Kdyby se nyní konaly volby do Evropského parlamentu [EP], vyhrálo by je hnutí ANO. Získalo by 23,1 procenta hlasů. Za ním by skončila koalice SPOLU. Volilo by ji 21,5 procenta voličů. Obě strany by získaly po šesti mandátech.
Na třetím místě by s velkým odstupem se ziskem 10,3 procenta skončilo hnutí STAN. Za ním se ziskem 9,5 procenta koalice SPD a Trikolory. Následují Piráti se ziskem 9,4 procenta. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Podle něj by se do EP nejspíš dostala ještě koalice STAČILO! se ziskem 8,1 procenta hlasů. Tuto koalici tvoří zástupci KSČM, SD-SN, ČSNS a osobností. U koalice Přísahy a Motoristé nyní není zřejmé, zda překoná pětiprocentní hranici.
Počty poslanců EP, kteří mají být letos zvoleni v jednotlivých státech EU
Belgie | 22 |
---|---|
Bulharsko | 17 |
Česká republika | 21 |
Dánsko | 15 |
Německo | 96 |
Estonsko | 7 |
Irsko | 14 |
Řecko | 21 |
Španělsko | 61 |
Francie | 81 |
Chorvatsko | 12 |
Itálie | 76 |
Kypr | 6 |
Lotyšsko | 9 |
Litva | 11 |
Lucembursko | 6 |
Maďarsko | 21 |
Malta | 6 |
Nizozemsko | 31 |
Rakousko | 20 |
Polsko | 53 |
Portugalsko | 21 |
Rumunsko | 33 |
Slovinsko | 9 |
Slovensko | 15 |
Finsko | 15 |
Švédsko | 21 |
[Zdroj: EP]
„Hnutí ANO nedosahuje ani zdaleka zisků, na které jsme zvyklí ve volbách do Sněmovny. To je důsledek toho, že k volbám do EP zpravidla nechodí ani třetina voličů. Především u vlažnějších voličů ANO očekáváme, že jejich účast bude podprůměrná. Jako tomu bylo i v roce 2019,“ uvedl analytik STEM Martin Kratochvíl důvody, proč jsou očekávané zisky hnutí ANO výrazně nižší než ve výzkumech s modelem do parlamentních voleb.
Co se týče volební účasti, 36 procent lidí v průzkumu mezi 1 623 respondenty uvedlo, že určitě přijde k volbám. Dalších 16 procent řeklo, že spíše volit půjde. Nicméně je třeba brát v potaz, že deklarovaná ochota volit je vždy vyšší než reálná volební účast v samotných volbách, upozorňují autoři průzkumu.
Překryvy mezi ANO a SPD a SPOLU a STAN
„Data jsme sbírali na konci května a je zřejmé, že i takto krátkou dobu před volbami ještě mnoho voličů váhá, koho bude volit a zda vůbec k volbám půjdou. Dále musíme mít na paměti, že u voleb do EP dostanou tradičně velký podíl hlasů malá či recesistická uskupení,“ říká Kratochvíl.
Zatímco ve sněmovních volbách podle něj dalo malým či takzvaně recesistickým uskupením hlas 2 až 3 procenta lidí, ve všech minulých EP volbách šlo o sedm až osm procent lidí. Další důležitou proměnnou je váhání voličů mezi jednotlivými stranami.
Jak by podle průzkumu STEM volili lidé do EP na konci května v %
[Zdroj: STEM]
Typické je podle autorů průzkumu váhání některých voličů mezi ANO a SPD. Ještě ve větší míře pak mezi uskupeními současné vládní koalice. Důležitou roli hrají lidé, kteří váhají mezi volbou SPOLU a STAN.
„Momentálně se váhající systematicky přiklánějí více ke SPOLU, ale v posledních dnech mohou svou preferenci ještě přehodnotit,“ dodává Kratochvíl.
Velkou neznámou zůstává podle něj kroužkování. Celkem 62 procent lidí, kteří nevylučují volební účast, plánuje kroužkovat jim sympatické kandidáty. Podstatnou roli tak sehraje vystupování lídrů kandidátek v posledním týdnu a jejich dlouhodobá známost u veřejnosti.
„V minulých volbách se díky kroužkování podařilo řadě kandidátů přeskočit pořadí a není rozhodně vyloučeno, že se to podaří i letos,“ říká Kratochvíl.
Kdo koho volí podle STEM
Dalšími faktory, které ovlivňují preference, jsou věk a vzdělání. Podobně jako při volbách do Sněmovny podpora ANO široce rozkročená v různých sociodemografických skupinách. Zároveň se ale podle autorů průzkumu opírá zejména o voliče bez maturity ve věku 60 či více let, zatímco podpora vládních stran roste spolu se vzděláním.
„Co se týče věku voličů vládních stran, tak podpora Pirátů a STAN se koncentruje u lidí v mladém a mladším středním věku. SPOLU sbírá podporu napříč věkovými skupinami rovnoměrněji,“ vysvětluje Kratochvíl.
Kromě hnutí ANO dosahuje z opozičních parlamentních stran stabilního zisku SPD. To je podle Kratochvíla kvůli svému založení v evropských volbách hlavním reprezentantem protestních hlasů podobně jako ve volbách do českého parlamentu. Kromě tohoto hnutí se však v evropských volbách výrazně profilují další opoziční subjekty. Nejsilnější je koalice STAČILO!
Při vydaném voličském průkazu se volí i do EP vždy jen na něj
Těsně kolem pětiprocentní hranice pak osciluje koalice Přísahy a Motoristů. Tu volí nejčastěji muži v mladším středním věku. Finální výsledek tohoto uskupení podle Kratochvíla zůstává jedním z největších otazníků nadcházejících voleb.
„V případě obou těchto koalic dobrý výsledek do značné míry stojí na výkonech lídrů těchto uskupení, Kateřiny Konečné z KSČM a Filipa Turka od Motoristů. Mimo tyto strany by se do EP patrně žádný subjekt nedostal. Alespoň třem procentům se nejvíce blíží SOCDEM a Svobodní,“ stojí v průzkumu STEM.
–RED–
Slušný i rozumný volič už by nikdy neměl volit kandidáty z vlastizrádné 5koloběžky i já tak doporučuji ! Dnes tito hadi mají nový název 7koloběžka, debatéři na netu k těmto … velmi trefně přidali komunistického voj. kontráše Pávka i ÚS plný estébáků.