Židovští podnikatelé a finančníci se výrazně podíleli na rozvoji hospodářství předválečného Československa. V něm tvořili Židé přibližně 20 až 30 procent členů orgánů institucí, které určovaly ekonomický vývoj první republiky.
Spolu s Němci a Čechy tak stáli za hospodářskou silou někdejšího Československa. To platilo již za Rakouska-Uherska. Podle studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, jejímž autorem je Tomáš Jelínek z Moravské vysoké školy Olomouc, mnozí ze Židů v době předválečného Československa stáli v popředí s inovacemi v oborech jako elektroprůmysl, chemický průmysl a strojírenství.
„Zajímal mne přínos židovských podnikatelů v zavádění a šíření inovací. Hledal jsem i určité podnikatelské strategie, které mohou být inspirativní pro dnešek. Židovství je v mé práci bráno jako sociální a kulturní prostředí, z něhož jednotlivec vzešel,“ uvedl Tomáš Jelínek.
Podle něj byl podnikatelský úspěch od 19. století často spojen s včasným vstupem na nové trhy. Ať šlo o textilní výrobu, těžbu černého a hnědého uhlí, elektrifikaci, výrobu papíru, cukrovarnictví, nebo o chemický průmysl.
„Důležitou roli zde hraje důraz na vzdělání, rodinná zkušenost s maloobchodem, přístup ke kapitálu, sociální mobilita, mezinárodní vazby a odstranění diskriminace na počátku poslední třetiny 19. století,“ doplnil Jelínek.
Židé objevovali nové trhy
Ze studie dále vyplývá, že Židé v Československu stáli v mnoha případech za objevováním a vznikem zcela nových trhů. Vytvářeli poptávku po službě či produktu, který do té doby neexistoval. Důležitou roli podle Jelínka sehrávala zkušenost ze zahraničí.
„Nešlo však pouze o zdroje inspirace pro vlastní podnikání a transfer know-how, ale mnohem více o pochopení mezinárodního obchodu a získání partnerů pro export, import, ale i dlouhodobý rozvoj. U úspěšných podnikatelů bylo vnímání komplexnosti trhů důležitou schopností než jen úzká technická odbornost,“ vysvětlil.
Za první republiky měl podle něj jedny z nejvýznamnějších mezinárodních kontaktů židovský podnikatel a vynálezce Emil Kolben, který je spojen s rozvojem firmy Českomoravská-Kolben-Daněk a elektrifikací Československa.
„Udržoval vazby se svým bývalým americkým zaměstnavatelem Thomasem Alvou Edisonem, přispěl ke spolupráci československých firem s americkým Westinghousem a měl i řadu cenných kontaktů v rámci Evropy,“ upozornil Jelínek.
Znali obchod, proto pracovali už i s marketingem
Od přelomu 19. a 20. století se podle Jelínka navíc stále více začínal prosazovat význam marketingu, bez kterého firmy nedokázaly zvyšovat prodeje. Práce s trhem tak nabývala na stejném významu jako efektivní zajištění kvalitní výroby.
„Velmi zajímavých výkonů doma i v zahraničí dosahovala v oblasti marketingu firma Waldes. Ta úspěšně vyráběla a prodávala textilní galanterii v Evropě, ale uspěla i na zcela jiném typu trhu v USA,“ uvedl příkladem Jelínek.
Židé v USA krčí rameny nad hanlivými nápisy na zdech u dveří
Židovští podnikatelé a finančníci byli v době první republiky podle jeho slov nedílnou součástí československého hospodářství. Nástup nacismu v Německu, vznik druhé republiky a okupace Československa tuto kapitolu ale ukončily. Většině podnikatelských rodin se podle Jelínkova výzkumu podařilo před nacisty emigrovat, řada osobností, mezi nimi i Kolben, ale zahynula v koncentračních táborech.
–ČTK/DNA–
I válečníci židé byli v každém režimu neoblíbení jak dokazuje jejich tisíciletá historie. Jen kšeftovali, prováděli krádeže přes lichvu, … viděl někdo žida kopat kanál nebo u tkz. kolotoče ve fabrice ? Vždy jen v hospodě, kdejakém kšeftě, politice .. kde možnost provést švindl- korupci, ošidit i nejbližší rodinu … tam vždy žid. Tak je tomu dodnes, sörösovci nás o tom furt přesvědčují. Dnešní konflikt, zase Judaismus s Hamásem, oba stejní náboženští fanatici, mezi takové … se raději nemíchat. Od pofiderního vzniku státu Izrael se tam všude jen válčí, většinou je to vinou Judaistů k jejich roztahovačnosti na cizí území států
Souhlasím. Za I. republiky dvě židovské rodiny zvyšovaly cenu uhlí (i pro domácnosti) vytvářením nedostatku železničních vagónů. Obě sídlily ve Vídni.
Než se pustíte do kroucení hlavou, uvědomte si, že vagóny tehdy byly totéž co plyno a ropovody. Výsledkem byla drahota paliva včetně výroby elektrické energie. Paralela s dneškem nemyslíte? Generální ředitel ČEZu Beneš se se svým bratrem identifikuje jako polský žid.
Nevím proč se chovají tímhle způsobem a se známými důsledky.