Nejvyšší daně ve V4 platí české firmy. A nejvyšší mají i odvody

Česko má nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny [V4]. Její letošní zvýšení v důsledku vládního konsolidačního balíčku z 19 na 21 procent tuto pozici jen potvrdilo.

Zjištění dokládá každoroční studie “CEE Tax Guide” společnosti Forvis Mazars. Autoři studie ale i upozorňují, že nižší sazby korporátní daně na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy. Zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Zároveň dodávají, že v regionu střední a východní Evropy nebylo Česko jedinou zemí, která letos zvýšila zdanění firem. K podobnému kroku sáhlo také Slovinsko. Tam ji posunuli z 19 na 22 procent.

Ke snížení sazby daně naopak přistoupilo Rakousko, kde klesla z 24 na 23 procent. Od pandemie covidu-19 Rakousko již podruhé snížilo daň z příjmu právnických osob o jeden procentní bod. Sazby korporátní daně se letos ve většině zemí střední a východní Evropy nezměnily.

Studie Forvis Mazars taktéž dlouhodobě upozorňuje, že Česko, a pak Slovensko a Rusko mají nejvyšší povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění jsou nejnižší v Litvě a Rumunsku. Naopak na Slovensku, v Česku a Rusku jsou povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění vůbec nejvyšší. V Litvě nebo Rumunsku odvádějí firmy 1,77 procenta, respektive 2,25 procenta.

Nemocenské pojištění je v plusu díky novému odvodu pro zaměstnance

V Česku je to 33,8 procenta a na Slovensku dokonce 35,2 procenta. V Rusku je to pak 30 procent, 15,1 procenta a 10 procent. U Česka se na rekordních hodnotách podílí zejména odvody na sociálním pojištění. Vláda Petra Fialy [ODS] pak má ve svém programovém prohlášení jejich snížení, to následné ale odmítla splnit. Naopak výše odvodů na zdravotní pojištění v Česku v mezinárodním srovnání už k těm nejvyšším nepatří.

V ostatních zemích mají sazbu daně odstupňovanou

Studie upozorňuje, že nastavení základní sazby korporátní daně nemusí dokonale vypovídat o daňovém zatížení firem v jednotlivých zemích.

Vládní balíček ohrožuje růst české ekonomiky, tvrdí firmy

„Pokud zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet jako nejvyšší. Třeba v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší sazbou daně z příjmů právnických osob v EU devět procent, může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až 50 procent,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein.

Stanjura má rekordní příjmy, ale i deficit rozpočtu. Jak to?

Slovensko a Polsko uplatňují zvýhodněné sazby daně pro menší firmy. V Polsku je obecná sazba 19 procent. Podniky s příjmy do dvou milionů eur [cca 50 mil. Kč] ale platí daň devět procent. Na Slovensku platí 15% sazba daně pro firmy, jejichž příjmy za zdaňovací období nepřesáhnou 60 000 eur [cca 1,5 mil. Kč]. Ostatní společnosti mají sazbu 21 procent.

Poláci vydělávají více než Češi

Ze studie společnosti Forvis Mazars dále vyplynulo, že letos vůbec poprvé předstihli Poláci Čechy ve výši průměrné mzdy v soukromém sektoru. Ta v eurech činí v Česku 1 779 eur [43 967 Kč]. Což je o 16 euro méně, než činí průměrná mzda [1 795 eur] v soukromém sektoru v Polsku. V české měně činí rozdíl 387 korun.

Průměrná mzda v soukromém sektoru zemí V4:

• Polsko: 1 795 eur,
• Česko: 1 779 eur,
• Maďarsko: 1 597 eur,
• Slovensko: 1 383 eur.

Zatímco loni ukázala studie u průměrné mzdy většiny států růst v řádu jednotek procent, aktuální porovnání upozorňuje u mnoha zemí na dvojciferný růst. Ten v rámci zemí Visegrádské čtyřky činil mezi šesti procenty v případě České republiky až 25 procenty v případě Polska. Na Slovensku rostla průměrná mzda o sedm procent, v Maďarsku o jedenáct procent.

Poláci letos vůbec poprvé v historii vydělávají víc než Češi

„Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí lidem Rakousko. Tam mzda činí 4 753 eur, což je v přepočtu 117 447 korun,“ uvedl Pavel Klein.  

Rakousko tak podle něj zvýšilo svůj náskok na Německo, kde průměrná mzda stagnuje a činí 4 105 eur [101 435 Kč]. Naopak nejnižší průměrnou mzdu 400 eur [9 884 Kč] pobírají zaměstnanci v Kosovu a Uzbekistánu. V průměru 464 eur [11 465 Kč] vydělávají lidé v Kyrgyzstánu a 525 eur na Ukrajině [12 973 Kč].

–ČTK/RED–