Bankovní rada České národní banky [ČNB] dnes [2.5.] snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Základní úroková sazba centrální banky se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022.
Bankovní rada ČNB dnes současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,25 procenta a lombardní sazby na 6,25 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace centrální banky Jakub Holas. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné. Většina analytiků aktuální pokles sazby o půl procentního bodu očekávala.
„Debata se podle nás vedla mezi snížením základní sazby o 0,50 a 0,25 procentního bodu. Ve prospěch odvážnějšího přístupu hovořila hlavně česká spotřebitelská inflace. Ta v uplynulých dvou měsících dosahovala 2% cíle centrální banky. Což by ČNB opravňovalo i k strmějšímu snížení sazeb,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Naopak k opatrnosti centrální bankéře podle něj vybízela detailnější struktura inflace, která ukazuje, že tohoto cíle bylo dosaženo do značné míry pomocí statistických vlivů loňské srovnávací základny a umírněného cenového vývoje v tradičně volatilních kategoriích, jako jsou potraviny.
„Oba tyto efekty mohou v příštích měsících snadno opět pominout,“ doplnil.
Během tiskové konference guvernéra ČNB Aleše Michla posílila koruna vůči euru o 0,35 procenta až na 24,99 koruny za euro. Důvodem byla podle analytika XTB Tomáše Cverny nová prognóze ČNB, v níž je trajektorie úrokových sazeb je totiž ve srovnání s minulou prognózou výše.
„Prognóza implikuje, že od příštího zasedání by mohlo být snižování sazeb pomalejší. Oznámení neutrální úrokové sazby tři procenta překvapila trh a koruna v tomto důsledku posiluje,“ uvedl Cverna.
Co ovlivňuje rozhodování centrální banky
ČNB dnes také představila novou makroekonomickou prognózu, ve které zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,4 procenta a snížila odhad průměrné letošní inflace na 2,3 procenta.
I když je inflace aktuálně na dvou procentech, ceny nadále rostou hlavně ve službách. Ceny služeb v březnu rostly meziročním tempem přesahujícím pět procent. Podle analytiků centrální banka musí vzít v úvahu i slabší kurz české koruny a zahraniční vývoj. Zejména pak v USA. Z nich přicházejí data o mírném růstu inflace, a tak i pravděpodobném dalším pokračování přísné měnové politiky amerického FEDu.
Slavné vítězství FEDu nad inflací se odkládá. Jak to ovlivní akcie
„Nezmínit nelze ani hrozbu ne zcela ukotvených inflačních očekávání v české populaci či možnost živelného oživení spotřeby domácností po pominutí obtížného krizového období,“ uvedl Hradil.
Jeho slova potvrzují aktuální data o růstu českého hrubého domácího produktu [HDP]. HDP podle prvního odhadu Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí stoupl o 0,5 procenta mezičtvrtletně a o 0,4 procenta meziročně. Růst aktuálně ale táhne hlavně oživující spotřeba domácností. Což je podle ekonomů jasně proinflační faktor.
Česko přestává být pro smích, tvrdí ekonomové. HDP konečně roste
„Centrální bankéři nadále preferují pouze pozvolné snižování úrokových sazeb. Jako důvod nejčastěji uvádějí slabší kurz české koruny a rychlý růst cen služeb. Kurz koruny vůči euru byl v prvním čtvrtletí oproti očekávání centrální banky slabší o 1,6 procenta,“ okomentoval rozhodnutí ČNB ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Podle něj bankovní rada bude úrokové sazby snižovat stejným tempem také na dalších dvou zasedáních. Pro červen a srpen tak očekává snížení základních úrokových sazeb opět o půl procentního bodu.
Jádrová inflace a další vývoj
Meziroční inflace v únoru a v březnu dosáhla rovných dvou procent. To je zároveň cíl centrální banky. Jádrová složka sice zůstává nad ním, i tak ale na začátku roku klesla do tolerančního pásma ČNB, tedy pod tři procenta.
„Veškerý pokles úrokových sazeb v současném cyklu měnové politiky by se měl odehrát v letošním roce, repo sazba ale zůstane pravděpodobně vyšší, než bylo zvykem. V naší prognóze očekáváme, že v září, listopadu a prosinci dojde ke snížení o standardního čtvrt procentního bodu a na konci roku by tak podle nás měla repo sazba činit 3,5 procenta. To by měla být zároveň její konečná úroveň,“ uvedl Gürtler.
ČNB dál snížila úrokové sazby. Ubrala ale na tempu jejich poklesu
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, když v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, na březnovém zasedání stejný krok zopakovala.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší hypoteční úvěry. Zároveň při vyšších úrocích ale roste zhodnocení vkladů na účtech. Aktuálně tak mírně klesají úroky u hypoték, na druhé straně se ale rychle snižují úroky u spořicích účtů a termínovaných vkladů.
