Příspěvek státu na zaměstnávání zdravotně postižených vzroste o 1 500 Kč na 15 700 Kč měsíčně. Výdaje státu tím vzrostou o 1,4 miliardy korun. Letos se počítá s výdaji 11 mld. Kč, to bez navýšení. Příspěvek loni firmy dostaly na 70 514 osob.
Růst příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením [OZP] schválila minulý týden [20.3.] vláda. Příspěvek firmám na zdravotně hendikepované vyplácí úřady práce zpětně za každé čtvrtletí. Změna nařízení je účinná od 1. dubna 2024. To znamená, že vyšší podporu dostanou firmy již za leden 2024, uvedl po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
„Lze očekávat, že zvýšení maximální částky příspěvku bude mít pozitivní dopad nejen na zachování dosavadních pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, ale také bude působit jako motivační prvek pro zaměstnavatele,“ slibuje si od navýšení podpory ministr Jurečka.
Podpora na zaměstnávání osob se zdravotním hendikepem naposledy vzrostla od října 2022, a to o 600 korun na 14 200 korun.
Chráněný trh práce tvoří firmy, u nichž zdravotně hendikepovaní tvoří alespoň polovinu ze všech zaměstnanců. Příspěvkem jim stát nahrazuje vynaložené prostředky na mzdy nebo platy osob se zdravotním postižením ve výši 75 procent, ale v maximální částce nyní aktuálně schválených 15 700 korun. Pokud zaměstnavatel nevyčerpá příspěvek na mzdové náklady, dovoluje mu zákon uplatnit také nárok na zvýšení příspěvku o další náklady vynaložené na zaměstnávání OZP.
Zaměstnavatelé dále dostávají měsíčně jeden tisíc korun na každou osobu se zdravotním postižením na úhradu zvýšených provozních nákladů.
Podpora na zaměstnávání zdravotně postižených
O navýšení podpory na zaměstnávání OZP žádali hlavně zaměstnavatelé. Argumentovali rostoucí minimální mzdou a růstem nákladů na provozy v posledních letech. Rovněž zmiňovali riziko propouštění zdravotně postižených kvůli nízké podpoře ze strany státu.
Ministerstvo práce v této souvislosti v podkladech k návrhu nařízení upozornilo, že poměr příspěvku k minimální mzdě postupně klesá. V roce 2018 dosahoval 80 procent a v roce 2023 jen 66 procent.
„Je tedy zřejmé, že spoluúčast zaměstnavatelů na mzdových nákladech vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se nadále zvyšuje,“ uvedlo ministerstvo.
Podle něj tak bez navýšení příspěvku skutečně hrozilo, že by se zaměstnanost lidí s handicapem mohla snížit.
Podle podkladů k nařízení stát loni na příspěvcích vyplatil 10,85 miliardy korun. Podporu získalo 3 798 firem na 70 514 pracovníků. V roce 2022 výdaje činily deset miliard. Rozdělilo si je zhruba 3 800 firem na 68 300 zaměstnaných. V roce 2018 podporu dostalo 3 400 firem na chráněném trhu práce v objemu 6,8 miliardy a na 55 100 pracovníků.
Pro letošní rok ministerstvo práce k plánovaným výdajům jedenáct miliard korun potřebuje na přidání podle podkladů k nařízení alespoň 1,4 miliardy korun.
Ministerstvo financí ČR [MF ČR] mělo k navýšení příspěvku výhrady. Podle něj by si na ně resort práce měl najít peníze ve svém rozpočtu. A to tak, že uspoří na jiných výdajích. Ministerstvo financí doporučovalo navázat příspěvek na minimální mzdu, aby odpovídal jejím 70 až 80 procentům. Letos by tak byl nejvýš 15 120 korun. S paušálem činí podpora 15 200 korun [před navýšením]. Resort financí tak částku pro letošek měnit nechtěl.
413 tisíc OZP je v aktivním věku, pracuje jich 113 tisíc
Na skutečnost, že v zaměstnávání lidí se zdravotním hendikepem má Česká republika ještě docela velké mezery upozornila nedávno na kulatém stolu pořádaném sněmovním Výborem pro sociální politiku Kateřina Broža, která vede projekt O KROK. Ten pomáhá lidem se zdravotním hendikepem v uplatnění na pracovním trhu.
Podle dat společnosti v Česku žije asi 413 tisíc lidí se zdravotním postižením v produktivním věku. Z nich jich ale pracuje zhruba 113 tisíc. Na chráněném trhu práce se uplatňuje dalších zhruba 65 tisíc.
„Téměř 250 tisíc lidí se zdravotním postižením je v neaktivitě. A proč jsou v neaktivitě nikdo neví,“ upozornila poslance Kateřina Broža.
Koalice: Změny v příspěvku na péči zůstanou tak, jak jsme je udělali
Hlavní problém spatřuje v tom, že s touto skupinou čítající čtvrt milionu lidí v produktivním věku v Česku nikdo nepracuje. Nikdo nezjišťuje, proč nepracuje. Či zda potřebuje pomoc se vstupem na běžný trh práce.
„Náš systém je nastavený tak, že s lidmi s hendikepem se na běžném trhu práce vůbec nepočítá,“ pojmenovala bariéru vstupu zdravotně znevýhodněných na otevřený trh práce.
Její několikaleté zkušenosti s prací s lidmi se zdravotním hendikepem podle ní ukazují, že je u nás běžné a zažité, že lidé s hendikepem často ani nepřemýšlí o tom, že by mohli pracovat. Přitom je mezi nimi hodně lidí v plném produktivním věku, vysvětlila.
Veronika Táchová
Já mám taky hendikepy, které mi kdysi zakládaly ZPS (změněná pracovní schopnost), kterou potom přejmenovali na „osoba zdravotně znevýhodněná“. Poté, co OZZ zrušili, „se těším dokonalému zdraví“ (ó jaké štěstí)
A trh práce? Je tady něco, co lze takto nazvat, nebo je to stále jen nějaký drábkopaskvil z časů „přemluv bábu přemluv dědu“? (např. truhlář pod názvem „řidič dodávky“ v dopravě místo aby byl jako TRUHLÁŘ v řemeslech – a dalo by se jmenovat dál)
Je zřejmé,že podpora zaměstnanosti zdravotně postižených je potřebná.Jen by mělo být buď více kontrol, nebo jiné nastavení.Jeden příklad který se stal.Dvě firmy ve výběrovém řízení na ostrahu objektu.Jedna zaměstnávala jen zdravotně postižené a druhá je neměla.Ta první firma natolik díky příspěvku podtrhla nabídkovou cenu, že ta druhá firma neměla sebemenší šanci jí konkurovat.Byla tudíž znevýhodněná.Co s tím?A ještě jednu lahůdku kterou jsme s kolegou vyzkoušeli.V rámci ukázky pro toho kolegu jsme se jako ucházeli o zaměstnání v úklidové a bezpečnostní firmě.A první otázka byla:“Máte invalidní důchod?Pokud ne, tak to se nám nevyplatíte.“ Tudíž je zřejmé, že je v nastavení pobírání tohoto příspěvku pro firmy něco špatně.