Na konferenci o umělé inteligenci [AI], kterou pořádala Hospodářská komora ČR a Česká asociace umělé inteligence, zaznělo mnoho slov o AI ve státní správě. Potíž byla, že na konferenci o AI až na jednu výjimku nikdo ze státní správy nebyl.
Pravda je, že konference se soustředila hlavně na využití AI v byznysu, ale i tak téma digitalizace státní správy a jejího využití AI konferencí rezonovalo.
„Mnohá správní řízení v prvním stupni by se mohla odehrávat digitálně a za pomoci AI. V mnoha případech jde pouze o doložení dokumentů a jednoduchých úkonů,“ uvedl prezident Hospodářské komory [HK ČR] Zdeněk Zajíček.
Pokud to by se stalo realitou, považoval by takový posun za, jak řekl, revoluční věc. Uvedl i konkrétní příklady, kde by se taková změna osvědčila. Jako první zmínil přeregistraci vozidla mezi fyzickými a právnickými osobami. Upřesnil, že aktuálně je v Česku 205 dopravně správních úřadů, ale není důvod, aby se podstatná část jejich činnosti už plně nedigitalizovala. Jako další příklad uvedl stavební zákon. Což je nejen podle něj a nejen z hlediska AI kapitola sama o sobě.
„Já bych rozhodně šel s využitím AI do prvního stupně řízení. V tom druhém by tam už měl být samozřejmě člověk, který by rozhodoval,“ doplnil Zajíček.
Jak vidí digitalizaci státní správy Karel Trpkoš z MPSV
Konference o AI se účastnil i ředitel úseku Digitální transformace ČEZ Prodej, který nyní působí jako vrchní ředitel Sekce Informačních technologií Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. A reagoval na slova Zdeňka Zajíčka.
„Ano, to jsou příklady správného využití AI, o kterých jsem mluvit nechtěl,“ řekl v nadsázce, ale pak již s vážností dodal: „Ano, dnes mnoho úkonů činí úředníci, ale nemuseli by je dělat, protože technologie by to zvládly za ně. Zvlášť, když jde o úkony typu ano/ne.“
Podle jeho názoru k nahrazení lidské práce AI přesto dojde. To proto, že se dnes umělá inteligence uplatňuje „už úplně všude“.
„Občan to od nás navíc očekává. Je to podobné jako se zkušeností, kterou zažívá s bankami. Stejnou zkušenost bude očekávat od státní správy. A bude přirozeně i od nás očekávat tu přidanou hodnotu, kterou mu poskytují banky. A my mu ji budeme muset umět dodat,“ vysvětlil.
„Teď jde jen o to, jak rychle AI do systému státní správy pustíme a za jakých okolností ji tam pustíme,“ dodal.
Zároveň doplnil, že státní správa jde ve využívání nových technologií vždy za byznysem. Což je podle něj přirozené, protože pak využívá již odzkoušené technologie a postupy.
Vyjádřil se i k tomu, jak minulý týden členské státy EU definitivně potvrdily nová pravidla pro fungování umělé inteligence. O tom informovalo belgické předsednictví v Radě EU. Akt o umělé inteligenci je podle Bruselu prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy v zemích i mimo Evropskou unii.
„EU nevymyslela žádnou AI, ale jako první vymyslela, jak ji zreguluje. AI i tak proniká do každé činnosti. A my s ní musíme pracovat s tím, aby to zaostávání státní správy v digitalizaci a AI nebylo masivní, protože pak už se nedá dohnat,“ řekl Trpkoš.
Umělou inteligenci stát už ale využívá
K tématu se na konferenci i Václav Koudele ze společnosti Microsoft. Podle něj není pravda, že by stát služby AI vůbec nevyužíval. Za příklad dal bezpečnostní složky a resort ministerstva vnitra. Tam AI podle něj například vyhodnocuje obsáhlé nahrávky telefonátů sledovaných osob.
Policie v Česku tajně šmíruje lidi, varují pirátští poslanci
Na druhé straně obdobné systémy přitom nejsou žádnou novinkou. A mnoho firem je využívá například při vyhodnocování kontaktu s klienty.
„K analýze přepsaných hovorů na text používáme textovou analýzu založenou na umělé inteligenci. Ta všechny texty nejen přečte, ale i jim porozumí. […] Výsledkem analýzy je, že poznáme témata, o kterých se v hovorech mluví i jejich sentiment. To znamená, že víme, zda byla témata zmiňována pozitivně, neutrálně nebo negativně,“ uvedl například v nedávném rozhovoru pro FinTag Peter Kesch ze společnosti SentiSquare, která takové systémy vyvíjí.
Je čím dál více žádoucí, aby lidé mysleli kriticky, říká expert na AI
K tématu využití AI ze strany státu se na konferenci HK ČR a Asociace umělé inteligence vyjádřil i profesor Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT [CIIRC]. Za příklad si vzal české školství.
„Využití AI ve vzdělávacím procesu je samozřejmě žádoucí. Avšak změnit osnovy ve školách je zhruba stejně tak obtížné jako přemístit hřbitov,“ vysvětlil za veselého a hlasitého potlesku účastníků převážně ze soukromého sektoru, jak vyplynulo po dotazu na to, kdo je na akci ze státní správy.
O uplatnění AI v Česku a v Evropě
Vědecký ředitel CIIRC profesor Mařík dále uvedl, že jsme na úplném začátku transformace výukového systému. I upozornil na potíže, s nimiž se u AI potýká nejen české školství.
„Náš problém je, že naši lidé, kteří se v AI skutečně orientují, pracují hlavně jen pro americké firmy nebo rovnou v USA. […] Evropa zaspala tím, že nemá vlastní vizi. V Bruselu stále převažuje staré myšlení. Vyrábíme automobily, a to nám stačí,“ řekl.
Podle něj si i proto není třeba lámat hlavu s regulací AI ze strany EU, ale mnohem podstatnější je, zda převládá v Evropě moderní a inovativní myšlení.
„Vidíte tu nějakou firmu typu Microsoft?“ položil účastníkům řečnickou otázku a dodal: „My musíme přijít s něčím docela novým, co se stane zlomem. Jinak budeme stále zaostávat.“
Umělá inteligence zvedá produktivitu firem, které ji využívají
V podobném duchu na konferenci vystoupil František Štrupl ze společnosti Alphabet [Google, pozn. red.]. Ten v ní vede obchodní tým pro spolupráci s e-commerce a maloobchodními společnostmi v ČR a na Slovensku.
„Evropa zaostává v AI za USA, ale už i Čínou. V těchto zemích vidíme největší důraz na edukaci jak na úrovni státní správy, tak byznysu v digitálních dovednostech. Česko mělo velmi dobrý nástup do e-commerce, ale nyní, co se týče AI, ztrácí,“ řekl.
V tomto ohledu přišel se zajímavým návodem, jak s AI začít, Karel Trpkoš. Doporučil s ní začít v momentě, kdy se ve firmě či úřadu ukáže zásadní problém, jenž si vyžaduje řešení. Bylo jasné, že ví, o čem mluví. Právě v resortu MPSV, kde působí, se totiž takový zásadní problém objevil docela nedávno. Šlo i kvůli nezvládnuté digitalizaci o kolaps Úřadu práce ČR, který jeden čas vedl jako pověřený ředitel. Anebo, když se ukázalo, že Česká správa sociálního zabezpečení pracuje se softwarem starým přes 40 let. Problém spočíval ve zpožďování výplat dávek, penzí a dalekosáhlých frontách nejen před úřady práce.
Daniel Tácha
