Čínský hrubý domácí produkt [HDP] v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 5,3 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtým čtvrtletím čínský HDP vzrostl o 1,6 procenta. S odvoláním na čínské statistiky to uvedla agentura AFP.
Agentura Reuters pak napsala, že tempo růstu čínského HDP překvapilo, protože očekávání bylo na úrovni 4,6 procenta. Avšak podle čínského Národního statistického úřadu HDP vzrostl v lednu až březnu oproti předchozímu roku o 5,3 procenta.
„Vláda učinila opatření v oblasti fiskální a měnové politiky, aby dosáhla cíle, které si v národní ekonomice stanovila ve výši pěti procent,“ uvádí dále agentura s důrazem na to, že už na konci loňského roku Čína rostla o 5,2 procenta.
Čtvrtletní a roční [modře] vývoj čínského HDP v %
[Zdroj: Reuters Graphics]
Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku na světě. Vláda v Pekingu si přitom pro loňský a letošní rok stanovila „růstový cíl“ na úrovni pět procent. A daří se jí ho naplňovat, jak dokládají statistiky.
Čínský HDP v čínské praxi
Podle Reuters nejnovější statistiky uklidňují vládu v Pekingu v době krize na domácím trhu s nemovitostmi. A nad očekávání dobré výsledky a oživení ekonomiky mohou pomoci i tváří v tvář rostoucí zadluženosti regionálních vlád.
„Čína má růstový model. Její ekonomika se zakládá na příkazech. Ano, uvádí se tempo růstu 5,2 procenta. Ale i Čína je ve fázi strukturálního přechodu na nižší tempo růstu, které se ustálí někde kolem tří nebo 3,5 procenta. To je významný pokles oproti současné situaci,“ okomentoval vývoj v Číně v nedávném podcastu FinTag investiční analytik společnosti Amundi John O’Toole.
Evropa je vydána na milost cenám energií. USA jsou nezávislé
„Čína je země zahleděná mnohem více do sebe. Když posloucháte čínské politiky, často používají jednu konkrétní politickou frázi. Mluví o ekonomickém nacionalismu. A ekonomický nacionalismus, to je státem řízený kapitalismus. Prosazují politiku společné prosperity. Když posloucháte Si Ťin-pchinga, mluví o společné prosperitě. Ve finále ale mluví o přerozdělování příjmů,“ pokračoval.
Čína podle něj prodělala ohromný přechod do fáze růstu a vytvořila nejvyšší počet miliardářů na světě. Upozorňuje ale i na problém, kterým je dlouhodobý propad čínského nemovitostního trhu. Významně ovlivňuje spotřebu domácností. A výmluvný je i fakt, že míra nezaměstnanosti mezi Číňany ve věku od 16 do 24 let dosahuje hodnoty 20 procent.
„Svět navíc prochází obdobím deglobalizace. Čína tím relativně trpí. Jiná věc je, že čínská populace se zmenšila již druhý rok po sobě,“ uvedl dále John O’Toole.
Ratingová agentura Fitch zhoršila Číně výhled
Ratingová agentura Fitch [10.4.] zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Číny na negativní ze stabilního. To znamená, že by mohla současný rating země ve střednědobém horizontu snížit. Čína má u agentury Fitch známku A+, střední vyšší kvalitu dluhu.
„Ekonomika země čelí rostoucí nejistotě při přechodu na nové modely růstu. To představuje rizika pro veřejné finance,“ odůvodnil Fitch své rozhodnutí.
V prosinci výhled ratingu Číny na negativní zhoršila také agentura Moody’s. U Moody’s i další agentury S&P Čína drží stejnou známku jako u Fitch.
„Revize výhledu agenturou Fitch odráží obtížnější situaci v čínských veřejných financích, která se týká dvojího problému – zpomalení růstu a většího zadlužení,“ uvedl ekonom firmy Natixis Gary Ng.
Zahraniční investice v Číně se dále snižují navzdory snaze vlády v Pekingu pokles zastavit. Za leden až únor meziročně klesly o 19,9 procenta na 215,1 miliardy jüanů [cca 698 mld. Kč]. Loni se přímé zahraniční investice do Číny meziročně snížily o osm procent. Šlo o nejslabší příliv přímých zahraničních investic za 30 let. Aktuální problém je i stagnující ekonomika významného obchodního partnera Číny, a sice Německa.
Problémy čínské ekonomiky a společnosti
Problémy v čínské ekonomice rozpoutala pandemie covidu, kdy tamější režim zavedl velmi přísná omezení, takzvanou politiku nulové tolerance covidu, kterou vedení země opustilo až na konci roku 2022.
Důvěru v Čínu nabourávají obavy o podnikatelské prostředí, které vyplývají z napětí ve vztazích se Západem. Americká ministryně obchodu Gina Raimondová loni uvedla, že jí americké podniky sdělily, že se Čína stává „neinvestovatelnou“.
Jiná věc je, že čínská populace se zmenšila již druhý rok po sobě. Nejlidnatější zemí světa se tak stala Indie, jejíž letošní růst HDP oficiální statistiky předpovídají na 7,3 procenta.
–ČTK/DNA–
