Když přijde řeč na suroviny pro výrobu střelného prachu, zástupci zbrojovek v EU znervózní. Evropa je totiž v dodávkách nitrocelulózy, jež se pro výrobu střelného prachu využívá, z velké části závislá na Číně. V jiných oblastech i na Rusku.
A podle americké Inteligence Service dodává Čína nitrocelulózu zřejmě víc Rusku než evropským zemím. Alespoň to v článku „China is threat to Europe´s gunpowder supply, defense boss warns“ píše bruselský server Politico. V něm i uvádí, že existuje riziko, že Čína přestane dodávat nitrocelulózu nutnou k výrobě střelného prachu do Evropy.
„To by na její obranyschopnost mělo negativní vliv,“ cituje list plukovníka švédské armády Rickarda Johanssona.
Takového rizika si je dobře vědoma i Evropská komise. Proto se rozhlíží, kdo jiný by nabídl pomoc. A jak už je jejím zvykem, platí nemalé sumy za „svou vlastní neschopnost“. Téměř polovina z unijních dotací v rámci Act in Support of Ammunition Production [ASAP] v objemu 500 milionů eur [cca 12,6 mld. Kč] míří právě na projekty, které by pomohly zvýšit produkci střelného prachu. Ten se vyrábí kromě jiného právě z nitrocelulózy a ta se zase vyrábí z bavlněných vláken dodávaných většinou z Číny.
Evropa chce být soběstačná, ale není
Od počátku války na Ukrajině se evropské zbrojařské společnosti ocitly pod tlakem vyrábět více zbraní a munice. Jednak proto, aby podpořily Kyjev a zároveň upevnily obranyschopnost evropských zemí. Zatím se to však nedaří.
„Výsledkem je proto převaha Ruska na ukrajinské frontě a neschopnost Západu zasílat na Ukrajinu dostatek munice potřebné k obraně i ofenzivě,“ píše Politico.
Evropská komise přesto odhaduje, že již počátkem roku 2026 budou země Evropské unie produkovat dva miliony střel ročně. Slabým článkem řetězu, který brání urychlit jejich výrobu, je ale právě nedostatek střelného prachu.
Unijní představitel, který si nepřál být jmenován, uvedl, že unijní výrobci střelného prachu musí své dodavatele diverzifikovat.
„Mohou to udělat buď tak, že si najdou nové dodavatele, ale bavlna, kterou potřebují, bude mít jiné vlastnosti než čínská, a proto se tomu bude muset výroba přizpůsobit, což zabere nějaký čas. Anebo budou investovat do výzkumu jiného řešení, třeba získávat celulózu ze dřeva, což se prý děje,“ vysvětlil.
Skutečnost je, že již v roce 2022 například finsko-norská zbrojovka Nammo začala zkoumat možnosti náhrady celulózy z bavlny za celulózu ze dřeva. Jak je se svým výzkumem daleko, se ale neví.
Evropa je závislá i na Rusku
Plukovník švédské armády Rickard Johansson upozorňuje, že přílišná závislost na Číně se netýká jen nitrocelulózy. Platí i pro další klíčové suroviny [nejen] pro výrobu zbraní. A podle něj nejde jen o závislost na Číně, ale také na Rusku.
Za příklad dává hliník nebo titan. Hliník se používá při výrobě válečných lodí a vojenských vozidel. Titan se využívá na výrobu vojenských letadel a ponorek. A třeba před napadením Ukrajiny byl evropský výrobce letadel Airbus velmi závislý na dodávkách titanu z Ruska, což je pro obranný průmysl klíčová surovina.
„S ohledem na životní prostředí trvá schvalování dovozu těchto surovin z jiných zemí světa, včetně evropských, až deset let,“ říká Johansson a dodává: „Takhle se závislosti na dovozu z Číny a Ruska nikdy nezbavíme.“
Předpisy na ochranu životního prostředí se podle jeho názoru musí změnit. To proto, aby se usnadnilo evropským zbrojovkám diverzifikovat jejich dodavatele. Když už je problém klíčové suroviny v Evropě přímo produkovat.
–AM–
EU umí jenom vyhrožovat a peskovat ostatní,ale je to debilní režim,který je naprosto neschopný!
Evropa nejde do boje ani náhodou. To jen pár eubolševiků, ukromaniaků … války chtivých šašků furt lžou, že jsme ve válce. Ukrajinci si musí sami odstranit psychicky nemocného sociopata v Kyjevě, aby nemohl štvát i somrovat dolary pro svá konta. Posílat ukroše se žoldáky do svého mlýnku na … Jinak se UA rozpadne, časem možná i zanikne. Už nyní nadnárodní mafie sídlící v USA vlastní třetinu Ukrajiny.