Globální dělba práce – co, kde a za jakých podmínek kdo vyrábí – prochází zásadní transformací. V jejím důsledku se mění také evropský průmysl, což je patrné i na jednom z jeho tradičních pilířů, automobilovém sektoru.
O rizicích a příležitostech spjatých s probíhající metamorfózou globální ekonomiky o uplynulém víkendu diskutovali přední domácí i zahraniční experti v rámci letošního ročníku Kostelce – 6. ekonomického fóra v Kostelci nad Orlicí.
„Globální propojení, jak jsme ho donedávna vnímali, je vzpomínkou na minulost. Svět se fragmentuje, přeshraniční toky – zboží, kapitálu, lidí i informací – však stále rostou, a tedy potvrzují, že globalizace zdaleka neřekla poslední slovo,“ uvedl zakladatel a globální stratég Alter Eko Roman Chlupatý.
Správnou reakcí na probíhající metamorfózu světa podle něj není schovávání se za zdi, ale prosazování proaktivity, přizpůsobování se novým pravidlům hry – nové globalizaci.
Globální ekonomika a automobilový průmysl
V pátečním panelu „Evropský [automobilový] průmysl: Výzvy a příležitosti“ senior trade policy analytik v OECD Sébastien Miroudot připomněl, že důvod, proč byly v uplynulých letech dodavatelsko-odběratelské řetězce tvrdě zasaženy. Byla to pandemie covidu a invaze Ruska na Ukrajinu a pak kladení nákladové optimalizace vysoko nad odolnost. Reakcí na krize byla úprava skladových zásob firem. To ale je podle Miroudota jen první krok.
„Klíčová je agilita, schopnost podniků reagovat flexibilně na měnící se prostředí bez toho, aby každé rozhodnutí musel schvalovat nejvyšší management,“ prohlásil.
My přece nemáme zájem se pustit s Číňany do křížku, říká Ivan Hodáč
Také druhá trojice panelistů – Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto, Kai Lücke, senior viceprezident ZF Group, a Petr Knap, poradce v EY Česká republika – se shodla, že dnešní svět nelze interpretovat jako deglobalizační.
„Deglobalizace není v ničím zájmu, mění se ‚pouze‘ principy a formy globalizace. Na to reagujme, musíme přemýšlet, jak se přizpůsobit,“ řekl v sobotní diskuzi Martin Jahn.
Kritika na adresu evropských regulátorů
Kai Lücke se v této souvislosti vyjádřil kriticky vůči některým úvahám a krokům unijních politiků. Ti se podle něj v uplynulých letech ale odtrhli od reality. A nejednali tak, jak by bylo třeba v zájmu zajištění budoucí prosperity.
Tato myšlenka přitom nezůstala osamocena. Aleš Musil, který působí v manažerské pozici v Evropské komisi na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu, připomněl, že o Evropské unii se často říká, že je nejlepší na světě v regulaci.
„Je ale ‚být nejlepší v regulaci‘ to, co opravdu potřebujeme? Potřebujeme být spíše nejlepší v prosazování pravidel soutěže,“ zdůraznil.
Podobně vzpomněl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, že se čas od času obává, zda se Evropská unie stala propagátorkou slepých uliček.
„Mnohé nové trendy nejsou motivovány chutí a poptávkou firem a spotřebitelů, ale politickými rozhodnutími. Takový ‚pokrok‘ může být přitom kontraproduktivní,“ varoval.
Domácí i zahraniční odborníci otevřeli diskuzi, která významem dalece přesahuje jejich kostelecké setkání. Svými příspěvky a úvahami vyslali signál, že doba si žádá proaktivní přístup. Lídrům byznysu a politikům vzkázali, že cestu úspěchu je třeba dláždit diskuzí, spoluprací a strategickým plánováním. Ty zajistí kontinuitu, jistotu a předvídatelnost. Mimo jiné připomněli i myšlenku jednoho z předchozích ročníků Kostelce: Odolnost především!
Tomáš Beránek
