Žádnou výjimku z přijímání migrantů nemáme, říká europoslanec Zdechovský

„Žádnou výjimku nemáme. Můžeme o ni požádat a pravděpodobně ji kvůli velkému počtu Ukrajinců na našem území dostaneme. Je to ale dočasné,“ říká v rozhovoru pro FinTag europoslanec Tomáš Zdechovský [KDU-ČSL].  

Téma číslo jedna na domácí politické scéně je nyní migrační pakt. Zeptám se vás přímo, má Česko v paktu skutečně vyjednanou výjimku ve smyslu nepřijímání uprchlíků, jak tvrdí ministr vnitra Vít Rakušan [STAN]?

Žádnou výjimku nemáme. Můžeme o ni požádat a pravděpodobně ji kvůli velkému počtu Ukrajinců na našem území dostaneme. Je to ale dočasné! Každý rok se to bude posuzovat znovu. A tam samozřejmě vstupuje do hry mnoho neznámých. Pakt navíc začne platit až za dva roky a situace může být diametrálně odlišná. Pokud válka skončí a Ukrajinci se vrátí zpět domů, už budeme podléhat pravidlu „zaplať x přijmi x pošli materiál“. Ovšem jen materiálem a zasláním expertů se z této povinnosti nevyvážeme. Pouze snížíme částku, kterou bychom museli zaplatit. To se také v mediálním prostoru příliš nezmiňuje.

Když si odmyslíme debatu o výjimce, řeší migrační pakt z vašeho pohledu účinně a komplexně nelegální migraci?

Ne. Schválením paktu v Evropském parlamentu, který už jen formálně potvrdí Rada, EU rezignovala na komplexnější řešení migrace. Chybí v něm efektivnější ochrana vnější hranice a otázka navracení nepřijatých migrantů. To naprosto nechápu.

Zdechovský: Už jen pojem povinná solidarita je nesmysl

Je to podle vás nebezpečné? Nebo opozice, jež pakt kritizuje, pouze „straší lidí“?  

Všichni vidíme problémy v Německu, ve Švédsku či Belgii. Tam jsou místa, kam není bezpečné chodit ani za bílého dne. Do toho stále probíhají protesty v západních metropolích na podporu Hamásu a Palestiny. Ta situace bude jen eskalovat. Pokud nezaujmeme striktnější postoj k nelegální migraci, pak máme zaděláno na obrovský problém. Rozumím tomu, že domluvit se na nějakých pravidlech je dost složité. Z mého pohledu jsme ale teď tu šanci promarnili.

Přesto jste pro některé body migračního paktu hlasoval. Jak to?

Ten pakt se skládá z deseti částí, z nich jsem čtyři podpořil, u čtyř jsem se zdržel a zbylé dvě nejproblematičtější jsem nepodpořil. Všechno určitě není špatně, je tam posun v některých oblastech. Ale ty nejproblematičtější to jednoduše celé pohřbívají. Bohužel.

Migrační pakt vítají v Řecku, odmítají v Maďarsku. Jak hlasovali Češi?

Jak je to ve skutečnosti s takzvanými kvótami pro migranty?  

Už pojem povinná solidarita je nesmysl. Solidarita je přece dobrovolná. Nemůžete nutit státy, aby přijaly občany z kulturně odlišných zemí, pokud nechtějí. Ten fígl je v tom, že pakt se o kvótách nezmiňuje. A to právě tím, že existují ty tři dané možnosti, tedy přijmout, zaplatit za nepřijetí migranta, což je asi 20 000 euro ročně za jednoho člověka, nebo zaslat materiály či experty. Ti však jen tu částku sníží, nemůžete se tím zcela zbavit povinnosti přijmout x zaplatit.

Velké migrační krize přijdou, tvrdí Zdechovský

Není právě ale toto ta tolik zmiňovaná solidarita mezi státy EU? Není právě toto ono řešení migrační krize?

Ne, je tam totiž určitý háček. Když přijdou velké migrační krize – a ty přijdou –, tak vznikne na země, které je odmítnou s tím, že za ně jen ročně vyplatí nemalé peníze, tlak, aby je přijaly. Ať jsou solidární. Dokážete si asi představit ten tlak Evropské komise, ale i třeba Německa a Francie na Českou republiku, ať přijme stanovený počet migrantů na své území, jinak to bude mít pro nás důsledky. Ty mohou být různého charakteru…

Today, tomorrow I go to Germany, říká Salah ze Sýrie

Jak se tyto kvóty vlastně počítají?

Ta kvóta na přijetí se počítá podle velikosti země a jejího hrubého domácího produktu. Evropská komise počítala s modelovým příkladem 30 tisíc migrantů ročně, které by „přerozdělovala“ mezi členské státy. Na nás by připadalo něco kolem 600 až 700 migrantů. Při takovém počtu by nás nikdo nenutil k jejich přijetí. Stačilo by za ně zaplatit. Ale loni překročilo hranice EU nelegálně kolem 400 tisíc migrantů. To je víc jak desetinásobek. Zde už počty migrantů na přerozdělení značně rostou. A pochopitelně i cena, když je nebudeme chtít. A je dost možné, že za pár let přijde do Evropy už přes milion uprchlíků ročně.

Fiala na návštěvě v USA a válka na Blízkém východě

Využiji příležitosti a zeptám se vás na cestu českého premiéra Petra Fialy [ODS] do USA a na jednání s americkým prezidentem Bidenem. Jak ji hodnotíte?

Myslím, že ještě uslyšíme o tom, co vše se tam dojednalo. Každopádně to byla velmi úspěšná cesta. Měla i excelentní načasování. Smekám před diplomacií týmu premiéra Fialy a jeho poradců, protože po jeho návštěvě došlo ke schválení dlouho zaseknutého finančního balíčku pro Ukrajinu. Bezesporu na to mohla mít tato cesta vliv. Česká iniciativa na nákup munice v tom jistě také sehrála roli, stejně jako zakázka na stíhačky F-35.

Do nástupu Černochové o letounech F-35 nikdo nemluvil

Oba politikové jednali rovněž o situaci na Blízkém východě, kdy Írán zaútočil na Izrael drony a raketami. Jak docílit deeskalace napětí v tomto regionu?

Je to i kvůli operaci v Gaze velmi složité, ale Írán moc dobře rozumí síle USA a určitě se nechce pustit do otevřeného konfliktu. Znamenalo by to pro zemi, která se potýká s řadou vnitropolitických problémů, zcela fatální ránu.

Jde z vašeho pohledu vůbec najít nějaké dobré řešení na Blízkém východě?

Po 7. říjnu 2023 to půjde velmi těžko. Izrael musí vyčistit Gazu od teroristů z Hamásu, ukázat sílu, která dopadne na kohokoliv, kdo se pokusí o podobná zvěrstva. Řešením do budoucna je dvojstátí a stabilní vláda v Palestině. Ta ale nyní žádnou velkou silou neoplývá.

Izrael nechce problém Hamásu řešit, ale vyřešit jednou provždy

Vylučujete trvalé vojenské obsazení Pásma Gazy Izraelem?

Izrael se k tomu neuchýlí. Byl by to příliš velký krok, který by mohl narušit vztahy i s okolními arabskými zeměmi, a hlavně USA. A to si nedovolí. Operace je koordinována s USA a vypuknutí rozsáhlejšího konfliktu nikdo nechce. Možná Rusko, které chce, aby Západ odvrátil zrak od války na Ukrajině.

Petr Duchoslav

—

Mgr. Tomáš Zdechovský [KDU-ČSL] je od roku 2014 poslancem Evropského parlamentu. Působí jako člen zahraničního výboru [AFET] a místopředseda výboru pro zaměstnanost a sociální věci [EMPL]. Je náhradník ve výboru pro boj s dezinformacemi [INGE] a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci [LIBE]. V letech 2020 až 2022 zastával Zdechovský funkci místopředsedy KDU-ČSL. Předtím působil jako krizový manažer a mediální analytik. Jako člen předsednictva KDU-ČSL má Tomáš Zdechovský v kompetenci oblast komunikace, zahraniční témata a volby.