Západní státy se chtějí migrantů zbavit za každou cenu, říká poslanec SPD

„Výsledkem hlavních závazných částí migrační legislativy bude přesun těch nechtěných migrantů ze západu a jihu Evropské unie do střední a východní části Evropské unie,“ říká v rozhovoru pro FinTag poslanec SPD Radovan Vích.

Aktuálním nejen bezpečnostním tématem je migrační pakt. V roce 2023 jste napsal, že „podpora migračního paktu je podraz na občany“. V čem konkrétně spatřujete ten podraz? 

Bohužel to, co jsem popisoval v červnu 2023 v článku nazvaném „Podpora migračního paktu, je podraz na občany“, se prakticky do detailu splnilo. Nastínil jsem tehdy, že už souhlas ministra Víta Rakušana [STAN] s návrhy dvou nařízení, která tvoří součást Nového paktu o migraci a azylu, bez informování Poslanecké sněmovny, Senátu, dokonce bez projednání na zasedání vlády, je zrada.

Zrada na kom?

Už tehdy jsem upozornil, že finální rozhodování o migrační legislativě proběhne většinovým hlasováním. Takže se nejde spoléhat na to, že tuto legislativu zase nějaký takříkajíc „kverulantský” stát, například Maďarsko, zablokuje. To se bohužel přesně stalo. I když se k Maďarsku připojilo i Polsko a v některých bodech i Slovensko, vůbec to nestačilo na odmítnutí této migrační legislativy. A ta se nakonec rozšířila na dokonce deset právních aktů, které jsou namířené hlavně proti státům V4. A Visegrádská čtyřka nemá legislativní sílu je zablokovat. I kdyby hlasovala jednotně, což se navíc nestalo. Tedy je to zrada na občany V4.

Jaká jsou ustanovení migračního paktu

V paktu jsou ale i podle jeho kritiků určité pasáže, které problematiku nelegální migrace posouvají i pozitivním směrem. Nebo ani s tím nesouhlasíte?

Pasáže, které by teoreticky bylo možné vykládat jako bránící nelegální migraci, jsou zcela průhledně napsané tak, že porušují platné mezinárodní právo. Zjevně se tedy rovnou počítá s tím, že je smete první soudní proces například u Evropského soudu pro lidská práva. Nebo už dříve Soudní dvůr Evropské unie.

Proč myslíte?

Protože výsledkem hlavních závazných částí migrační legislativy bude přesun těch nechtěných migrantů ze západu a jihu EU do střední a východní části EU. Nebo placení předem nejasných sum peněz, pokud některý stát bude relokace odmítat. Takové perpetuum mobile, dokud ten stát „neztratí nervy” a začne nelegální – případně už zlegalizované – migranty přijímat. A směr relokací do států V4, případně i dalších států, které se dosud nepřiměřené migraci ubránily, je zřejmý.

To jsou přece jen silná tvrzení. Jaké máte argumenty? 

Tak jsou nastavená kritéria zohledňující hustotu osídlení a podobně. Množství ustanovení v deseti předpisech EU je navíc formulováno tak, aby před přijetím mohli politikové odkázat na ta „pěkná ustanovení”, ale následně je orgány EU vymáhaly podle těch „tvrdých ustanovení”. Pro případ, že by to nefungovalo, je tam rychle zapnutelný mechanismus migrační „krize”. A to už si vybírat nebude možné.

Termín „migrační krize“ a přesuny migrantů v EU

Ministr vnitra Vít Rakušan říká, že máme výjimku, že nám nikdo nemůže nařídit, abychom přijali tolik a tolik uprchlíků. Pokud tedy nedojde na vámi již zmíněnou „migrační krizi“. Jak si vykládáte ten pojem „migrační krize“.

To není pojem, to je jasně stanovený mechanismus přechodu EU do režimu „migrační krize”. Ty formulace, snadné mechanismy a silná pravomoc orgánů EU napovídají, že přesně to má EU v úmyslu udělat co nejdříve. Představte si, že Komise tam má lhůtu pro rozhodnutí, zda je nějaký stát v situaci migrační krize pouhých 14 dní. Tedy je vše udělané proto, aby se co nejdříve začalo používat to nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci. Ten by nás měl nejvíc zajímat, tam jsou skryté ty největší lumpárny.

Jaké lumpárny?

Jsou to přísné povinnosti pro členské státy, které mají „dobrovolně-povinně pomáhat”. Hlavně ty články 8 a 9 jsou ty nejhorší. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Tedy nás vždy přehlasují. A přehlasují i všechny bývalé státy RVHP [Rada vzájemné hospodářské pomoci, pozn. red.], které jsou dnes uvnitř EU.

I ty ale přece mohou nesouhlasit…

Mohou, ale pravidla hlasování znevýhodňují menší, méně zalidněné státy. Aby něco zmohly, muselo by se jich spojit dohromady hodně. Tedy rozhodování bude vždy ve prospěch velkých států. Jako je Francie, Německo, Itálie, Španělsko. A právě ty mají zájem nám námi nechtěné nelegální migranty přesunout formou relokace. Nebo formou takzvaného převzetí odpovědnosti za ně. A to je ve výsledku totéž.

Povinná solidarita je nesmysl sám o sobě

Sporným místem v paktu je povinná solidarita. Podle některých už to je „nesmysl“. Jak to vidíte vy?

Povinná solidarita je nesmysl sám o sobě. Což ale brání Evropské komisi s tímto pojmem operovat přímo v důvodové zprávě k tomu hlavnímu migračnímu nařízení. To je jako byste loupež začal nazývat „dobrovolným solidárním odevzdáním věci”. Evropská unie se z dobrovolného svazku států, které si vzájemně chtějí pomáhat k lepší prosperitě, jak nám bylo roky nastiňováno, stala donucovacím nástrojem.

Jak to myslíte?

Nástrojem západních zemí v EU přinutit k poslušnosti východní země EU. Oni si říkají původní členské státy EU. A vůbec jim nevadí nutit ty takzvané nové členské státy – i když už jsou v EU 20 let – k podřízeným postupům. Takový novodobý kolonialismus. Vidíme to i v oblasti energetiky nebo potravinářství.

Znovu se vrátím k výjimce ministra Rakušana. I když není černá na bílém, přesto nám umožňuje kvůli velkému počtu ukrajinských běženců u nás nepřijímat další nové migranty. To přece není špatně? 

Žádnou závaznou, rovnou a funkční výjimku nemáme. Ano, jsou tam nějaké mechanismy, takzvané derogace, což bych ale nepřekládal přímo jako výjimku. V tomto případě členský stát požádá o „výjimku“ a Komise posoudí, jestli mu vyhoví, nebo ne. Například prostřednictvím nařízení 10 o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci.

Migrační pakt EU není pro Česko dobrý, říká lidovec Bartošek

Jiný mechanismus má v článku 9 nařízení o azylu a řešení migrace. Ale to je situace, kdy Evropská komise teprve sbírá data pro určení ročního plánu solidarity [Annual Solidarity Pool, pozn. red.]. A to je, řekněme, spíše plán relokací a finančního plnění za strany členských států.

Hovoříte o článcích a nařízeních, upřímně, příliš srozumitelné to není… 

EU má za cíl ročně přemisťovat nejméně 30 tisíc migrantů a vybrat nejméně 600 milionů euro [cca 14,8 mld. Kč] finančních příspěvků. Má-li toto za cíl, těžko nás její migrační politika v praxi mine. Viz článek 12 nařízení o azylu a řešení migrace. A tento článek by nás měl také velmi zajímat.

Povinné kvóty migrantů

Jak je to z vašeho pohledu s kvótami migrantů. Obsahuje je pakt, nebo jsou skryté, jak říkají někteří?

Nejsou skryté, jsou ale dovedně přejmenované. Už se to nejmenuje kvóty, ale relokace. Vtip je v tom, že třeba na jednom místě nařízení jsou tři možnosti:

• Relokace migrantů!
• Finanční příspěvky!
• Nebo jiná pomoc!

Ale hned na druhém místě, jak už jsem řekl, stojí, že cílem EU je každý rok provést relokace nejméně 30 tisíc migrantů a vybrat nejméně 600 milionů euro finančních příspěvků. Z toho je zřejmé, co EU opravdu chce dělat. V krizovém nařízení je to ještě méně nápadné. Sice je tam číslo až 100 procent relokací podle ročního plánu, ale je to označeno úplně jiným pojmem, totiž, že se za ně převezme odpovědnost.

Očekáváte v budoucnu možnou modifikaci paktu, pokud nebude reálně fungovat?

Účinnost nové migrační legislativy má být až za dva roky. Do té doby je šance na změnu. Důležité bude, jak dopadnou volby do Evropského parlamentu. Problém je, že státy, které jsou v migrační vlně „až po uši”, a to dlouhodobě, už toho také mají dost. Chtějí se migrantů zbavit za každou cenu. I kdyby je měli vnutit jiným členským státům, které je dosud zásadně odmítaly. Je otázka, jak to dopadne pro Českou republiku. Zejména pokud by pokračovala v dalších letech pětikoalice u moci. To je pro mne úplně strašná představa.

Co přesně tím myslíte?

Myslím tím, kam to povede, pokud se země vnucené nelegální migraci nebudou bránit. Pak to dopadne na nás všechny. Ostatní země V4 deklarují neochotu se migrační legislativě, která jim byla vnucena, podřídit. Kvalifikovanou většinu v Radě EU sice nepřemůžou, ale jak Maďaři, tak Poláci a Slováci už v minulosti předvedli velkou kreativitu.

Znamená to, že nejste až takový pesimista?

Uvidí se.

Pomoc ukrajinským běžencům

Zeptám se vás na ukrajinské běžence u nás. Ti jsou velkým tématem SPD. Vy jste i napsal, že pomoc Ukrajincům má mít své limity. Nemáte pocit, že veřejnost Ukrajinci až příliš „strašíte“?

Já vám to tedy vysvětlím. Každý stát by měl mít možnost regulovat množství dalších osob, které nejsou jeho občany, ale chtějí se usadit na jeho území. To se dosud dělo. Migrace tedy byla vcelku přiměřená, přes velký nátlak i v dobách migračních krizí. Současná vláda ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů ale od roku 2022 přijímala významné množství uprchlíků z Ukrajiny. To lze pochopit jako humanitární důvody. Avšak rychlost, jakým se snažili poskytnout opravdu nebývalé výhody těmto osobám, jak moc se snažili okamžitě začlenit děti do škol ještě dříve, než se naučily aspoň trochu česky, naznačuje, že se jednalo o klasický dovoz nových voličů.

TOP 09 se přidala k SPD a ANO. Chce vracet bojeschopné Ukrajince

Je s podivem, že teď někteří představitelé vládních stran nahlas uvažují, že právě muže podléhající odvodové povinnosti by vraceli zpět na Ukrajinu. Vypovídá to hlavně o nespolehlivosti vlády pětikoalice. Napřed je sem nalákali, a teď, když je zřejmé, že mnozí z nich by okamžitě zahynuli na frontě, je chtějí vrátit.

 Petr Duchoslav

—

Ing. Radovan Vích je od října 2017 a 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR. Od roku 2016 působil i jako zastupitel Libereckého kraje. I když svůj mandát krajského zastupitele ve volbách v roce 2020 obhájil, kvůli převzetí funkce předsedy Programové komise a práce v předsednictvu hnutí SPD se mandátu vzdal.

Vystudoval Vojenskou střední odbornou školu tankovou a automobilní v Nitře. Později, po změně politických poměrů, studoval Vojenskou akademii v Brně, kterou ukončil s vyznamenáním. Postupně pracoval v různých velitelských, štábních, vedoucích a řídících funkcích na GŠ AČR a MO. Od roku 2010 je plukovníkem v záloze.

Od listopadu 2021 v Poslanecké sněmovně PČR působí jako předseda Kontrolního výboru. Zároveň je člen Výboru pro obranu. Radovan Vích je ženatý, má dvě dospělé děti a žije v Liberci. Jeho záliby jsou historie a faleristika. Hovoří česky a anglicky.