Analýza: Může Biden vůbec vyhrát obchodní válku s Čínou?

V polovině května prezident Joe Biden eskaloval obchodní válku s Čínou, když zvýšil clo na dovoz čínských elektroautomobilů na sto procent. O několik dní dříve ho Trump ještě trumfnul. Prohlásil, že po svém zvolení zvýší clo na 200 procent.

Avšak neobrátí se tato ochranářská opatření amerického prezidenta nakonec proti americké ekonomice? Na to hledá odpověď v článku „Can Biden Win America’s Green Tech Trade War With China?“ komentátor The New York Times [NYT] David Wallace-Wells.

A píše: Pět let poté, kdy Biden kritizoval Trumpa za snahu zvýšit cla, je nakonec zvýšil sám Biden. A nejde jen o elektromobily. Cla zvýšil i na dovoz hliníku, oceli, lithiových baterií, solárních panelů nebo polovodičů. Protekcionismus takových rozměrů by byl ještě před několika roky téměř nepředstavitelný. Tehdy zastánci volného trhu jak z táboru republikánů, tak demokratů uvalení cel považovali málem za nepřátelský akt.

Poté, kdy v roce 2016 v prezidentských volbách vyhrál Donald Trump, došli i schlíplí demokratičtí politici k názoru, že je to právě zelená politika, která stojí za letitou postindustriální stagnací americké ekonomiky. K tomu, že vede k poklesu výkonu domácích výrobců, rozhořčení amerických dělníků a Číně dává do ruky nejedno eso v geopolitické hře. Ochrana obchodu a výroby v USA se tak stala jediným tématem, na němž se ve Washingtonu shodnou obě politické strany. Byť z různých důvodů.

USA zavádějí cla na produkci z Číny, kterou doma samy podporují

„Existuje pár věcí, které by dekarbonizovaly USA rychleji než elektroauto za 20 000 dolarů. Ale zřejmě neexistuje nic, co by zničilo americký automobilový průmysl rychleji,“ cituje David Wallace-Wells profesora ekonomie z MIT Davida H. Autora.

Rovněž upozorňuje, že čínský výrobce automobilů BYD představil model za cenu pod 10 000 dolarů [cca 226 000 Kč].

Zahrajme si hru na rychlou reakci

Na slovo „elektroautomobil“ Američan nejspíše odpoví slovem „Tesla.“ Dnes by ale spíše měli říci „Čína“. Proč? Protože Čína ohromila svět produkcí svých elektroautomobilů. Ještě v roce 2019 dosahovala hodnota vývozu jejich elektroaut 400 milionů dolarů [cca 9 mld. Kč]. O čtyři roky později, v roce 2023, to už bylo 34 miliard dolarů [cca 770 mld. Kč]. A to Číně zajistilo postavení největšího vývozce automobilů na světě. Úspěchy slaví přitom i doma. V Číně se prodalo 60 procent všech elektroautomobilů prodaných na celém světě. A v Číně sídlí tři ze čtyř největších výrobců elektroautomobilů.

Volkswagen jako jednička v Číně skončil. Nahradila ho čínská BYD

V současné době se čínské elektroautomobily v USA neprodávají. A tak se zdá, že debata o clech nese ovoce, alespoň v krátkodobém výhledu. Při důkladnějším pohledu do budoucnosti se však ochrana trhu před elektroautomobily jeví jen jako kosmetická úprava, která prospěje americkým automobilkám, před čínskou produkcí je ale nejspíš neochrání. Cla totiž budou platit pouze do doby, než se plně rozjede Inflation Reduction Act [Zákon o snížení inflace, IRA, pozn. red.]. Ten bude klíčový pro ochranu americké produkce elektromobilů nejen z Číny.

Impozantní růst zelených technologií v Číně

Asi jste slyšeli o impozantním růstu výkonu zelené energetiky v roce 2023. Obnovitelné zdroje loni poprvé pokryly 30 procent celosvětové spotřeby elektrické energie. A letos v dubnu stály nezelená fosilní paliva jen za čtvrtinou spotřeby Evropské unie.

Ačkoliv je snížení produkce uhlíku v Evropě největší, zelená revoluce je především čínským příběhem. Více než polovina nových solárních panelů instalovaných loni na celém světě připadá na Čínu. Pokud se týká větrné energie, je podíl Číny ještě větší. Čína loni instalovala 60 procent globální kapacity nových větrných elektráren. A za poslední tři roky zvýšila výkon obnovitelné energie více než dvakrát. Ve Spojených státech se celková kapacita obnovitelných zdrojů zvýšila za stejnou dobu o méně než 50 procent.

V solárech je Čína jednička, ale uhlí spotřebovává stále víc

Čína dominuje i ve výrobě baterií. Loni vyrobila baterie se skladovací kapacitou, která pokrývá celosvětovou poptávku. A pokud po výrobním řetězci postupujeme opačným směrem, tedy k dodávkám surovin, je dominance Číny ještě větší. Vyrábí 84 procent solárních modulů, 89 procent solárních buněk a 97 procent solárních destiček a ingotů, 86 procent polysilikonových a bateriových buněk, 97 procent bateriových katod, 96 procent bateriových anod, 91 procent bateriových elektrod a 85 procent bateriových separátorů. A výčet by mohl pokračovat. Z toho vyplývá, že Spojené státy nevyhlásily obchodní válku z pozice síly, a dokonce ani z pozice rovnováhy sil.

Jaký je plán Demokratů? A dává smysl?

Když Sovětský svaz v roce 1957 vypustil první umělou družici Sputnik, byla to reakce Rusů na americký plán vypustit satelit. Ten se však na oběžné dráze ocitl až tři měsíce po Sputniku. Když se v době studené války Američané obávali převahy sovětských raket, ukázaly se jejich obavy jako liché, protože jich Rusové tolik neměli. Ale Čína dnes ovládá více než 80 procent základních prvků globální potřeby zdrojů čisté energie. USA? Nula.

A vadí to? Odpověď zní ano. Pro hladký přechod k zelené ekonomice podle politiků z Demokratické strany se Amerika musí zcela zbavit své závislosti na Číně. To docela stejně jako se zbavila v případě fosilních paliv závislosti na autokratických arabských režimech v Perském zálivu.

Evropa je vydána na milost cenám energií. USA jsou nezávislé

Demokraté se chtějí rovněž vyhnout opakování „čínského šoku“ z počátku nultých let tohoto tisíciletí. Tehdy v USA zaniklo mnoho pracovních míst kvůli přesunu výroby do Číny a lavině levného čínského zboží na domácím trhu. Pokud se toto všechno stane, americké dotace a cla mohou zvýšit produkci elektroautomobilů tak rychle, že by se američtí výrobci stali hlavní silou dekarbonizace světové dopravy.

Má to však svá úskalí. Prvním z nich je, že průmyslová politika nemusí fungovat. Když ne, žádné clo nebude tak vysoké, aby zabránilo čínské dominanci v oblasti zelených technologií. I když je americký trh pro Čínu velice důležitý, není to jen americký trh, kde Čína dominuje.

Joe Biden zůstává i nadále zelený

Joe Biden během svého prezidentského období vsadil svůj politický kapitál na politiku zeleného průmyslu, infrastrukturu příznivou pro ochranu klimatu a soběstačnost ve výrobě polovodičů. Především tyto aktivity podporuje svým opatřením IRA. Ale teď, když se sčítají dny jeho volebního období, přitvrzuje a snaží se kolem amerického zeleného průmyslu vybudovat vodní příkop. Zvenčí to vypadá jako opravdová klimatická obchodní válka. Může ji Biden ale vůbec vyhrát?

Ano, díky clům je „zelená soběstačnost“ dosažitelnější. Obhájci cel navíc tvrdí, že jsou jen dočasná. To do doby, než se americký elektroautomobilový průmysl postaví na nohy. Jak dlouho ale máme ochraňovat domácí průmysl, když přinese vyšší ceny na všech frontách.

„Přesycení trhu obnovitelnými zdroji a zelenou technologií je přesně to, co nám klimatický doktor předepsal,“ říká například Dani Rodrik z Harvardské univerzity.

A David Fickling z Bloombergu zase uvedl, že Trumpovo zavedení cel na čínské solární panely v roce 2018 významně zpomalilo produkci obnovitelné energie v USA. Budou na tom nyní američtí výrobci elektroautomobilů lépe?

Co říkají odborníci na automobilový průmysl

Před několika týdny podnikl americký odborník na elektroautomobily, Kevin Williams, cestu do Pekingu, aby navštívil tamní autosalon a zkontroloval konkurenci. Viděl na něm velkou černou díru na státní dotace a nesmyslnou nadprodukci.

My přece nemáme zájem se pustit s Číňany do křížku, říká Ivan Hodáč

Avšak poté, když se projel tuctem automobilů, našel odpověď: Čínské elektroautomobily jsou zkrátka lepší a přitažlivější než ty evropské a americké.

A nakonec řekl: „Nyní, když jsem viděl, jak to v Číně funguje, zjistil jsem, že západní výrobci, zvláště pak američtí, nemají velkou šanci.“

Michal Achremenko