HDP loni klesl o 0,2 %. Z ČR odešlo 290 miliard ve formě dividend

Hrubý domácí produkt [HDP] Česka loni nepropadl o 0,4 procenta, ale o 0,2 procenta. Reálný příjem i spotřeba domácností klesla. Zisky zahraničních vlastníků v Česku usazených korporací činily 5,6 procenta HDP.

Data dnes [28.3.] zveřejnil Český statistický úřad [ČSÚ], který tím revidoval i vývoj hrubého domácího produktu [HDP] Česka za loňský rok [viz níže, pozn. red.].

Podle ČSÚ si ve formě dividend zahraniční vlastníci rozdělili necelých 290 miliardy korun. V Česku ale také investovali téměř 120 miliard korun.

„Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v České republice,“ řekl k číslům Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Zisky zahraničních vlastníků korporací se skládají z vyplacených dividend a reinvestovaných zisků. V součtu tyto dvě složky představují zisk náležející zahraničním vlastníkům.

Vladimír Kermiet zároveň upozornil, že odliv peněz ze zisků zahraničních firem v Česku částečně kompenzoval příliv peněz ze zahraničí, zejména příjmů ze zaměstnání a dotací.

„Saldo prvotních důchodů se zahraničím se meziročně zlepšilo o 106 miliard korun a dosáhlo hodnoty minus 203 miliardy korun,“ uvedl.

V reálném vyjádření vzrostl hrubý národní důchod [HND] v roce 2023 o 3,6 procenta. Hrubý disponibilní důchod za celou českou ekonomiku v reálném vyjádření loni stoupl o 3,8 procenta. HND značí hrubý domácí produkt plus čistý příjem ze zahraničí skrze platby zaměstnancům, důchod z vlastnictví a čisté daně snížené o dotace na výrobu.

Míra zisku všech podniků v ČR

Míra zisku všech nefinančních podniků v Česku loni dosáhla 48,6 procenta. To je o 1,5 procentního bodu více než o rok dříve. Míra zisku v Česku tak nadále zůstává nad průměrem Evropské unie, kde dosahuje přibližně 40 procent.

Míra zisku a investic všech nefinančních podniků v %

[Zdroj: ČSÚ]

Také v nominálním vyjádření zisky meziročně stouply, navzdory růstu mzdových nákladů, které stouply meziročně o 7,9 procenta. Avšak míra investic se proti roku 2022 snížila o 0,3 procentního bodu a dosáhla 28,9 procenta.

Zpřesnění odhadu HDP

ČSÚ dnes [28.3.] také vydal další zpřesněné číslo vývoje HDP za loňské čtvrté čtvrtletí a za celý loňský rok. Do sektorových účtů zapracoval nové údaje za sektor vládních institucí. Podle nich česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta. Ve svém prvním i dalším odhadu uváděl pokles o 0,4 procenta.

Spotřeba domácností loni klesla přes 8 %. HDP ČR propadl

Lepší než v odhadu ČSÚ z počátku března jsou i údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. HDP v něm meziročně stoupl o 0,2 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.

„Podle dnes zveřejněných dat statistického úřadu byl obrázek české ekonomiky přece jen o něco málo lepší, než původně vypadal. […] Nová čísla potvrzují, že příznivější byl začátek, a zejména pak konec roku, kdy si ekonomika připsala růst o 0,4 procenta,“ okomentoval aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle něj ale aktuální vylepšení čísel českou ekonomiku nevrátilo na startovací před-pandemickou úroveň. Za ní stále o jedno procento zaostává, to především v důsledku výrazného snížení spotřeby domácností [-8,3 %]. Jen za loňský rok se právě tato spotřeba snížila o další 3,1 procenta.

Příjmy a spotřeba českých domácností v roce 2023

Ziskovost zahraničních firem ale není jedinou statistikou, kterou dnes zveřejnil ČSÚ. Také uvedl, že úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností loni reálně klesl o 2,5 procenta. Reálná spotřeba na obyvatele se meziročně snížila o pět procent. Naopak míra úspor stoupla proti roku 2022 o 2,2 procentního bodu na 18,6 procenta.

Reálné příjmy a výdaje domácností, meziroční změna v %

 [Zdroj: ČSÚ]

Data za loňské čtvrté čtvrtletí už ale ukazují přece jen o něco jiný obrázek. V tomto případě úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele stoupl oproti předchozímu čtvrtletí o 1,1 procenta a meziročně stoupl o 1,6 procenta. Rostla i reálná spotřeba domácností na obyvatele. Mezičtvrtletně přidala 1,6 procenta. Naopak meziročně klesla o 0,2 procenta.

• Míra úspor domácností ve 4. čtvrtletí dosáhla 19,4 %. To je o 0,8 p. b. více oproti předchozímu čtvrtletí. A o 1,2 p. b. více než před rokem.
• Míra investic v sektoru domácností mezičtvrtletně klesla o 0,1 p. b., dosáhla 7,4 %. Meziročně došlo k poklesu míry investic domácností o 0,4 p. b.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 4. čtvrtletí hodnoty 46 977 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 0,1 procenta. Meziročně stoupl o 0,4 procenta.

–DNA–