Při úmrtí důchodce vratku penze určuje její výplatní den

V nároku na důchod při úmrtí jeho příjemce sehrávají roli doslova i dny a hodiny. Pokud důchodce zemře ve výplatní den a později, pak dávku nevrací. V opačném případě vzniká přeplatek a sociální správa si penzi nárokuje zpátky v plné výši.

Oznámení o úmrtí blízké osoby pobírající některou z dávek důchodového pojištění je podle doporučení České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] praktickým, nikoliv ale ve většině případů povinným krokem. Sociální správu o úmrtí osob starších 15 let informují matriční úřady. Na předání údajů o zemřelém s nárokem na důchod ale mají úřady až dva týdny. V praxi proto dochází k situacím, kdy úřad poukáže důchod zemřelému, i když už na něj ale nemá nárok.

„Může se stát, že je důchod zpracován a vyplacen na období, na které již nenáleží, a to dříve, než se o úmrtí dozvíme. Tato převzatá, avšak nenáležející výplata důchodu je takzvaným přeplatkem,“ vysvětluje vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí ČSSZ Tereza Koukolová.

Přeplatek na důchodu podle ní vzniká u dávek vyplácených v hotovosti i na bankovní účet zemřelého důchodce. A týká se i výplat zasílaných na účet manžela či manželky nebo jiného pověřeného příjemce důchodu.

Úmrtí důchodce a přeplatek na penzi na bankovním účtu

Snad nejjednodušeji dojde k vyrovnání, respektive vrácení přeplatku na penzi kvůli úmrtí jeho příjemce v situaci, kdy ho sociální správa odešle na jeho bankovní účet. Tehdy úřad danou banku požádá o vrácení přeplatku a banka úkon podle zákonného ujednání provede.

„Jde o zákonný postup upravený zákonem č. 155/1995 Sb., na jehož základě má ČSSZ s příslušnými bankami podepsané smlouvy o vracení provedených, ale nenáležejících důchodových splátek,“ vysvětluje Koukolová.

Jurečka: Rodičům s 3 a více dětmi výchovné zůstane

Pokud ale není na bankovním účtu jejího klienta, který zemřel, dostatek peněz, pak je musí vrátit osoba s dispozičním právem k tomuto účtu. Když nikdo takové pravomoci k účtu zemřelého nemá, pak přechází povinnost vrácení přeplatku na manželku či manžela s nárokem na výplatu vdoveckého či vdovského důchodu po zemřelém. Dále pak závazek postupuje na děti a rodiče. Ovšem jen ze podmínky, že se zemřelým žili v době jeho smrti ve společné domácnosti.

„Pokud neexistuje žádná z těchto osob, přeplatek se považuje za dluh důchodce a vypořádá se v rámci dědictví,“ doplňuje mluvčí sociální správy.

Přeplatek, či nedoplatek na důchodu, rozhodují i dny

Při určení toho, kdy je sociální správou poukázaný důchod zemřelé osobě považovaný za přeplatek, a pozůstalí jej musí vrátit, nebo naopak nedoplatek, kdy na něj mají naopak nárok, sehrávají doslova dny. V praxi totiž platí, že když se důchodce dožije výplatního dne své penze, pak vyplacený důchod považuje sociální správa za oprávněně vyplacení a vrácení třeba i poměrné částky se nedožaduje.

• Podstatně jiná situace nastává, pokud se důchodce výplatního dne v měsíci nedožije, třeba jen o jediný den. Pak mu důchod nepatří a úřady si jej vymáhají zpět.

Pro lepší porozumění ilustrují zástupci sociální správy pravidla o přeplatku či nedoplatku na důchodu na modelovém příkladu: Pokud dostává důchodce penzi například ke dni 10. dubna a zemře 10. dubna, pak má nárok na její plnou výplatu. Pokud ale zemře 9. dubna, na výplatu nárok nemá a ani na její poměrnou část. Při výplatě penze pak sociální správa požaduje její navrácení.

ČSSZ pošle zprávu o navýšení důchodu nově i elektronicky

Podobné situace řeší pozůstalí i v důsledku toho, že se veškeré dávky důchodového pojištění vyplácejí v pravidelných měsíčních termínech dopředu. Zástupci ČSSZ pro úplnost dodávají, že úmrtí klientů v zařízeních sociálních služeb hlásí úřadům dané zařízení. Po nahlášení úmrtí zastavuje sociální správa tuto výplatu od nejbližší důchodové výplaty.

I na důchodu může vzniknou nedoplatek

Stejně jako vzniká přeplatek na důchodu, tak může dojít i k jeho nedoplatku, kdy si penzi zemřelý nějakou dobu nepřevezme. Třeba kvůli pobytu v nemocnici. A takto nepřevzaté důchody pak sociální správa vykazuje jako nedoplatky. Nárok na ně má postupně manžel či manželka, dále vlastní nebo osvojené děti.

„Pokud neexistuje žádná z uvedených osob, stává se nedoplatek předmětem dědictví,“ doplňuje postup nároku na penzi při nedoplatku mluvčí Koukolová.

Na předčasný důchod už mohou budoucí generace zapomenout

Častou praxí současných penzistů, párů, i je to, že si drží pouze jeden společný bankovní účet. Jeden z nich nechává zasílat svůj důchod na účet toho druhého. Při jeho úmrtí pak musí tento pozůstalý sociální správu informovat o tom, jakým způsobem chce dávku dostávat. Na to má 30 dnů ode dne, kdy ho k tomu úřad vyzve.

„Pokud příjemce důchodu na výzvu ČSSZ v požadované lhůtě nereaguje, je výplata důchodu na účet zastavena. A zařízena hotovostním způsobem prostřednictvím důchodové služby České pošty,“ upozorňuje ČSSZ s tím, že i tento způsob výplaty mohou penzisté kdykoliv změnit.

–VRN–