Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni mezi státy EU kleslo ze 13. na 15. místo. Nejvíce si pohoršilo v ekonomice, to zejména kvůli vysoké inflaci. Potíž Česka spočívá v nízké přidané hodnotě produkce a neefektivní státní správě.
Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, dnes [20.5.] na konferenci reVize Česka vyhlásili zástupci spolku Druhá ekonomická transformace. Ten se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa. Podle ambasadora spolku a majitele společnosti Wikov Industry Martin Wichterleho Česko zaostává v míře přidané hodnoty její ekonomiky.
„Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám,“ říká.
Češi jsou hlupáci. Místo, aby surové dřevo zpracovali, tak ho vyváží
Pozitivní aspekty české ekonomiky jsou podle indexu naopak její diverzifikovanost. Díky ní má Česko třetí nejvyšší ekonomickou komplexitu, či šestý nejnižší státní dluh. I v této oblasti si Češi ale pohoršili. Zatímco v roce 2022 měli čtvrtý nejnižší dluh, loni už obsadili šestou pozici a podle nejnovějších letošních dat nám patří až osmá příčka. Státní dluh tak za tři roky postupně vyšplhal z 37,7 procenta na 44,2 procenta HDP.
„Zadlužování, které je způsobeno ‚projídáním prostředků´ a neefektivním způsobem využití, je samozřejmě špatné. Když ale vezmeme v potaz růst dluhu, za kterým stojí prostředky investované do budoucnosti Česka, jedná se naopak o příležitost, které bychom měli využít,“ říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová, která za příklad dává investice do infrastruktury.
Index prosperita Česka: Hlavní minusy, ale i plusy
Největší meziroční propad v indexu Česko vykázalo v pilíři ekonomiky.
„Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z nadprůměrné osmé příčky na 23. pozici. Naši bezmála 15% inflaci překonaly jen 4 unijní státy. A ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Index prosperity a finančního zdraví 2023
Dlouhodobě nejhorších výsledků Česko podle něj dosahuje v indikátorech, které ukazují stav bydlení. V tomto pilíři skončilo na 22. příčce v unijním srovnání. Nejhorších výsledků jsme dosáhli v roztříštěnosti místní správy, délce stavebního řízení a ve finanční dostupnosti bydlení. Na vlastní bydlení totiž Češi spoří v průměru 15 let a nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes šest procent Čechů. Což jim v tomto indikátoru garantuje 15. příčku.
Letos opět zdraží byty, nájmy i náklady na bydlení, tvrdí asociace
I v těchto pilířích však existují příklady toho, co v Česku funguje dobře. V případě bydlení je to například kvalita staveb. Máme pátý nejnižší podíl domácností, do kterých zatéká a jen 0,1 procenta domácností není vybavena hygienickým zařízením.
Na druhé straně třeba v oblasti vědy, v níž Česko v indexu rovněž znovu propadlo, nevyniká. Česko sice dokáže dělat nejen excelentní vědu, ale také byrokracii. To odrazuje podnikatele a nepodporuje reálnou spolupráci vědy a byznysu, uvádí autoři indexu.
Index vedou severské státy. A srovnání ČR a Slovenska
Evropské srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví vedou severské státy v čele se Švédskem. To obhájilo své prvenství z loňského ročníku indexu. Na konci srovnání se pak umisťují země z jihovýchodní části EU – Bulharsko a Rumunsko. Na poslední příčce je už druhým rokem Řecko. Loni bylo Česko hned po Estonsku druhou nejsilnější zemí bývalého východního bloku, letos ho v prosperitě předběhlo balkánské Slovinsko.
Ze sousedů Česka jsou na tom hůře Polsko a Slovensko, ale třeba Rakousko s Německem se umisťují v první desítce srovnávaných zemí, poznamenávají autoři indexu.
„Slovensko se v řadě indikátorů a celkových pilířů zahrnutých v indexu prosperity umisťuje na posledních místech. V oblasti ekonomiky naše sousedy táhne dolů nízká přidaná hodnota na celkové produkci a nízká přidaná hodnota vývozu,“ říká Tereza Hrtúsová.
Index prosperity a finančního zdraví 2023
[Zdroj: Evropa v datech]
Také ale doplňuje, že Slovensko je stejně jako Česko zemí orientovanou na automobilový průmysl a jeho role je rovněž do velké míry subdodavatelská. A rovněž se potýká se stejnými problémy jako Česko.
„Nejhoršího výsledku Slovensko dosáhlo v pilíři Úroveň bydlení, kde skončilo poslední z celé EU. Dostupnost bydlení je sice o něco lepší než v Česku, stejně jako my se však Slovensko potýká s tristní délkou stavebního řízení. A tedy nedostačujícím počtem bytů a domů v přepočtu na obyvatele,“ vysvětluje.
Z hlediska hrubého domácího produktu [HDP] na obyvatele dále platí, že Slovensko při svém vstupu do EU bylo na výrazně nižší úrovni než Česko. Česko do EU vstupovalo na 80% úrovni, kdežto Slovensko na necelých 60 procentech. Dnes se Slovensko nachází na 73 procentech a Česko na 90 procentech průměru EU. To znamená, že Slovensko postupuje v růstu HDP rychleji než Česko.
–RED–
