Objem nesplacených spotřebních úvěrů stoupl o deset procent

Objem nesplácených úvěrů českými domácnostmi v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 6,2 procenta na 29,94 miliardy korun. Většinou jde o nesplácené úvěry na spotřebu, jejichž objem meziročně narostl o desetinu.

Vyplývá to z aktuálních dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací [BRKI/NRKI]. Podle nich celkové zadlužení obyvatelstva v letošním prvním čtvrtletí vrostlo na 3,36 bilionu korun. Meziročně přidalo 5,6 procenta.

Zatímco platební morálka u úvěrů na bydlení se dlouhodobě zlepšuje, objem nesplácených úvěrů na spotřebu se meziročně zvýšil o deset procent na 25,5 miliardy korun.

„Vývoj nespláceného dluhu změnil svůj směr už začátkem loňského roku. Zásluhu na tom má zejména zhoršená platební morálka u úvěrů na spotřebu. Ty tvoří 85 procent celkové nesplácené částky,“ uvedl výkonný ředitel NRKI Jiří Rajl.

Za dlouhodobý trend pak označil snižující se počet lidí, kteří nesplácejí své dluhy, jedním dechem ale i dodává, že i přesto růste průměrná částka dluhu po splatnosti. Podle Rajla jde o varovný signál.

Jako další varující údaj vnímá to, že objem dluhu na spotřebu ohroženého nesplácením se meziročně nejrychleji zvýšil u osob ve věku od 15 do 24 let. To o 26,3 procenta a aktuálně činí 1,5 miliardy korun. A to přesto, že i v této kategorii klesá počet nesplácejících klientů.

„Výrazně se tak v této skupině zvýšila průměrná nesplácená částka. Stoupla o 27 procent na 112 tisíc korun,“ doplňuje Rajl.

Ve věkových skupinách se celkový objem nespláceného dluhu snížil pouze u lidí ve věku nad 55 let. Větší potíže se splácením mají i věkové skupiny 30–34 let. Celkový objem nesplácené částky se u nich zvýšil o 23,1 procenta na 4,5 miliardy korun. V rámci krajů se celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně zvýšil napříč celou republikou, nejvíce ve Středočeském kraji [+ 13,1 %].

Vývoj u úvěrů na bydlení

Ačkoliv růst celkového objemu dluhu na bydlení v prvním čtvrtletí mírně zrychlil, dlužníků s úvěrem na bydlení v prvním čtvrtletí ubylo. Úvěr na bydlení má 1,06 milionu lidí.

„Stále se tak zvyšuje částka připadající na jednoho dlužníka. To je dáno zejména vysokými cenami nemovitostí. Pomalu pozorujeme oživení hypotečního trhu i přesto, že úrokové sazby neklesají tak, jak se předpokládalo,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka BRKI.

Průměrná hypotéka na 15 let vychází na více než 27 000 měsíčně

Úvěr na bydlení mělo v České republice ke konci prvního čtvrtletí letošního roku 1,06 milionu lidí. Na jednoho dlužníka připadá u hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření průměrná částka 2,63 milionu korun. Tento typ úvěrů má 12 procent obyvatel starších 15 let.

Lidí s dlouhodobým úvěrem ubylo meziročně napříč všemi generacemi, nejvíce ve věkové kategorii 25–29 let, to o 17,8 procenta na 48 tisíc lidí. Nejvíce lidí s úvěrem na bydlení je ve věkové kategorii 35–44 let. Na tuto skupinu připadá i nejvyšší celkový objem dluhu 1,2 bilionu korun. Nejvyšší průměrná částka na dlužníka pak připadá na věkovou skupinu 30–34 let, a to 3,8 milionu korun.

Vývoj dluhů na spotřebu

Celkový objem krátkodobého dluhu sice mezičtvrtletně mírně klesl, v porovnání s loňským rokem ale vykázal 6,6% růst. Ke konci letošního prvního čtvrtletí dosáhl 577 miliard korun. Oproti stejnému období loni se také mírně zvýšil počet dlužníků se spotřebním úvěrem na 2,33 milionu [+ 1,4 %]. O 5,1 procenta na 247 tisíc korun se zvýšila průměrná částka na jednoho dlužníka.

Loni výrazně přibylo mladých lidí, kteří si sjednali spotřební úvěry

Na spotřebu si více půjčují starší věkové skupiny. Nejvíce lidí s krátkodobým dluhem [634 tisíc] spadá do věkové skupiny nad 55 let. Naopak nejméně, 107 tisíc dlužníků, je ve věkové skupině 15–24 let. Nejvyšší průměrnou částku dluží lidé ve věkové skupině 35–44 let, a to 292 tisíc. Úvěr na spotřebu má více než čtvrtina obyvatel starších 15 let.

Nejvyšší objem dluhu z úvěrů na spotřebu eviduje Středočeský kraj, jehož obyvatelé dluží celkově 80,7 miliardy korun. Nerychlejší tempo zadlužování krátkodobými úvěry nabral v posledním roce Plzeňský kraj s růstem celkového objemu o 7,8 procenta.

–RED–