Průměrná hrubá mzda stoupla. Ale hlavně lidem s vyššími příjmy

V letošním 1. čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá mzda meziročně o sedm procent. Reálně – po odečtení inflace – stoupla o 4,8 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí průměrná mzda po očištění od sezónních vlivů vzrostla o 1,7 procenta.

Data o vývoji hrubé mzdy dnes [4.6.] zveřejnil Český statistický úřad [ČSÚ]. Podle něj v letošním prvním čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda celkem 43 941 korun. To je o 2 884 korun více než ve stejném období roku 2023. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,1 procenta a reálně mzda vzrostla o necelých pět procent.

„Reálná mzda v 1. čtvrtletí 2024 vzrostla o 4,8 procenta. A to díky nižšímu růstu spotřebitelských cen než v minulých obdobích. Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,” upřesnila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

I když průměrná mzda letos v prvním čtvrtletí činila 43 941 koruny, medián mezd dosáhl 36 651 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. Tedy polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián.

V praxi to značí, že většina lidí na průměrnou mzdu ve výši 43 941 nedosáhne. A tak 80 procent zaměstnanců v letošním prvním čtvrtletí pobíralo mzdu v rozmezí 20 753 korun a 69 219 korun. I tak medián mezd oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku stoupl o 5,5 procenta. U můžu činil 39 541 korun, u žen 33 793 korun.

Průměrná hrubá mzda v 1. čtvrtletí: Jak to vidí analytici

„Reálná mzda po dvou letech konečně roste,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, ale i dodává: „Za předchozí dva roky se reálná průměrná mzda v České republice snížila téměř o 12 procenta.”

To, že nyní kvůli nižší inflaci začala průměrná mzda opět růst, je podle něj dobrá zpráva. Také ale upozornil, že průměrná mzda je v případě mezd “tak trochu virtuální číslo”, na které nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců.

„Mediánová mzda, která je v tomto směru přece jen reprezentativnější, však výrazně za růstem průměrné mzdy zaostala. Zvýšila se totiž jen o 5,5 procenta. Znamená to, že v prvním čtvrtletí si na mzdách přilepšili spíše lidé s vyššími mzdami,“ vysvětlil.

Doplnil, že někteří však toto navýšení nemusí ani zaznamenat kvůli vyšší daňové progresi. Tu přinesl takzvaný vládní ozdravný balíček.

27 % domácností obtížně vychází se svými příjmy. 52 % nic neuspoří

„Postupné obnovování koupěschopnosti tuzemských zaměstnanců je pozitivním signálem pro spotřebu domácností. Právě útlum spotřebitelské poptávky byl z pohledu výdajové struktury HDP primárním důvodem přibližné stagnace tuzemské ekonomiky z předchozích dvou let,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Podle něj by měl mezičtvrtletní růst reálných mezd pokračovat i ve zbytku roku. Také ale upozornil, že i přes zrychlení růstu zůstala průměrná reálná mzda v letošním prvním čtvrtletí stále poblíž hladiny prvního čtvrtletí roku 2018.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila je aktuální zpráva o růstu průměrné mzdy zprávou dobrou. A pro Českou národní banku představuje pomocný argument ve prospěch zpomalení tempa snižování úrokových sazeb.

„Mzdy opět začaly předbíhat růst produktivity práce. Což znamená, že se podíl zaměstnanců na bohatství vytvořeném českou ekonomikou zvyšuje,“ doplnil Hradil.

Průměrná mzda podle odvětví a profesí

Podle analytiků aktuální výsledky mezd ukazují na pozitivní obrat ve vývoji reálných výdělků, i když poměrně s velkými rozdíly mezi jednotlivými odvětvími a profesemi. Nejrychlejší nárůst výdělků vykázali pracovníci ve zdravotnictví, administrativě a zásobování vodou. Nejhůře tentokrát dopadli lidé ve školství, veřejné správě a zaměstnanci působící na realitním trhu. Průměrná mzda meziročně přidala v následujících oborech:

• Zdravotní a sociální péče: +11,1 %.
• Administrativní a podpůrné činnosti: +10,2 %.
• Zásobování vodou: +10,1 %.

Na opačném konci stál růst průměrných mezd ve vzdělávání [+1,9 %], veřejné správě, obraně [+2,1 %] a činnostech v oblasti nemovitostí [+2,3 %].

Česká ekonomika roste. Ale jen symbolicky, ukázala statistika

Z geografického pohledu mzdy rostly nejsvižněji ve Středočeském, Plzeňském [shodně +7,6 %] a Ústeckém kraji [+7,5 %]. Nejpomaleji naopak v krajích Vysočina [+6,5 %], Jihočeském [+6,6 %] a Zlínském kraji [+6,7 %]. Doplňme, že průměrná mzda v ČR je vyšší asi o 21 procent než na Slovensku a o více než polovinu nižší než v Německu.

–DNA–