Úprava minimální mzdy se dostala do zákoníku práce. Její navýšení má vycházet z odhadu průměrné mzdy pro následující rok, dále z kupní síly, vývoje mezd a životní úrovně. A zaručené mzdy úplně skončí v soukromém sektoru.
Úprava minimální mzdy je součástí novely zákoníku práce, kterou schválil na středečním [20.3.] jednání kabinet Petra Fialy [ODS]. Novelu nyní čeká standardní legislativní proces v Parlamentu ČR. S její účinností se počítá od 1. července 2024. Prvně by se metoda na úpravu minimální mzdy použila v druhé polovině letošního roku s platností od ledna 2025.
„Jsem toho názoru, že hranice, kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 procent mzdy průměrné. Do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 procenta,“ řekl po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Díky novele se tak podle něj předejde každoročním vyjednáváním mezi zástupci firem a zaměstnanci a vládou, kdy se o růstu minimální mzdy na následující kalendářní rok často rozhodlo až v posledním měsíci roku. Mimo jiné novela reaguje i na požadavky evropské směrnice, která doporučuje minimální mzdu na 60 procentech mediánu hrubé mzdy nebo na 50 procentech průměrné hrubé mzdy.
Minimální mzda se od ledna letošního roku zvedla o 1 600 korun na 18 900 korun. Podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku odhadovaného pro letošní rok. Podle Jurečky má minimální mzda do roku 2029 růst každý rok o jedno procento. Příští rok tak počítá, že bude odpovídat 42,2 procenta průměrné mzdy.
Úprava minimální mzdy vyjde i z individuálních čísel
K vyhlášení minimální mzdy na následující rok dojde podle ministra vždy nejpozději do 30. září, a to ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Nejpozději do 31. srpna vydá sdělením Ministerstvo financí ČR [MF ČR] odhad průměrné hrubé mzdy pro nadcházející kalendářní rok.
Následovat bude jednání se sociálními partnery. V růstu se odrazí i kupní síla, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd a vývoj produktivity práce. Což vláda vyjádří prostřednictvím koeficientu platného na dobu dvou let.
Ministerstvo práce a sociálních věcí následně do konce září stanoví minimální mzdu platnou na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a vládou vydaného koeficientu.
„Zároveň bude obsahovat nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery na Tripartitě,“ ubezpečuje zástupce sociálních partnerů MPSV.
Zaručené mzdy úplně skončí v soukromé sféře
Novela zákoníku práce dále upravuje zákonnou podobu a rozsah ochrany prostřednictvím zaručené mzdy. Zásadní změnou pak je, že zaručené mzdy zcela skončí od příštího roku v soukromé sféře. Takzvaný zaručený plat zůstane legislativně upraven pouze pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.
Podle Jurečky přinese lidem zaměstnaným v soukromém sektoru dostatečnou ochranu před nepřiměřeně nízkým oceněním práce minimální mzda. A dále také každoroční kolektivní vyjednávání o mzdách.
Pojistné začnou dohodáři odvádět až příští rok, oznámil Jurečka
Zaručené platy pro veřejný sektor se navíc nově stanoví jen do čtyř skupin prací. Ty budou rozdělené podle jejich kvalifikační náročnosti, které stanoví vláda nařízením.
- V první skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy,
- ve druhé skupině prací 1,2násobku minimální mzdy,
- ve třetí skupině prací 1,4násobku minimální mzdy,
- ve čtvrté skupině prací 1,6násobku minimální mzdy.
Novela dále ruší i povinné písemné rozepisování plánu dovolených pro každý rok. To bylo podle ministra Jurečky pro zaměstnavatele zbytečnou a formální byrokratickou povinností.
–VRN–
