V USA brzdí inflace i spotřeba. Kdy FED sníží úroky, ale jasno není

Inflace v USA v dubnu meziročně zpomalila na 3,4 procenta z březnového tempa 3,5 procenta. Klesající trend podporuje očekávání finančních trhů o tom, že americká centrální banka [FED] již v září či listopadu zřejmě sníží úrokové sazby.

Údaje o inflaci včera [15.5.] zveřejnilo americké ministerstvo práce. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 procenta, v březnu a v únoru stouply o 0,4 procenta. Jádrová inflace v dubnu v USA činila 3,6 procenta, meziměsíčně přidala 0,3 procenta. Podle ekonoma Komerční banky [KB] Martina Gürtlera byla aktuální data v souladu s očekáváními trhu.

„Důležitější je, že oproti březnu došlo ke zmírnění cenové dynamiky. To bylo patrné zejména v rámci jádrové inflace, která v meziměsíčním vyjádření zvolnila z 0,36 procenta na 0,29 procenta,“ uvedl.

Zatímco ceny zboží pokračovaly v mírném meziměsíčním poklesu, ceny služeb pouze zvolnily svůj dosud stále rychlý růst, upozorňuje na trend. Růst cen takzvaných jádrových služeb meziměsíčně zpomalil z 0,5 procenta na 0,4 procenta.

„Ke zmírnění dynamiky navíc došlo také ve váhově důležitých položkách nájemného. Ačkoliv cenové momentum v oblasti služeb je zatím stále vysoké, tak trend jeho vývoje je příznivý,“ dodal ekonom KB.

Americké akcie v reakci na zprávu o inflaci zpevnily, zatímco výnosy státních dluhopisů klesaly. Dolarové sazby v reakci na zveřejněná data klesaly a americká měna mírně oslabila. Americký dolar dnes oproti euru ztratil přibližně 0,2 až 0,3 procenta. Úrokové sazby se v závislosti na splatnosti posunuly dolů o zhruba 10 až 20 bazických bodů. Přesto trh podle analytiků nadále zaceňuje první snížení sazeb FEDu až v listopadu.

Dubnové maloobchodní tržby v USA

Jsou tu ale i další aktuální informace. S inflací úzce souvisí vývoj spotřeby. Maloobchodní tržby v USA meziměsíčně stagnovaly oproti očekávanému růstu o 0,4 procenta.

„Většina útrat domácností navíc směřovala na nákupy nezbytného zboží, jako jsou potraviny a pohonné hmoty,“ říká Martin Gürtler.

Tržby za pohonné hmoty meziměsíčně stouply o 3,1 procenta, k čemuž z velké části pomohl růst jejich cen. Ke zklamání došlo také v případě takzvané kontrolní skupiny, která nezahrnuje více volatilní prodeje stravovacích služeb, pohonných hmot, stavebních materiálů a motorových vozidel.

„Tržby v této sortimentní skupině, která je klíčová pro vývoj spotřeby domácností v rámci hrubého domácího produktu, v dubnu meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, zatímco byl očekáván jejich růst o 0,1 %. Jde navíc o nominální údaj,“ vysvětluje.

Ekonomika v USA výrazně přibrzdila. A inflace neklesá, jak se počítalo

S ohledem na výši dubnové meziměsíční inflace [shodně +0,3 % celková i jádrová] byl podle Gürtlera pokles v reálném vyjádření ještě hlubší. Mírně směrem dolů byly navíc revidovány statistiky maloobchodních tržeb za únor a březen. Poslední data z USA tak ukazují na postupné chladnutí spotřebitelské poptávky, která byla dosud významným zdrojem růstu americké ekonomiky. Hlavní indikátor spotřebitelské důvěry pro USA se od začátku roku nachází pod odhady a soustavně klesá. V dubnu dosáhl nejnižší úrovně od července roku 2022.

Trhy čekají na FED a FED čeká na pokles inflace

Analytici očekávají, že inflační tlaky v tomto čtvrtletí odezní a že ceny se budou postupně přibližovat dvouprocentnímu cíli FEDu. S tím koresponduje vývoj na trhu práce. Americká ekonomika v dubnu vytvořila zhruba 175 000 pracovních míst. To je mnohem méně, než očekával trh [až 280 000 míst]. A míra nezaměstnanosti se v USA zvýšila o desetinu procentního bodu na 3,9 procenta. Vývoj na trhu práce je klíčový pro rozhodování FEDu a vývoj inflace. Přičemž ten snižování sazeb prozatím odkládá.

„Očekávám, že inflace v měsíčním srovnání zamíří dolů. Tedy na úrovně, které se blíží těm nižším hodnotám, které jsme zaznamenávali v loňském roce,“ řekl přesto tento týden šéf FEDu Jerome Powell.

Americká data z trhu práce zavdala naději na snížení sazeb FEDem

Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta a byla nejvýše za více než 40 let. FED předloni v březnu zahájil zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu. Jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů. Naposledy úřad úroky zvýšil loni v červenci. Základní sazba se teď nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001.

Rekordně silný dolar tlačí do obtížné situace ostatní měny

„Aktuální ekonomické údaje dokonale svědčí ve prospěch snížení úrokových sazeb, neboť maloobchodní tržby se nezměnily a inflace proti znepokojivému prvnímu čtvrtletí ochladila a zpomalila,“ řekl Christopher Rupkey, analytik společnosti FWDBONDS LLC.

Podle jeho názoru Amerika z hlediska inflace z nejhoršího venku stále není, ale už se alespoň začíná objevovat světlo na konci tunelu.

–DNA–