Zahraniční dluh České republiky meziročně stoupl na konci loňského roku o 129 miliard korun na celkových 4 622,2 miliardy korun. Dosáhl tak hodnoty 63 procent hrubého domácího produktu [HDP]. Uvedla to Česká národní banka [ČNB].
Z celkové zahraniční zadluženosti Česka připadá 77,3 procenta na soukromý sektor. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru. Významnou měrou se na růstu zahraničního dluhu loni podílely firmy, které si nabíraly úvěry v eurech. Dalším faktorem byl nákup českých státních dluhopisů zahraničními investory. Zároveň loni docházelo k převodům českých státních dluhopisů kvůli takzvané dani z nadměrných zisků na vybrané banky.
Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům v mld. Kč
[Zdroj: ČNB]
Zahraniční dluh je součet všech dluhů, které domácí subjekty dluží věřitelům v zahraničí. Mezi dlužníky, kteří se na něm podílejí, patří veřejná správa a právnické i fyzické osoby. Mezi věřitele patří soukromé banky, jiné vlády a mezinárodní finanční instituce.
Struktura zahraničního dluhu
Ve struktuře podle jednotlivých sektorů zahraniční dluh ve čtvrtém čtvrtletí vykázal nárůst stavu zadluženosti u všech hlavních ekonomických sektorů. Podíl bankovního sektoru, včetně transakcí ČNB, na celkové zadluženosti činil 39,7 procenta. Zvýšil se v důsledku růstu vkladů ze zahraničí.
Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků v mld. Kč
[Zdroj: ČNB]
Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu tvořil 15,8 procenta. Ke zvýšení stavu zahraničního dluhu u vládních institucí došlo v důsledku růstu hodnoty vládních dluhopisů v držbě nerezidentů vlivem cenových a kurzových výkyvů.
V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů [právnické a fyzické osoby, pozn. red.]. Ten činil 44,5 procenta celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků se zvýšil především navýšením stavu obchodních úvěrů u tuzemských podniků nespojených s přímou investicí a finančních úvěrů čerpaných podniky od přidružených zahraničních firem, vysvětlila ČNB.
Zahraniční aktiva podle sektorů
Zahraniční aktiva bankovního sektoru, včetně ČNB, bez portfoliových investic a derivátů se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 111,3 miliardy korun a tvořila 47,2 procenta celkových aktiv. Rozhodující měrou k tomuto vývoji přispěl přírůstek rezervních a ostatních aktiv ČNB, která se zvýšila o 141,6 miliardy korun. Dosáhla tak 39,3 procenta celkových aktiv.
„Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí, bez portfoliových investic a derivátů, se ve čtvrtém čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 procenta,“ uvedla ČNB.
Vývoj struktury aktiv investiční pozice v mld. Kč
[Zdroj: ČNB]
Stav zahraničních aktiv mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil především v důsledku uskutečněných investic do základního kapitálu zahraničních dceřiných společností. V nižší míře se rovněž zvýšil objem poskytnutých obchodních úvěrů a dalších krátkodobých aktiv u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice z 36 procent.
Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů [portfoliové investice] se zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a cenového vývoje. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 13,1 procenta. Kladná reálná hodnota derivátů poklesla ve čtvrtém čtvrtletí o 56,5 miliardy korun a zaujímala tři procenta aktiv.
–RED–
