Když byla Keile Sheridan Odenzanová mladá, volby ji nezajímaly. „Nemyslela jsem si, že by mi k něčemu byly,“ říká čtyřiadvacetiletá kosmetička z přímořského irského města Waterford. Roky žila na ulici, vlastní bydlení má až nyní.
A není se moc čemu divit. Někdejší bezdomovkyně Sheridan Odanzaová prožila dětství v pěstounských rodinách, když jí bylo 18 let, ocitla se na ulici. Celá léta Sheridan trvalo, než si opatřila bydlení, má za sebou těžká období. Nakonec si ale našla bydlení ve spolupráci s neziskovou organizací.
„Poslední volby nám daly falešnou naději. Tvrdili nám, že budou bytovou krizi řešit a postaví více domů,“ vzpomíná s hořkostí a odsuzuje vládnoucí koalici stran Fine Gael a Fianna Fáil, které ovládají irskou politiku již od 30. let minulého století.
„Potřebujeme vládu, která nám opravdu pomůže,“ říká Sheridan.
Problém s dostupností bydlení v Irsku připomíná server Politico v článku „Ireland has a new group of voters: The homeless„. A ten píše: V centru Dublinu obsadili chodníky bezdomovci, oběti nedostatku bytů. Jejich počet se za posledních deset let zvýšil čtyřikrát, když dosáhl téměř 14 000 lidí. Pro srovnání uveďme, že v bytové nouzi, nikoli zcela na ulici, žije v Česku bezmála 300 tisíc lidí.
Bezdomovci v Irsku půjdou nově k volbám
Ještě donedávna tito lidé neměli v politice žádné zastání, kandidáti je přehlíželi, ignorovali a nebyli uváděni ani na seznamech voličů. Stejně jako v celé Evropě i v Irsku platí: „Bez domova není volební právo.“
Letos se to ale změní. Počátkem června ve volbách do Evropského parlamentu mohou jít volit i irští bezdomovci. Vychází to z reformy z roku 2022, která charitativním organizacím umožňuje těmto lidem poskytnout adresu, která je podmínkou pro volební účast. Bydliště tím sice nezískají, možnost volby už ale ano.
Výsledek bytové politiky státu: 270 tisíc lidí v bytové nouzi
Aktivisté a odborníci to vidí jako příležitost pro voliče bezdomovce. Ta by nakonec mohla přimět zákonodárce reagovat na sílící krizi v čase zvyšujících se životních nákladů a cen bydlení. Také by mohli přenést tuto agendu na úroveň Evropské unie.
„Fakt, že lidé bez domova jsou velkým problémem, je opomíjený. Není ´trendy, a proto se jím politici nezabývají,“ upozorňuje James Flanagan, 20letý elektroinženýr a dobrovolník nevládní organizace Focus Ireland.
Flanaganovy první vzpomínky na dětství jsou z doby, kdy s matkou přespával v automobilu. Když mu bylo šest let, přestěhovali se do bytu dotovaného nevládní organizací, kde čekali na přidělení městského bytu. Trvalo to čtrnáct let a přestěhovali se letos v dubnu.
„Krize bezdomovectví a bytová krize jsou největší problémy uplynulých let a já chci využít svého hlasu, aby se věci daly do pohybu,“ říká Flanagan.
Bezdomovci nejsou vždy alkoholici a narkomani
Třiapadesátiletá Catherine Keenanová se rovněž rozhodla jít k volbám, to i se svým synem.
„Dodá mi to trochu síly a naděje, že se věci změní,“ říká k tomu, co ji vede k volbám.
Poté, kdy odešla se dvěma dětmi z problematického svazku, přespávala na nádražích, v nemocnicích a na lavičkách v parku. Nyní žije v Dublinu v domě vlastněném charitou.
„Když půjdu k volbám, třeba pro mě a moji rodinu něco udělají,“ dodává s nadějí.
V centru Londýna se najde i levné bydlení. Třeba v kontejneru
Charita zatím nezveřejnila, kolik lidí přesně registruje, ale věří, že většina z nich k volbám půjde, a přispějí tak ke změně, přimějí politiky, aby se více věnovali řešení bytové krize.
„Problém je, že tito lidé si říkají, proč bych se staral, když mě společnost odmítá,“ říká Connor Roe, manažer dlouhodobého ubytování v Stanhope Green.
Ti, kteří hledají v irském hlavním městě místo na přespání, zahrnou posluchače svými smutnými příběhy o shánění bytu. Od složitého přihlašovacího řízení a nekonečných front na úřadech, až po nabídku ubytování ve stanu za 650 eur [cca 16 100 Kč] na měsíc za lůžko sdílené s cizím člověkem.
Irsko dá 20 miliard eur do výstavby bytů
Přeci jen jsou tu ale vyhlídky na lepší zítřky. Senátorka Mary Fitzpatricková z centristické vládní strany Fiann Fáil, která ovládá ministerstvo výstavby, uvedla: „Představili jsme desetiletý plán ´Housing for All´. Podle něho postavíme do roku 2030 až 300 000 bytů, a tak zlikvidujeme bezdomovectví. Vláda náš plán podpořila příspěvkem 20 miliard eur.“
20 miliard eur je v přepočtu bezmála půl bilionu korun. Podle senátorky je to největší projekt bytové výstavby v zemi za několik posledních desetiletí.
„Nejsem si jistá, jestli v některé evropské zemi podobný projekt existuje,“ říká.
Je ale známo, že vláda strany Fianna Fáil v roce 2008 prodala všechny obecní nemovitosti. Pak následovala dekáda vlády strany Fine Gael, která ponechala výstavbu bytů jen na soukromému sektoru. Nemovitosti skupovaly velké firmy a následné rozšíření služeb Airbnb pak docela zdecimovalo trh dlouhodobých pronájmů. Ukázalo se, že v zemi chybí zhruba 250 000 bytů, což je problém na dlouhá léta.
Průměrná cena bytu v Dublinu činí 430 000 eur [cca 10 750 000 Kč] a měsíční nájemné 1 513 eur [cca 37 830 Kč]. To z Dublinu loni činilo třetí nejdražší evropské město po Ženevě a Londýnu. Vyplývá to z indexu sestaveného časopisem The Economist. V porovnání s příjmy bylo bydlení v Dublinu páté nejméně dosažitelné, to po Budapešti, Praze, Lisabonu a Záhřebu.
Bytová otázka rozhodne o volbách, myslí si mnozí
Mnoho lidí, s nimiž Politico mluvilo, jak s bezdomovci, tak s majiteli bytů, si myslí, že letošní evropské volby ovlivní právě otázka bydlení. Podle průzkumů jako problém výstavbu bytů ve zhruba pětimilionovém Irsku vnímá pět milionů lidí. Dokonce jde o ožehavější téma než migrace, životní náklady a zdravotní péče.
Sheridan Odanzanová jako většina jejích známých bude proto v červnu volit stranu, která ve vládě ještě nebyla. A dnes je nejpopulárnější stranou v Irsku i v Severním Irsku, součásti Spojeného království
„Budu volit Sinn Féin,“ říká hrdě mladá kosmetička.
Zvolí tak levicovou stranu, která byla dlouho mimo hlavní proud politiky kvůli své minulosti spojené s Irskou republikánskou armádou a násilnými konflikty v Severním Irsku. Ty se vlekly od 60. do 90. let minulého století.
Švýcaři se za nájemní bydlení nestydí. Vlastní bydlení je drahé
A dobře to vědí i evropští politici. Sinn Féin má v průzkumech 28 procent, zatímco strana Fine Gael 18 a Fianna Fáil 15 procent. To je výsledek bytové krize, vzpomínek na finanční krizi v roce 2008 a politiky vládnoucí koalice, která nahrává podnikatelům.
„Neschopnost vaší vlády zajistit dostupné bydlení je vaším hlavním problémem,“ hřímala lídryně parlamentní opozice Mary Lou McDonaldová.
Odvolávala se na nový průzkum, který uváděl, že jen pět procent lidí si myslí, že vláda dostatečně pomáhá nájemníkům, kteří tvoří většinu elektorátu.
Problém s bydlením doléhá i do Bruselu
Tato čísla posilují podporu strany Sinn Féin. A i další průzkum ukazuje, že by pro ni hlasovala polovina nájemníků obecních bytů, více než třetina z těch, kteří žijí u rodičů a čtvrtina dalších soukromých nájemníků.
„Chtějí vyřešit krizi bezdomovectví,“ trvá na svém Sheridan Odanzanová a říká, že všichni její přátelé budou Sinn Féin také volit.
V debatě potenciálních šéfů Evropské komise, která se minulý měsíc konala v Maastrichtu, se volalo po regulačním rámci, který by omezil platformy jako Airbnb a po direktivě, která by zakotvila právo na dosažitelné bydlení. Zároveň se hovořilo o vypracování stropu cen nájmů ve všech členských zemích.
„Bytová krize je příkladem nerovnosti systému, v němž se nalézáme,“ řekl rakouský komunista na besedě zorganizované serverem Politico.
Téma bezdomovectví je v Bruselu stále aktuálnější. Flanagan a Odanzanová v březnu vystoupili v Bruselu, kde hovořili o svých osobních zkušenostech.
„Chci, aby zmizelo ze světa, a hlavně v zemích EU. Všichni by měli volit, nikdo si nezaslouží život bez domova,“ řekl na půdě evropských orgánů Flanagan.
Michal Achremenko
