Čína je lídr solárního průmyslu. Jen loni instalovala více solárních panelů než USA za celou jejich historii. Na polovinu srazila i cenu solárních panelů, a tak zvedla jejich vývoz o bezmála 40 procent a zdvojnásobila vývoz solárních komponent.
Konstatují to The New York Times [NYT] v článku How China came to dominate the world in solar energy. A podle listu se musíme připravit na to, že dominance Číny v tomto oboru nadále posílí.
„Kdyby čínští výrobci nesnížili cenu panelů o více než 95 procent, nikdy by se jich ve světě tolik nenainstalovalo,“ říká Kevin Tu, expert na energetiku z Pekingu.
Čínská ekonomika sice zadrhává, ale výdaje do obnovitelné energie, hlavně solární, jsou její klíčovou sázkou na nejmodernější technologie. Na výročním zasedání zákonodárného orgánu čínský premiér Li Čchiang, druhý muž čínského režimu, oznámil, že země zdvojnásobí výstavbu nejen slunečních farem, ale i větrných a vodních elektráren. Důraz na solární energii má Čínu zbavit závislosti na dovozu energie.
Zelená energetika spolu s elektroauty a výrobou lithiových baterií patří mezi čínskou vládou preferované sektory ekonomiky. Tato trojice nahrazuje dosavadní podporované obory, které tvořily textilní a nábytkářský průmysl a domácí spotřebiče. A daří se to. Čína patří mezi hlavní exportéry solárních technologií.
EU i USA se brání dovozu solárních technologií
Vývozní aktivita Číny už ale vyvolala reakce. V USA a v Evropě upozorňují, že značnou část čínské produkce zaplatí domácnosti a firmy prostřednictvím dotací z veřejných zdrojů. Evropské firmy navíc ne vždy dokáží udržet s čínskou produkcí krok a krachují. Dotace ale dostávají čínští solární výrobci, a to i doma ve formě podpory čínské vlády.
„Nezapomněli jsme na neférové obchodní praktiky Číny, které ovlivnily náš průmysl. Mnoho podniků pod tlakem konkurence dotovaných čínských výrobců zaniklo,“ uvedla nedávno šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Zaniká však i zbytek přeživších podniků. Norská firma Crystal, významný výrobce surovin pro solární panely, vyhlásila bankrot loni v létě. Meyer Burger, švýcarská firma, 23. února oznámila ukončení výroby v továrně ve Freiberku a zaměřuje se na dostavbu továren v Coloradu a v Arizoně. Tam bude dostávat dotace.
Vliv dotací na náklady čínských podniků není nezanedbatelný. Evropská komise spočítala, že čínští výrobci vyrábějí solární panely za 16 až 18,9 eurocentů na jeden vyprodukovaný watt. Evropští výrobci vydávají na panel s kapacitou jednoho wattu 24,3 až 30 centů a američtí pak 28 centů.
Čína se přesouvá na vyspělé trhy
Rozdíl se částečně může přičíst nižším mzdovým nákladům. Čínská města poskytují pozemky pro továrny na výrobu panelů za zlomek tržní ceny. A státní banky půjčují za nízké úroky. Svoji roli hraje i levná elektrická energie z tepelných elektráren, které pokrývají dvě třetiny čínské spotřeby.
V solárech je Čína jednička, ale uhlí spotřebovává stále víc
Nutno ale dodat, že i čínské podniky staví velké solární farmy na pouštích na západě Číny. Čínské společnosti se navíc stále více zaměřují na výrobu komponent solárních panelů, které vyvážejí do zahraničí, kde se kompletují. To umožňuje obcházet obchodní bariéry, cla uvalená bývalým prezidentem Trumpem na čínské zboží. Několik největších čínských výrobců solárních panelů staví továrny v USA, kde využívají tamní dotace. Americký zákon o snížení inflace totiž prostřednictvím dotací láká výrobce nových technologií na své území.
„Know-how má jenom Čína,“ říká Ocean Yuan, výkonný šéf společnosti Eugene Ore, která spolupracuje s čínskými výrobci panelů kompletující systémy na území Spojených států.
Podle něj až do roku 2010 byli čínští výrobci panelů závislí na zařízeních z dovozu a v případě zpoždění dodávek měli problémy.
„Trvalo to celé dny a týdny, než došly náhradní díly,“ říká Frank Haugwitz, konzultant z oboru sluneční energie se specializací na čínský průmysl.
Evropa je vydána na milost cenám energií. USA jsou nezávislé
Podle něj už je dnes situace ale docela jiná. Číňané ovládli kompletně globální trh se solárními panely a výrobou energií z nich. Poukazuje i na to, že výroba v Evropě je zejména kvůli energiím drahá, zvlášť po ukončení nákupů ruského zemního plynu. A v cestě byznysu stojí i environmentální důvody. Například na jihozápadě Spojených států zpomaluje jejich výstavbu starost o životní prostředí, kdy územní plánování blokuje povolení výstavby přenosové sítě pro obnovitelné energie.
Michal Achremenko
