„Ostrava se stala bojištěm docela jiné války. Války, která se odehrává jinde než v Ostravě,“ říká v rozhovoru pro FinTag předseda ZO OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. A stále věří, že se výroba v nyní stojící ostravské huti znovu rozjede.
Společnost Liberty stojí už několik týdnů a situace je, zdá se, bez řešení. Jak to vnímají zaměstnanci Liberty?
Zaměstnanci Liberty jsou nervózní. Mnozí pokukují po nové práci. Prozatím ten tlak ale nevydrželo pouze pár desítek zaměstnanců. Dali výpověď a šli pracovat jinam. Odcházejí také někteří z těch, kteří v huti nepracují tak dlouho, aby se jim práce v ní stala srdeční záležitostí. A pak tu je obrovská skupina lidí, kteří se dívají na pracovní příležitosti, třeba už i mají nějaké přísliby, ale tu výpověď stále dát nechtějí, protože věří, že se situace v Liberty nakonec zlepší a vrátí do normálu.
Liberty mzdy lidem, i když nepracují, vyplácí. Jakou roli v tom, zda lidé v Liberty zůstanou, nebo odejdou, hrají finance?
Lidé dostávají sto procent mzdy, ve skutečnosti ještě více, protože jsou takzvaně na překážkách. Takže těch sto procent jim jde takzvaně z průměru. Je to tedy více než sto procent. Dostávají více, než když by chodili do práce. Problém tedy není v penězích, ale je v té nejistotě z toho, co bude.
Nabízí se v Moravskoslezském regionu dost atraktivních pracovních příležitostí těm zaměstnancům Liberty, kteří zvažují výpověď?
To si netroufnu s jasnou určitostí tvrdit. Co ale vím celkem jistě, je to, že mzdy v Liberty patří v našem regionu k nadprůměrným. Mzdy, které nabízejí firmy v regionu, jsou podle mých informací o třetinu, čtvrtinu nižší. A to je samozřejmě problém.
V Liberty berou lidé víc než jinde
Kolik si lidé v Liberty průměrně vydělají a kolik v jiných firmách v regionu?
Průměrný plat v Liberty je přes 40 000 korun hrubého. To je znatelný nadprůměr v regionu. Mám informace od těch lidí, kteří se poptávají jinde, že jim nabízejí 25 000 hrubého. Liberty je v tomto ohledu u nás tahoun. Kdyby došlo na nejčernější scénář a Liberty by skončila, tak by to byl problém i pro ostatní.
Můžete to blíže vysvětlit?
Mzdy v Liberty jsou svým způsobem určující i pro ostatní zaměstnavatele u nás. Ovlivňují podmínky u dalších zaměstnavatelů. To vidíme každý rok, když vyjednáváme mzdy s vedením podniku. Mnohé ostatní firmy čekají, co se dohodne u nás.
Věříte v to, že se Liberty znovu rozjede?
Byl jsem ubezpečen členem představenstva Liberty Ostrava a.s., že vedení podniku připravilo dvě řešení současných problémů. Jedno je bez TAMEHu, druhé s TAMEHem. Důležité je, že obě počítají se zachováním prvovýroby v Liberty. Tato informace se potvrdila v Restrukturalizačním plánu, který byl předložen věřitelům.
Zaměstnanci Liberty Ostrava dál zůstávají doma. Mzdy firma vyplácí
Jsou tyto přísliby reálné?
Vzhledem k tomu, že se vedení podniku k tomu zavázalo věřitelům soudu, nemám důvod mu nevěřit. Prostě jsou tu určité plány restrukturalizace, které řeší současné problémy a cílí na to, aby Liberty udržela prvovýrobu.
Ostrava: Začalo to špatnou privatizací
Kdy a jak podle vás začaly současné problémy v Liberty? Proč se Liberty ocitla v té situaci, v níž dnes je?
Můj názor je, že všechno začalo velice špatnou privatizací podniku v roce 2003. Ocelářství v té době ještě nebylo prohlášeno za strategický obor. Jde o celou novodobou historii podniku i odvětví. Tehdy Lakshmi Mittal koupil Novou Huť. Koupil ji velice levně. A navíc se ani nemusel zavázat k tomu, že bude do podniku investovat, že podnik zmodernizuje. Hned na to v Polsku koupil obdobné podniky, ale tam se k tomu už zavázat musel. Ostrava se tak stala korporátní dojnou krávou. Ale ani tím to nekončilo. Mittal oddělil z podniku energetiku. To proto, aby mohl čerpat dotace. A pak došlo na spojení energetické části podniku s polskou firmou Tauron. Odtud také název TAMEH. Pak se uzavřela smlouva s TAMEHem na dvacet let. Ta byla jasně výhodná pro Mittal, protože ArcelorMittal a Tameh Czech je jedno a to samé. A tak se znovu z Ostravy tahaly peníze.
To tedy jdete hodně do historie…
Ano, ale nechte mě domluvit. Mittal pak chtěl koupit velkou ocelárnu v Itálii. A protože už do toho mluvila Evropská komise, která měla obavy, aby nezískal majoritu v odvětví, zbavil se některých hutí. A mezi nimi i Ostravy. Dávalo to smysl. Nic ho nevázalo k tomu, aby do podniku investoval. Firmu tedy koupila GFG Alliance, která patří rodině Sanjeeva Gupty. Ale Mittal ji už prodal bez energetiky.
Dobře, ale jak to souvisí s tou současnou situací?
Samozřejmě, že velice a docela jasně. Já prostě nevidím ten problém jednostranně, že by Liberty nemohla zaplatit za energie TAMEHu, ale spíše to vnímám jako, že nechce. Protože Mittal tu smlouvu nechce změnit. Ví, že bude dál vydělávat. A když nejede Liberty, tak jedou polské firmy a zabírají naše trhy.
Ostrava Liberty: Dobrý scénář vs. špatný scénář
Jaké řešení vidíte v případě dalšího fungování Liberty Ostrava jako optimální?
Jsou různé možnosti. Pro mě je optimální řešení takové, že ta firma pojede dál, včetně prvovýroby. A také, že Liberty projde modernizací. Pokud by nakonec Liberty přece jen šla do insolvence a konkursu, myslím, že by ji měl převzít stát. Ale myslím si, že toto majitel nedopustí. Mluvili jsme s panem Síkelou, ale ten se k tomu nechtěl zavazovat.
Jak hodnotíte přístup ministra Síkely?
Je to prostě nějaký politik, který funguje za vlády, která je evidentně pravicová. Viděl jsem u něj konstruktivní, i když velice opatrný přístup.
Co je podle vás nejčernější scénář ve věci Liberty? Je to insolvence?
Nejčernější scénář pro mě je, kdyby Liberty spadla do bankrotu. A pak to, že by ji stát nepřevzal. Což by znamenalo, že by se celý podnik rozebral, rozporcoval a jako takový zanikl. Liberty by skončila stejně, jako skončily Vítkovice nebo Kladno.
V Liberty se bojuje válka, která s ní přímo nesouvisí
Kdyby došlo k zániku podniku, jak by to dopadlo na moravskoslezský region?
Tisíce lidí by přišlo o práci. Krach Liberty by negativně ovlivnil i další firmy. Lidé by vydělávali méně peněz, jak už jsem o tom mluvil. Ale jsou tu i další problémy. Podnik by se musel sanovat z hlediska ekologické zátěže. A jen to odhaduji na desítky miliard korun. Nová Karolínka stála 1,5 miliardy. U Liberty by to bylo podle mě několikanásobně více.
Vstřebal by region zánik Liberty Ostrava?
Na to nedokážu úplně přesně odpovědět. Když se ale bavíme o huti, a porovnáme ji s většinou dalších firem v regionu, tak huť je něco, co vytváří hodnotu od základu až po finální výrobek. Většina podniků v našem regionu jsou spíše montovny. A to neříkám s despektem, ale je to tak.
Vlastník Liberty, GFG Alliance, působí ve 30 zemích světa, kde má celkem 35 000 zaměstnanců a obrat přes 20 miliard USD [cca 467 mld. Kč]. Skutečně je pro něj takový problém zaplatit za energie dvě miliardy a znovu rozjet výrobu?
No právě to, že platí lidi, i když nechodí do práce, je pro mě signál, že má tendenci to znovu rozjet. Podle mě si moc dobře uvědomuje, že odborníky, kteří jsou na huti, by zpátky také už nemusel získat. Hraje se tu o celou jeho investici.
Tak v čem je problém?
Když se podíváte do světových médií, kde se objevuje zároveň Gupta a Mittal, vidíte tam, že mají mezi sebou nevyřízené účty. Což podle mě ukazuje na to, že Liberty se stala bojištěm docela jiné války. Války, která se odehrává jinde než v Ostravě.
Daniel Tácha
—
Ing. Petr Slanina je předseda Základní organizace OS KOVO Liberty Česká republika se sídlem Ostrava – Slezská Ostrava, Vratimovská 689. Základní organizace vznikla 8. 4. 1991. Letos pořádali členové této organizace 22. února protestní mítink před podnikem Liberty Ostrava. Požadovali obnovení výroby v podniku, který dosud stojí.
