukrajinskou půdu. Jak čtete takové sdělení?

Myslím, že chtěl svým poněkud nekoordinovaným prohlášením ukázat Putinovi, že Evropa je připravena Ukrajině pomoci válku vyhrát. Emmanuel Macron je tím hlavním, kdo přebírá otěže v Evropě. Kancléř Scholz není silným lídrem. I tímto prohlášením ho dostal Macron pod tlak. Macron si navíc uvědomuje potenciál východní Evropy, která má s Ruskem bohaté zkušenosti. A je z jeho pohledu dalším nárazníkovým pásmem.

Nemohou být na druhou stranu brána Macronova slova jako ,,budíček“ Evropě?

Určitě. Je to vyburcování k tomu, abychom se do toho pořádně obuli a splnili svůj závazek, který jsme Ukrajině dali. Výmluvy musí jít stranou.

Vymývání mozků nám škodí vůbec nejvíc, říká Martin Pecina

Po mnoha peripetiích Švédsko vstoupilo do NATO. Jaký je podle vás jeho hlavní přínos pro alianci?

Obrovský! Švédsko má kvalitní a dobře vyzbrojenou armádu. Švédsko je jednoznačně přínosem pro celé NATO.

Zdechovský: Slovensko a Maďarsko hrají Rusku do karet

Jak vnímáte ve vztahu k Ukrajině aktuální pozici Slovenska a Maďarska?

Slovenský premiér Robert Fico [Směr-sociální demokracie] bojuje o své přežití. Vidíme to na krocích, které podniká na národní úrovni. Dosazuje své lidi do klíčových funkcí, aby kontroloval důležité instituce. Spolu s Orbánem pak navenek rozbíjí jednotu EU. Což nahrává do karet Rusku.

Předpokládám, že maďarského premiéra Orbána asi také “nepochválíte”? 

Fico a Orbán dostávají své země na okraj EU. A třeba v případě Slovenska to nakonec pocítí slovenští občané. Naprosto souhlasím s krokem vlády Petra Fialy [ODS], která zrušila společné zasedání vlád se Slovenskem. Proč legitimizovat Fica, když se chová jako kolaborant? Vždy jsem ho považoval za pragmatika, který bude něco říkat doma a něco jiného dělat v EU. Teď ale se svou rétorikou zachází příliš daleko.

Ale není tu jen Robert Fico či Viktor Orbán. V Americe posiluje Donald Trump, který uvedl, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin. Máte obavy z toho, že v Americe vyhraje volby Trump?

Vidím to jako problém. Už roky říkám, že Evropa se musí přestat spoléhat ve všem na USA, které nám v maléru vždy pomůžou. Spojené státy to také nebude pořád bavit, tahat nás z bryndy. Trump by byl výhrou pro Putina. Je velmi nepředvídatelný a jeho slova o NATO jsou hrozivá.

Komentář: Bude znovuzvolení Trumpa znamenat konec NATO?

Na druhou stranu ale také začne více států konečně splňovat závazek výdajů na společnou obranu. I proto musíme investovat do obrany a armád členských států. Musíme koordinovat výrobu zbraní a munice a postupovat mnohem efektivněji než doposud.

Rakousko, Švýcarsko a únik informací ze štábu SRN

Ne všechny země jsou ale tolik zapálené do podpory Ukrajiny jako Česká republika. Co si myslíte třeba o pozici Rakouska nebo Švýcarska, které nepovolují jako neutrální země mimo jiné reexport zbraní na Ukrajinu?

Tvářit se neutrálně v době války, která se odehrává několik set kilometrů od vašich hranic, je dost alibistické a pokrytecké. Rakousko má sice neutralitu ve své ústavě, ale je bohužel známo, že ve Vídni se to hemží ruskými špiony.

Rakousko dál odebírá ruský plyn. A dál ho i odebírat chce

Ti se vydávají za velvyslance a diplomaty. Mnozí přední rakouští politici byli či jsou napojeni na Kreml. Postoji Švýcarska už vůbec nerozumím. Z mého pohledu je to ostudný přístup. A dodal bych, že být součástí NATO má své nesporné výhody.

Vysoce postavení příslušníci německého letectva se online bavili o možnosti použití raket Taurus k útoku na Krymský most. Tato komunikace ale unikla Rusku. Kde podle vás spojenci udělali chybu?

Otázkou zůstává, jestli ta informace nebyla vypuštěna německou stranou schválně.

A pokud ne?

Pokud ne, pak je to čistý amatérismus.

Petr Duchoslav

—

Mgr. Tomáš Zdechovský [KDU-ČSL] je od roku 2014 poslancem Evropského parlamentu. Působí jako člen zahraničního výboru [AFET] a místopředseda výboru pro zaměstnanost a sociální věci [EMPL]. Je náhradník ve výboru pro boj s dezinformacemi [INGE] a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci [LIBE]. V letech 2020 až 2022 zastával Zdechovský funkci místopředsedy KDU-ČSL. Předtím působil jako krizový manažer a mediální analytik. Jako člen předsednictva KDU-ČSL má v kompetenci oblast komunikace, zahraniční témata a volby.