Naréndra Módí slíbil Indům lepší časy. A i jim je dal

Když indický premiér Naréndra Módí slavil v roce 2014 své velké volební vítězství, slíbil voličům: „Acchhe din aane waale hain!“ Totiž, že dobré časy jsou na obzoru. A nelhal jim. Od té doby vzrostla ekonomika Indie dvojnásobným tempem. 

Pokud by se to někomu přece jen zdálo málo, tak indický akciový trh od té doby trojnásobně přidal na objemu. Přičemž počet Indů, kteří mají peníze na to, aby na něm podstoupili rizikové operace, stoupl za stejnou dobu ze dvou na pět procent. A to není maličkost, protože při celkovém počtu 1,417 miliardy Indů to značí bezmála 71 tisíc indických superboháčů. A zanedlouho 19. dubna, kdy v Indii začínají další volby, se Naréndra Dámodardás Módí uchází o vítězství znovu.

O indickém ekonomickém zázraku informuje v článku What 10 years of Modi rukle has meant for India´s economy americký list The New York Times [NYT]. Situaci v Indii ale posuzuje i z pohledu běžných Indů. Uvádí, že indické bohatství zdaleka neputuje ke všem Indům rovnoměrně. Podle něj 90 procent indické populace stále musí vystačit s příjmem ve výši 3 500 dolarů ročně [cca 82 400 Kč].

„Avšak i v těch nejchudších regionech se stal život za uplynulé roky snesitelnější díky programům podpory zavedeným právě premiérem Módím,“ konstatuje NYT.

Za příklad dává pytle obilí zdarma, nové toalety, plyn v lahvích, dostupný stavební materiál, pouliční osvětlení nebo chytré telefony a mobilní data téměř zadarmo.

„Indický hospodářský úspěch se dá připsat i schopnosti Módího ovládat všechny páky moci. Jeho tvář je vidět všude, mnohem více než ostatních demokraticky zvolených politiků,“ píše americký list.

Blbá nálada v USA, dobrá nálada v Indii

A pokračuje: Zatímco Amerika zažívala a zažívá i přes relativně dobré ekonomické výsledky „blbou náladu“, Indie na tom byla a je docela opačně. Mnoho ekonomických zpráv je nejednoznačných, ale nálada v zemi je dobrá. I mezinárodní průzkumy potvrzují, že indičtí spotřebitelé jsou na tom dobře. S Módího hospodářskou politikou vyjadřují spokojenost rovněž velké banky. A třeba banky jako Morgan Stanley a JP Morgan Chase zahrnují do svých globálních indexů už i indické akcie a dluhopisy.

„Pokud by letos Módí nebyl znovu zvolený, propadl by se indický trh nejméně o 25 procent,“ dává do souvislosti dění na trzích s politikou jeden z nejlepších investičních stratégů na asijském trhu Chris Wood.

Indie vyjednávala v USA o spolupráci

NYT dodává, že na optimismu kolem Módího ekonomické politiky je zvláštní to, že indické tempo růstu se za posledních deset let od hodnoty předešlé dekády moc nelišilo. To přesto, že Módí obviňoval předešlou vládu z toho, že zruinovala hospodářství. Skutečností ale zůstává, že málokterá ekonomika roste tak, jako roste ta indická. Oficiální statistiky ji předpovídají během letošního roku vzestup o 7,3 procenta. Neoficiálně ekonomové tipují 6 až 6,5 procenta. A i kdyby došlo na pesimisty s jejich odhady ve výši 4,5 procenta, Indie nejspíš stále poroste rychleji než Čína nebo Spojené státy.

Spojil Módí snad indickou společnost?

Indický hospodářský úspěch, který nyní těží i z levných nákupů surovin z Ruska, NYT nepřipisuje ničemu jinému než schopnosti Módího ovládat všechny páky moci. Jeho tvář je vidět všude, mnohem více než ostatních demokraticky zvolených politiků. Nejsou slyšet ani mírně skeptické hlasy. Ekonomové, kteří jsou závislí na práci vlády, si musí dát pozor na jazyk. Těch, kteří s vládou nespolupracují, není mnoho. Většina nezávislých think-tanků pro nedostatek příležitostí v zemi skončila.

„Ovládání informací je silnější než v dobách Módího předchůdce, ekonoma Manmohana Singha,“ tvrdí NYT a upozorňuje na to, že tehdy ekonomika rostla i o deset procent.

Na druhé straně právě za éry Módího předchůdce Indie získala přezdívku takzvaného „flailing state“. Tento pojem popisuje kontrast mezi vysoce západně vzdělanou menšinovou částí populace a velkou masou lidí, kteří jako by žili v úplně jiném světě. Vláda sice ovládá všechny aspekty života obyvatel, ale nedisponuje dostatečnými zdroji a osobnostmi, které by naplnily očekávání všech. Avšak nynějšího premiéra Módího opěvují davy [viz foto níže].

Proč? Módí po svém nástupu okamžitě potlačil politickou konkurenci. I se jako politik svezl na nepřátelství vůči muslimské menšině [200 mil. lidí, pozn. red.] v hinduistické Indii.

Zároveň okamžitě začal modernizovat veřejnou správu, přesněji řečeno vyvinul silný tlak na její hlavní instituce. A většinu toho, co prosazuje a prosazoval, podřizoval ekonomice. V mnoha případech docela rozvrátil zavedenou strukturu, ale i docílil toho, že se v zemi opět začalo masivně stavět. Anebo toho, že programy sociálního zabezpečení se staly vstřícnější k lidem. I efektivnější ve vztahu k nákladům státu, protože rychle pomáhají hlavně tam, kde jich je nejvíc potřeba. Už jen tím šetří náklady, které by při neřešených problémech, případně špatně řešených problémech, dál narůstaly.

Změny v bankovnictví a obchodu. Problémy na trhu práce

Módí napřel úsilí i do bankovnictví a obchodu. Oba sektory za jeho vlády dosáhly obrovského pokroku v digitalizaci. První kroky uskutečnil už Singh, ale Módí vše urychlil.

„India Stack značí termín pro mnoho softwarových platforem, které běží na bázi Aadhaar, biometrického identifikačního systému. Což mimo jiné znamená, že Indové nyní mají rychlejší a levnější interaktivní propojení než Američané,“ konstatuje NYT.

Módího vláda přepracovala i daně. Čímž posunula většinu hospodářství do legální zóny. Například zřízením Goods and Services Tax, obdoby daně z přidané hodnoty. Vláda tak inkasuje více peněz od domácností a firem na své programy. To i přesto, že nižší sazba korporátní daně akceleruje soukromé investice.

Indie rychle roste. Investory tlačí do výroby v zemi

Avšak když se kácí les, létají i třísky. Nevýhoda digitálního účetnictví se projevila třeba 8. listopadu 2016, kdy Módí nečekaně prohlásil, že bankovky vysoké nominální hodnoty ztratily platnost. Tímto opatřením si chtěl došlápnout na ty, kteří v minulosti přišli často nelegálně k velkým penězům. Místo toho ale ochromil hospodářskou aktivitu. A jsou i další opatření, jimiž indická vláda bez varování způsobila zmatky.

Nejbolestivějším místem indické ekonomiky nadále zůstává situace na trhu práce. Oficiální míra nezaměstnanosti činí sedm procent. Mnoho lidí je však nuceno vykonávat málo placenou nekvalifikovanou práci. Což Indy nutí cestovat za prací do ciziny – nelegálně do USA. Nebo se dávají najímat jako žoldáci do ruské armády. Případně nyní pracují na místech uvolněných Palestinci v Izraeli.

Fantasticky rychle získané majetky

A pak je tu poněkud rychlá akumulace bohatství při rostoucí ekonomice na několika málo účtech. Z 1,4 bilionu dolarů vydělaných v letech 2012 až 2022 na burzovních obchodech, připadlo 80 procent na pouhých 20 společností. To jsou hlavně firmy, které přímo spolupracují s vládou.

„Nic neilustruje koncentraci korporátního bohatství a rizika s tím spojená lépe než případ Gautama Adaniho. Mimo Indii jeho jméno do roku 2022 skoro nikdo neznal. Právě v tomto roce se objevil na seznamu nejbohatších lidí světa hned za prvním Elonem Muskem,“ uvádí NYT.

Itálie dováží mnohonásobně levnější léky na rakovinu z Indie

Hodnota akcií jeho konglomerátu se rok od zvolení Módího téměř zdvojnásobila a do roku 2019, kdy byl opět zvolen, vzrostla osmkrát. Adani Group se stala logistickou rukou vlády, dosud nevídaným tempem staví třeba přístavy, dálnice, mosty a solární farmy.

Loni ale bylo Adaniho impérium obviněno v New Yorku z podvodu. Podnikatele to zprvu stálo 150 miliard dolarů. Ačkoliv Adani, který vinu popíral, většinu těchto peněz opět dostal zpět, tato epizoda ukazuje na riziko Módího strategie soustřeďovat velkou moc do rukou malého počtu lidí, uvádí NYT.

Módí přivádí Indii do první světové trojky

I přes všechny problémy se vzestup Indie ve světové ekonomice zdá být podle ekonomů předurčený. Země již předstihla Británii [o situaci v Británii, v jejímž čele shodou okolností stojí premiér indického původu, více v odkazu níže, pozn. red.] a stala se pátou největší ekonomikou světa. Brzy zřejmě předstihne Japonsko a Německo. Čímž obsadí třetí příčku za Čínou a USA.

Mít euro je jen další malý krok, říká asset manažer John O’Toole

Na obyvatelstvo se hospodářský růst ale přece jen rozprostírá dost nerovnoměrně. V zemi rychle stoupl prodej luxusního zboží, zvláště po odeznění pandemie covidu. Vytvořily se čekací listiny na automobily jako například na Mercedes G 63. Prodej motocyklů a kol, dopravních prostředků, jichž užívá nejvíce Indů, ale stagnuje.

I to by se mělo změnit. Trh s největším množstvím spotřebitelů láká zahraniční investory. Většina Indů žije na venkově a 75 procent z nich patří k nejchudším. To jsou příjemci potravinových přídělů zdarma, které brání podvýživě. Prostor pro růst spotřeby je tedy obrovský. Indie tak očekává další příliv nadnárodních společností, které poskytnou Indům pracovní příležitosti. A NYT pak upozorňuje na další zásadní zjištění.

• Jen málo spotřebitelů může mít vysoký životní standard, ale každý rok jich přibývá dokonce i v malých městech.
• Problém mají podnikatelé bez kontaktů na vládu, ale cosi se dalo do pohybu. Projekty, které se dříve schvalovaly dva roky, nyní lze schválit za 15 dní.

A vrací se i ke slibům indického premiéra v úvodu tohoto článku – „acchhe din aane waale hain!“. V těch letošních volbách k nim přidal další – „málo vlády, hodně řízení.“ Což podle NYT připomíná americké stoupence volného trhu. V praxi avšak není Módího ekonomický přístup definovaný v teorii ani v ideologii.

„Hází vše na zeď a kouká, co se na ní udrží. Vytrvale a silou. Když ale ekonomové nyní mluví o Indii, tak už o ní nemluví jako o flailing state,“ uzavírá svůj článek americký list.

Michal Achremenko