Izrael nechce problém Hamásu řešit, ale vyřešit jednou provždy

,,Izrael ukazuje, že nechce problém Hamásu řešit, ale chce ho vyřešit, a to jednou provždy,” říká v rozhovoru FinTag o aktuálním dění na Blízkém východě člen sněmovních výborů pro bezpečnost a obranu Karel Krejza [ODS].

Pane poslanče, Írán zaútočil drony a raketami na Izrael, napětí na Blízkém východě povážlivě vzrostlo. Jaká opatření by měl Izrael proti Íránu přijmout?

Izrael má jednu z nejvýkonnějších rozvědek na světě a předpokládám, že když si zahrává s ohněm, ví, kde má požární hadice. Nemám strach o technickou převahu Izraele, koneckonců eliminací 99 % íránských raket a dronů to ukázal. Achillovou patou Izraele byly vždycky únosy rukojmích. A jde o to, aby Írán nevedl svoje ,,krypto“ odplaty prostřednictvím jiných ozbrojených subjektů, jako třeba Húsiů, které dnes využívá k útokům na kontejnerové lodě v Rudém moři. Blíží se také olympiáda, kterou by teroristé mohli zneužít a jak známo, když jde o Izrael, jsou sunnité i šíité spojenci. To znamená spíše než na ochranu území, které se zdá dobře chráněné, bych upřel pozornost na vlastní obyvatele. Přece jen dodnes v Izraeli rezonuje únos sportovců na olympiádě v Mnichově v roce 1972.

Domníváte se, že se íránský úder může stát důvodem pro Izrael k likvidací jaderných zařízení Íránu?

Už minimálně jednou to dokázal a íránští jaderní vědci si od té doby nesmí nosit s sebou do práce počítačové myši, které vyhráli v pochybné soutěži na internetu. Šlo o mistrovské dílo izraelské rozvědky s virem Stuntex. Jak jsem ale viděl reportáže íránské televize a četl odborné články od fáze chtít a mít jadernou zbraň, je Írán týden daleko. A obávám se, že mu v tom nikdo nezabrání. Už dnes dokáží obohatit uran na 80 % a co uděláme, když se rozhodnou vykázat inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii [MAAE]?

Čeho chtěl Írán podle vás útokem na Izrael docílit?

Írán je bezesporu regionální velmoc. Devadesátimilionová země se opírá o solidní armádu. Má obří zásoby nerostů, rostoucí ekonomiku, k ní jí pomáhá i obchod s Čínou, kvalitní vzdělávací systém s vědeckou nadstavbou. A svou technickou vyspělost prokazuje nejen ve vojenství, ale tam jsou balistické rakety a drony Šahíd toho dokladem. Nezapomínejme, že íránský útok je ale předně pomstou za zabití vysokých představitelů íránských revolučních gard. Ano, měl být demonstrativní, ale dopadl v podstatě fiaskem. Pro Írán je to také test jejich zbraní, při němž zjistili, že izraelský Iron dome je napřed.

Izrael a válka s Hamásem

Co to znamená pro Hamás, který je v konfliktu s Izraelem? Nebo jinak: Jde válka proti Hamásu vůbec vojenskými prostředky vyhrát?

V každém případě teď je Hamás, když ne zadupán do země, tak výrazně oslaben, Vyhrát se ten boj dá tak, že přesvědčíte obyvatele zemí, kde Hamás působí, že toto militantní hnutí není vhodným představitelem jejich zájmů, ale spíše strůjcem jejich utrpení. Myslím, že obyvatelé Pásma Gazy to už začínají chápat.

Mimochodem, jak si vysvětlujete, že útok Hamásu ze 7. října 2023 izraelské zpravodajské služby neodhalily?

Těžko se bojuje s protivníkem, který se technologicky vrátil do ,,doby kamenné“. Nenechává digitální stopy a žije v tunelech, kam boží oko nevidí. Nepatrné indicie podle všeho byly, ale ignorovaly se. Izrael se v době před útokem nacházel v politickém rozštěpení a časté demonstrace obyvatel to jen dokazují. Vnitřní spory vždy otupí ostražitost. Hamás se údajně připravoval na útok deset let, a když něco děláte velmi pomalu a nevíříte vlny, je to nenápadné. A velmi pravděpodobně postupoval jen podle hesla ,,need to know“. Přesný záměr znala jen hrstka radikálů a zbytek sehrál úlohu užitečných idiotů až do poslední chvíle před rozkazem k útoku. Stejně obtížné pro Hamás bylo, jak to utajit nejen před Izraelem, ale před vlastními členy.

Přijde preventivní úder? A jaký?

Zachvátí podle vás Blízký východ regulérní válečný konflikt?

Na Blízkém východě je dnes mnoho polozhroucených států. Jemen, Sýrie, Libanon. Nefungují zde vlády, ekonomika, služby, vlastně nic. Pokud tyto státy zachvátí násilí, nebo přijde nějaká obdoba Arabského jara, a jejich hněv se přesune třeba pod taktovkou Íránu pro mě z nepochopitelných důvodů na Izrael, bude naší povinností Izraeli pomoci.

Do jaké míry může intenzivnější vázání USA na Blízkém východě oslabit jejich podporu Ukrajině?

Už teď vidíme, že finance jsou omezené, nicméně ekonomika USA je stále nejsilnější na světě. Troufám si tvrdit, že prezident Joe Biden se bude snažit dílčím způsobem podporovat i nadále oba státy. Zlom přijde v případě vítězství Donalda Trumpa.

Jakýkoli Žid, který volí demokraty, nenávidí Izrael, tvrdí Donald Trump

Ten totiž avizuje, že hodí Ukrajinu přes palubu. Je to i signál USA pro ostatní západní státy v duchu: ,,Hele, potřebujeme, abyste to břímě nesli s námi.“ A my, ČR, pokud tu bude Petr Fiala, pomůžeme, to jsem si jistý.

Izrael bude mít vždy nepřítele…

Nemůže otřást až příliš ,,ostré“ vedení války proti Hamásu pozicí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua u vlastních spojenců, zejména USA? 

USA samozřejmě přemýšlí geopoliticky a vidí, jakou nevoli vyvolává izraelská radikalita i u jeho stávajících arabských spojenců. Izrael zase ukazuje, že nechce problém Hamásu řešit, ale chce ho vyřešit, a to jednou provždy. Netanjahu je podle mého soudu dosluhující politickou mrtvolou. A chce být aspoň zapsán v historii jako ten, který rozprášil militantní hnutí. Jenže po Hamásu přijde někdo jiný. Írán, Islámský stát, Muslimské bratrstvo a další. Izrael bude mít vždy nepřítele…

Petr Duchoslav

—

Mgr. Karel Krejza se narodil v roce 1968 v Mělníku. V Praze vystudoval MFF UK, obor teoretická jaderná fyzika, kde promoval v roce 1992 a získal titul Mgr. Zároveň byl členem oddílu juda VŠ Praha a reprezentačních výběrů a stal se několikanásobným mistrem republiky.

Po změně režimu začal podnikat v reklamě. Později založil společnost obchodující s akciemi, která byla členem Burzy cenných papírů Praha. V roce 2006 byl zvolen zastupitelem a radním v Litoměřicích. Od roku 2010 je prvním místostarostou. V krajských volbách byl zvolen zastupitelem Ústeckého kraje ve volebním období 2012 až 2016. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Ústeckém kraji, kde získal 1 709 preferenčních hlasů a stal se poslancem. Na půdě Poslanecké sněmovny se převážně věnuje oblastem školství a obrany.