Před ruskými bankami a směnárnami se tvoří dlouhé fronty. Rusové mají obavy, aby nepřišli o své úspory. Důvodem jsou tento týden uvalené nové sankce na hlavní ruskou burzu MOEX, zejména ruské Národní clearingové centrum NCC.
V reakci na sankce ruská burza MOEX oznámila pozastavení obchodů s aktivy v dolarech a eurech. Spolu s clearingovým centrem, v němž se vypořádávají mezibankovní obchody, to znamená, že v Rusku se přestalo obchodovat s měnami, drahými kovy, akciemi a deriváty, které byly dříve vypořádány v měnách, jako jsou dolar a euro. A to tak, jak s nimi Rusové přes svou burzu a NCC obchodovali doteď. To zvýšilo volatilitu a snížilo likviditu na ruském trhu. Ruským společnostem a jednotlivcům sankce ztížily provádění mezinárodních obchodů. Ruská burza na to zareagovala propadem. Ten už ale začal zkraje tohoto měsíce.
Vývoj indexu ruské burzy MOEX v letošním roce
[Zdroj: Trading Economics]
Z pohledu ruské burzy je zajímavý i další graf [viz graf níže], který ukazuje, že její index prudce propadl hlavně v roce 2022. Tedy v roce, kdy Rusko vojensky vstoupilo na území Ukrajiny, ale už loni nepřetržitě rostl. Jednoznačně to ukazuje na to, že sankce na ruský finanční trh nebyly účinné.
Vývoj indexu ruské burzy MOEX v posledních letech
[Zdroj: Trading Economics]
Proč? Navzdory mnoha sankcím si ruské komodity, jako jsou ropa, plyn, hliník a palladium, stále nacházejí cestu na západní trhy, i když některé se značnými omezeními. Co se týče plynu, Rusko posiluje i v jeho vývozu ve formě LNG. Ten odebírají zejména španělské a francouzské firmy. Tyto firmy zároveň odebírají LNG i z USA. Další kapitola je obchod s ropou. V něm například Rusko dodává ropu prostřednictvím ruské společnosti Lukoil v Bulharsku i na Ukrajinu. Samostatnou kapitolou je ruský obchod s Čínou a Indií.
Dopady sankcí na kurz rublu jsou minimální
Média a sociální sítě jsou aktuálně plné obrázků Rusů před směnárnami a bankami. Ti stojí fronty, aby si mohli směnit rubly za eura nebo dolary. Vzhledem k aktuálním sankcím mají strach, aby nepřišli v rublech o své úspory. Skutečností je, že rubl zaznamenal v posledních dnech propad, nikoli dramatický, konkrétně na úrovni měsíčních minim. Rubl nejdříve oslabil z hodnoty 89 rublů na hodnotu 92 rublů za dolar, aby pak znovu posílil na 87 rublů za dolar. A nyní se pohybuje na úrovni necelých 90 rublů za dolar.
Vývoj kurzu rublu vůči dolaru
[Zdroj: Yahoo Finance]
Ani v tomto případě ale nejde o významný výkyv. Loni se rubl pohyboval na hodnotách 100 rublů za dolar. To poté, kdy se v roce 2022, tedy v roce vstupu ruských vojsk dostal i do pásma 130 až 140 rublů za dolar. Přičemž se také v jednu chvíli tehdy obchodoval v pásmu 50 až 60 rublů za dolar.
Západní finanční systém technologicky zastarává, uvedl Putin
Jiná věc je, jak aktuální situace využily ruské banky a směnárny. Ty totiž dolar nakupují za 50 rublů a prodávají i za 200 rublů. A to při kurzu, jak už bylo řečeno, necelých 90 rublů za dolar. Pro Rusy, kteří to akceptují, je až příliš znepokojivá varovná věta na stránkách moskevské burzy: „Vzhledem k zavedení restriktivních opatření ze strany Spojených států vůči moskevské burze je pozastaveno burzovní obchodování v amerických dolarech a eurech.“ Ruská centrální banka ale i domácnosti a firmy ujistila o jejich přístupu k jejich vkladům v eurech a dolarech.
Nové sankce jsou pro Rusko problém
I když se Rusko dlouhodobě snaží zbavit závislosti na obchodech v eurech a dolarech, stále se jedná o hlavní světové měny. Měny, v nichž probíhá největší objem obchodů a státy drží nejvíce rezerv.
Aktuální omezení přístup Ruska na mezinárodní měnový trh pro něj tak představuje další komplikace. To zejména kvůli tomu, že to, co platí pro euro nebo dolar, neplatí pro rubl. Rusko potřebuje dolary a eura, ale svět nepotřebuje rubl. Ale potřebuje jeho plyn a ropu…
Podle analytiků situaci Ruska neřeší ani jeho aktuální příklon k čínskému jüanu. A to proto, že jen polovina měnových účtování ve vzájemném obchodu běží v čínské měně. Zbytek je tradičně v dolarech a eurech. Omezení přístupu na dolarový a eurový trh Rusku zvyšuje náklady na vypořádání v jüanech se zahraničními protistranami.
„Celkově budou mít nejnovější americké sankce a reakce Ruska pravděpodobně negativní dopad na ruskou ekonomiku a finanční trhy. Rozsah dopadu však zůstává nejistý a bude záviset na různých faktorech, včetně průběhu války na Ukrajině a dalších kroků USA a dalších zemí,“ říká analytik XTB Tomáš Cverna.
Co se týče praktických důsledků, tak slabý rubl podpoří ruský export a zdraží ruský dovoz. To je dobré pro ruský obchod s komoditami, ale problém kvůli inflaci v Rusku. Ta k začátku června dosahovala hodnoty 8,1 procenta, zatímco na konci dubna činila 7,8 procenta. Přičemž ruská centrální banka drží sazby na 16 procentech.
Dopady aktuálních sankcí:
- Současné sankce USA vyhlášené na Rusko znejistily tamější obyvatelstvo. Mnozí Rusové při výměně rublů na dolary a eura ztratili z jejich hodnoty.
- Rusko i tak zůstane významným hráčem na mezinárodní scéně, především prostřednictvím obchodování s komoditami. Tento obchod se přitom zaměřuje především na výměny se dvěma zeměmi: Čínou a Indií.
A dále platí, že podle údajů Mezinárodního měnového fondu platilo Rusko v roce 2023 za jedenáctou největší ekonomiku na světě a tvořilo přibližně 3,2 procenta světového hrubého domácího produktu [HDP]. A jak potvrzují analytici, i když jsme nyní svědky mírného oživení cen ropy, plynu a hliníku v Evropě, může to souviset hlavně se slabostí amerického dolaru, nikoli s obavami o dostupnost ruských komodit.
Daniel Tácha
prosím pány redaktory aby se podívali na to kdo může vyhlašovat a vynucovat mezinárodní sankce a tím pádem zneplatnovat již podepsané mezinárodní smlouvy jak politické tak ekonomické a vymáhat tyto sankce po ostatních státech pokud se tyto pravidla dané osn nedodržují ten kdo je poruší musí nést následky at je to petr nebo pavel