Index nákupních manažerů [PMI] v českých firmách klesl v dubnu na 44,7 bodu z březnových 46,2 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem zpracovatelského sektoru. Uvedla to dnes [2.5.] společnost S&P Global.
„Útlum táhl silný pokles ve výrobě a v nových zakázkách. Vzhledem ke slabším prognózám budoucí výroby rovněž zrychlil pokles zaměstnanosti. Sektor stále tížila slabá poptávka a firmy omezovaly výdaje ve snaze zmírnit dopad poklesu nového obchodu,“ konstatuje zpráva S&P Global.
Zástupci českých firem podle ní zmiňovali snížení odvolávek a nepravidelnost zakázek. Dubnový útlum poptávky byl prudší než v březnu. Ukázal se ale i jako druhý nejpomalejší za jednadvacet měsíců.
„Provozní podmínky v české výrobě se na začátku druhého čtvrtletí zhoršily vzhledem k pokračujícímu tlaku slabé poptávky na nové zakázky a výrobu,“ uvedla Siân Jones, vedoucí ekonomka u S&P Global Market.
Výrobní PMI pro Českou republiku
[Zdroj: S&P Global]
Podle ní vyšší ceny energií, potravin a dovozového zboží vedly k mnohem rychlejšímu zvýšení tlaku na náklady. Ceny vstupů pak vzrostly nejrychlejším tempem za víc než rok a firmy byly nuceny je částečně promítnout do cen zákazníkům.
„I přes zvýšenou inflaci, částečně způsobenou oslabením koruny vůči euru, očekáváme, že Česká národní banka na svém květnovém mítinku sníží sazbu o dalších 0,5 procenta,“ doplnila.
Ze zprávy S&P Global dále vyplynulo, že ve snaze omezit výdaje tuzemské firmy snižovaly počty zaměstnanců na plný úvazek. Propouštění bylo výrazné a rychlejší než v březnu, uvádí zpráva.
Průmysl je zpátky v depresi
„Průmysl je zpátky v depresi,“ okomentoval aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Celkový příběh českého průmyslu se podle jeho slov dlouhodobě nemění. Jde stále o to samé, a sice o slabé zakázky od domácích a zahraničních odběratelů.
„Část firem sice může stále spoléhat na starší objednávky, avšak i jejich zásoba se tenčí. A dokonce vyprchá i dřívější optimismus založený na víře, že bude lépe,“ doplnil.
Podle něj je dnešní výsledek PMI velmi nepříznivým signálem pro vývoj průmyslu ve druhém kvartále. Průmysl charakterizuje jako dvourychlostní odvětví, kde na úspěšnější straně stojí automobilky a na té druhé zbytek.
„Fakt, že se stále nezlomil negativní trend zakázek pouze znamená, že firmy zůstanou nadále pod tlakem, který navíc ovlivňují i vysoké ceny energií a dalších vstupů,“ doplnil.
Česká ekonomika podle něj proto musí letos o to víc spoléhat na služby, respektive na ochotu spotřebitelů utrácet.
Česko přestává být pro smích, tvrdí ekonomové. HDP konečně roste
„Od průmyslu, respektive od exportu se žádného pozitivního posunu ještě řadu měsíců nedočkáme. Pokračovat bude propouštění, rozpouštění zásob a v lepším případě investice do zlepšení konkurenční pozice,“ vyjasnil Dufek.
Měsíční data se liší, ale trend ve firmách se nemění
Podle posledních aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] z února průmyslová produkce v Česku mírně rostla. Nejvíce se na tom podílel automobilový a chemický průmysl a pak potravináři. Na letošním mírném zlepšení se i podle statistiků podílela špatná data z loňského roku.
Podle ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Bohuslava Čížka sice přinesly výsledky průmyslu v únoru oproti posledním měsícům o něco příznivější hodnoty, stagnující trend ale nevymazaly.
„V kladných číslech, byť někdy blízkých nule, se oproti předešlým měsícům objevila většina sledovaných odvětví. Stagnující trend s omezenými možnostmi růstu je však stále zřejmý. Řada oborů se stále potýká se slabou poptávkou,“ uvedl.
Silný pokles v únoru vykázaly strojírenství, hutnictví a energetika. Meziročně klesl o 2,1 procenta i průměrný počet zaměstnanců v průmyslu. Čížek argumentuje i tím, že se téměř o čtvrtinu meziročně snížila hodnota nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. V těchto oborech se podle něj dlouhodobě projevuje pokles poptávky po oceli. To zejména ze stavebnictví, automobilového průmyslu a strojírenství.
