„Armáda se potýká s velkou odchodovostí vojáků a nízkými nábory. V roce 2022 byl přírůstek 219 vojáků z povolání. A to je alarmující výsledek,” říká pro FinTag bývalý ministr obrany a předseda Výboru pro obranu Lubomír Metnar [ANO].
Nákup 24 stíhacích letounů F-35 je dosud nejdražším armádním nákupem. Váš stranický kolega Pavel Růžička v rozhovoru na FinTag tento nákup ostře kritizoval. Říká, že tuto objednávku provází mnoho rozporů. Vidíte to stejně?
Přístup této vlády, nejen k této zakázce, vypovídá o neskutečné aroganci moci. Od počátku se rezort obrany ani nesnažil jednat s jinými potenciálními dodavateli podobných strojů. Ve veřejném prostoru tak vyvstalo mnoho otázek a spekulací. Mohli jsme mít k dispozici jasné srovnání, srovnatelná data a mohli jsme jen slyšet, proč se vláda rozhodla, jak se rozhodla. Nákup F-35 se kvůli této vládní politice stal neobhajitelný. I proto jsme doporučovali odložit nákup o dva roky a získat relevantní obraz o možnostech zabezpečení vzdušného prostoru ČR. Rozhodnutí vlády o nákupu letounů F-35 je hazard. Klade vysoké nároky na státní rozpočet. A tím spíše je to problém, protože máme v současné době a v blízké budoucnosti řešení v podobě letounů Gripen.
Potřebujeme podle vás americké stíhače? Obrana argumentuje tím, že stroj se za nějakou dobu stane standardním letounem NATO. A pokud bychom nejednali hned, budeme na něj stát dlouhou frontu. To zní více než logicky, nemyslíte?
Nevím, z čeho rezort obrany vychází, ale za hlavní argument to rozhodně nepovažuji. Konkrétně letouny F-35 po nás v rámci cílů výstavby národních sil, ke kterým jsme se zavázali, NATO nepožaduje. Taktéž nemáme vyjednané prodloužení nájmu Gripenů tak, aby nedošlo k situaci, kdy nebudeme mít žádné nadzvukové letectvo. Což reálně hrozí. Potvrzuje se tedy, že úkolem je koupit F-35, nikoli efektivně a kontinuálně chránit náš vzdušný prostor. To vše v době, kdy armáda neví, jaké bude pro letouny využití.
Česko by mělo mít jak F-35, tak Gripeny, říká Daniel Koštoval
Navíc budeme moci využívat maximálně tak 50 procent jejich schopností. Tím myslím, že s přehledem zastanou veškeré úkoly, které v současné době plní jak na alianční, tak na národní úrovni, letouny Gripen. Což znamená, že se budou podílet na takzvaném air policingu, ochraně vzdušného prostoru České republiky. A případně i ochraně vzdušného prostoru zemí, s nimiž máme uzavřenou dohodu, například Slovenska. K těmto úkolům bohatě postačují stávající letouny, schopnosti nového letounu F-35 tedy budou dalece přesahovat stávající požadavky na nadzvukové letectvo.
Nákup švédských PBVP
Významný tendr je i nákup švédských obrněnců CV90 [PBVP] ze Švédska. Podle vás ministerstvo ale mlží u zapojení českého průmyslu. Jak konkrétně podle vás?
Nezaznamenal jsem v tomto směru větší pokrok v úsilí ze strany ministerstva obrany. A to od doby, kdy probíhaly nejintenzivnější diskuze v rámci schváleného projektu PBVP, a to s ohledem na více jak 40% zapojení českého průmyslu avizované ze strany ministerstva. Podle posledních informací jsou podepsané smlouvy přibližně za devět miliard korun. A to je na hony vzdáleno avizovanému 40% podílu.
Z jakých dat vycházíte?
Na základě dotazu na jednání sněmovního Výboru pro obranu jsem obdržel písemnou odpověď ze strany ministerstva obrany. Ta uvádí zapojení 18 firem z českého obranného průmyslu. V písemné odpovědi ale chybí jakákoli konkrétní čísla. Jak ve směru procentuálního zapojení, tak jednotlivých nominálních hodnotách zasmluvněných kontraktů. S prvním místopředsedou ANO, stínovým premiérem Karlem Havlíčkem, který se na stejnou věc dotazoval písemnou interpelací, jsme se dohodli na návštěvách jednotlivých firem, abychom se dozvěděli informace o konkrétním zapojení do projektu PBVP a jeho výše.
Tendrem, proti kterému jste se kriticky vymezil, je i akvizice 82 nových obrněných vozů Bushmaster pro ženisty. Ty nechce ministerstvo obrany nakoupit od domácích výrobců, ale koupí je nejspíš z Austrálie. Rozumíte tomu?
Podpora domácího obranného průmyslu by měla být prioritou vlády, která jde ruku v ruce s efektivitou a hospodárností investic. Dnes vidíme, že EU ve svých nových strategických plánech stanovuje podíl evropského obranného průmyslu na investicích do obrany v jednotlivých členských státech. To je z pohledu unijních strategií novinkou. Ale hlavně se potvrzuje fakt, že investice do domácího či evropského průmyslu jsou z ekonomického i bezpečnostního hlediska zásadní. Přístupu rezortu obrany k případnému nákupu obrněných vozů Bushmaster nerozumím. Nejen z informací z mediálního prostoru, ale i z našeho obranného průmyslu ČR existují čtyři potenciální tuzemští dodavatelé těchto vozidel.
Dvě procenta na armádu jsou iluzorní
Koncepce výstavby Armády ČR uvádí nízkou personální naplněnost armády. Ministerstvo obrany ČR [MO ČR] chce 30 tisíc vojáků v roce 2030. Dokáže to?
Armáda se potýká s velkou odchodovostí vojáků a s nízkými nábory. Ty se vedení rezortu nedaří. V roce 2022 činil čistý přírůstek 219 vojáků z povolání. To je opravdu alarmující. V roce 2023 rezort plánoval přírůstek 1 100 vojáků, ale realita je 461. Zatraktivnění služby má být prioritou. Přesto vláda rozhodla, že podmínky vojáků zhorší a MO ČR na to nijak nereagovalo.
Jak vláda zhoršila podmínky vojáků?
Letos zmrazila platy vojáků. Poměr mandatorních výdajů v rámci celého rozpočtu 2024 klesl z 19 procent na 14 procent. Na vojáky dopadá i zvýšení daní či zrušení výhod, jako je školkovné nebo příspěvek z Fondu kulturních a sociálních potřeb. Nyní se vláda probrala a chce zvýšit motivační složky, ale dopady zpackaného konsolidačního balíčku mohou být fatální. Škoda, že nás vláda neposlouchala, když jsme při projednávání konsolidačního balíčku na tato rizika upozorňovali.
Ministerstvo letos hospodaří se 151 miliardami, má přes 2 % hrubého domácího produktu [HDP]. A 2 % na obranu je i v zákoně o financování obrany. Ani toho si neceníte?
Jestli výdaje na obranu překročí dvě procenta bude jasné, až budeme mít závěrečný účet.
Jak to?
Do dvou procent HDP na armádu se nově započítaly i kapitoly Národního bezpečnostního úřadu, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Správy státních hmotných rezerv. Samotný rezort obrany tak plánuje 1,9% podíl. Také jsme letos už viděli nevyčerpání rozpočtu a podíl na obranu ve výši pouhých 1,37 procenta. To představuje pokles výdajů od roku 2021, když jsem jako ministr obrany na rezortu končil. Tehdy dosahoval podíl výdajů na obranu 1,39 % HDP. Bude tedy skutečně záležet na tom, jak bude MO ČR schopno efektivně a účelně čerpat přidělené finanční prostředky.
Co bude armáda bez vojáků, to se nikdo neptá
Rozumím, ale přesto peníze do armády jdou. Jaké strategické projekty by měl podle vás rezort finalizovat letos a v nejbližších letech?
Pokud se jedná o uzavírání smluv, tak dnes víme, že ze strategických projektů je to podpis smluv k projektu F-35. Nabídka USA obsahuje pět samostatných dohod. Mimo hlavní smlouvy na letouny, která byla uzavřena letos v lednu, se jedná ještě o kontrakty na munici a související majetek.
A další projekty?
Do konce letošního roku by měla být vyjednána smlouva na nákup hlavních bojových tanků Leopard a poté by se měl uskutečnit nákup dvou středních transportních letounů Embraer. Takto to má v současné době naplánováno ministerstvo obrany.
Co vám naopak v portfoliu rezortu chybí?
Podle mě tam schází větší zaměření vojenské techniky k vybudování těžké brigády. Jde třeba o samohybné minomety. Jejích nákup se odsunul až do roku 2035. Dále mi tam schází větší zaměření na projekty pozemní techniky v rámci protivzdušné obrany C-RAM. Ty byly rovněž odsunuty na rok 2035. A chybí mi i případné jednání o zapojení do systému evropské protivzdušné obrany European Sky Shield Initiative. Ale hlavně, co bude armáda bez vojáků? Proto by se měli na ministerstvu intenzivně zaměřit na rekrutace a personální podmínky vojáků.
Personální politika ministryně Černochové je iracionální
Vrátím se znovu k zákonu o povinnosti výdajů ve výši dvou procent HDP na armádu. Nikde jsem nenašel právní vymahatelnost tohoto bodu. Nemůže se to ukázat jako problém?
Zákon o financování obrany, konkrétně výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, pouze zavazuje vládu. A máte pravdu, že v našem právním prostředí, kdy státní rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna, tak toto ustanovení fakticky postrádá smysl. Sankce v tomto případě taktéž neexistují. Jedná se tedy o politický závazek, ale obecně lze i říci, že zákony platí pro všechny.
Zastavme se u personálních změn ministryně Jany Černochové [ODS]. Odvolala ředitele VOP CZ Marka Špoka, ale také úspěšného šéfa VTÚ Petra Novotného. K tomu připočtěme propuštění šéfa Vojenských a lázeňských a rekreačních zařízení Milana Laubera. Bylo odvolání zmíněných ředitelů podle vás v pořádku?
Personální politiku ministryně obrany dlouhodobě kritizuji. Na mysli mám například dřívější zvažovanou rezignaci náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Odstoupení náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna po necelém roce. Znovujmenování a odvolání ředitele VOP CZ Marka Špoka, kdy se státní podnik VOP CZ ocitl ve ztrátě. A už vůbec nikdo nerozumí, proč tomu tak je, totiž v době největší ziskovosti obranného průmyslu. Poté můžeme zmínit odchod ředitele Agentury hospodaření s nemovitým majetkem. Ten nevydržel také ani rok.
Vysvědčení ministryně Černochové za minulý rok? Dobrá trojka!
Například u Marka Špoka jsem opakovaně upozorňoval a poukazoval na situaci, do které se VOP CZ dostal v roce 2019 pod jeho vedením, ředitele jsem následně odvolal. Podnik se dostal do tak špatné situace, že neměl na výplaty pro zaměstnance. Ze situace, v jaké podnik byl, trvalo novému vedení přes dva roky, než se mu podařilo otočit směr a vyvést VOP CZ z červených čísel. Důvodem opětovného instalování tohoto ředitele nemohla tedy být jeho dobrá práce. Prostě současná situace je špatným výsledkem personální politiky ministryně obrany.
MO ČR nekomunikuje a nedává ani informace
Stejně jako vašeho kolegy Růžičky se i vás závěrem zeptám, zda ministerstvo obrany dostatečně komunikuje se sněmovním Výborem pro obranu, jemuž předsedáte. Otázku ale i doplním, komunikujete i vy s ministerstvem? Vzájemné vztahy jsou často až nebývale vyhrocené, nezdá se vám?
Jistě sledujete, že komunikaci ze strany rezortu a současné vlády kritizuji dlouhodobě. Totiž to není komunikace, ale absence komunikace. Nevysvětlování jednotlivých kroků zapříčinilo rapidní propad preferencí v oblíbenosti armády a taktéž vzbudilo mnoho pochybností.
Které konkrétně?
Tak třeba u již zmíněných nákupů vojenské techniky, jako jsou letouny F-35, nebo odsunutí pořízení vojenské techniky protivzdušné obrany či ohledně personální politiky. O dostatečné komunikaci ve sněmovním Výboru pro obranu se nedá hovořit. Odpovědi na mé otázky jsou vágní, chybí tvrdá data a analýzy.
Chybí ale i klíčové dokumenty, jako byl kontrolní závěr z VOP CZ, jenž byl po našich urgencích poskytnut pouze k nahlédnutí. Jak jsem již v minulosti uvedl, s komunikací ze strany ministerstva je to jako jízda na horské dráze, nahoru a dolů. Jisté je pouze to, že taková situace nepřispívá ke zvyšování oblíbenosti Armády České republiky a vysvětlování jednotlivých kroků, byť nutných a někdy i nepopulárních, v souvislosti se zajištěním obranyschopnosti naší země.
—
Mgr. Lubomír Metnar je bývalý policista. V minulosti pracoval jako náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, bezpečnostní ředitel [2014 až 2017] společnosti Vítkovice. Od června 2018 do prosince 2021 působil jako ministr obrany ČR ve druhé vládě Andreje Babiše [ANO]. Ještě předtím od prosince 2017 do června 2018 zastával funkci ministra vnitra v první vládě Andreje Babiše. V říjnu 2021 se jako nestraník dostal na kandidátce ANO do Poslanecké sněmovny PČR. Tam působí jako člen klubu ANO a jako předseda Výboru pro obranu.
V roce 1999 absolvoval protiteroristický kurz Antiterorism Assistance Program v USA, stát Louisiana, kurz pod záštitou OSN. V letech 1988 až 2011 byl zpracovatelem a vyhledavatel na základním útvaru Policie ČR, člen speciální zásahové jednotky PČR, vedoucí oddělení násilí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje.
Proč se do bezpečnostních složek jmenují lidi, kteří nemají absolutní zkušenost s vojenskou problematikou ,s potřebou systému vyzbrojování armády , s minimem odborné kvality , vzdělání a praxe v armádě. Černochová je absolutní diletant, vláda tlačena USA ,k odprodeji jejich vojenské techniky, potřebujeme sice nové vrtulníky, ale jeden za miliardu 200 milionů ?!! Určitě se dají koupit ve světě o polovinu levnější ! A F-35 , ani nemluvě , na desítky miliard bude náš stát na daních vydělávat desítky let !!
Jedná se spíše o stovky miliard.
To staré krkavce F-35 má USA dodat až roku 2032-35, ale 15 mld kč Česko musí za šrot do hřtánu USA poslat už letos. Kdepak budou tito vlastizrádci z hrůzovlády v roce 2035 ? Vysmátí za korupční dolary, dluhy splácet nebudou … hnus kdo takovou smečku 5hyen mohl vůbec zvolit.
Pane Metnare, vojáci jakožto i jiní příslušníci ozbrojených složek odcházejí proto, protože mají výsluhy po 15 letech, to je ten důvod proč odcházejí. Ono je těžké neodejít do důchodu okolo čtyřicítky, když vám za to stát nabízí milióny. To vás potom ani každoroční lázně na 14 dní i s procedurami zdarma, bydlení zdarma a jiné benefity nemotivují zůstat. Je třeba posunout nárok na výsluhu po 35 letech nebo ji zrušit a udělat to s účinností od příštího měsíce, aby nám ti srdcaři neutekli na obří výsluhy. Ostatně není to tak dlouho, co např. hasiči neměli výsluhy vůbec. Navíc práce u ozbrojených složek, je dle statistik jedna z nejbezpečnějších zaměstnání.
Proč má nárok na stejné výsluhy žoldák+ policajt+ hasič, který celou dobu sedí v kanclíku nebo dělá jakéhosi mluvčího. O žoldácích na tkz. mírových misích pro agresora NATO nemluvě, tj. supr zločin proti lidským právům … párkrát vyrazí a ve 35-40. letech jsou vysmátí. Agenta USA šéfa BIStébé soudruh Pávek rychle 2x povýšil, důvod je výše důchodu i ušpiněné ego. Máme generálů více, než mrvy na poli …
Metnar by měl raději držet pysk, peníze pro armádu nejsou i proto, že je třeba platit takové nemakající darmožrouty jako je on. Bohužel. Nemá to nic společného ani s armádou, ani odbornou erudicí, nejen u poslanců za ANO.
To myslíte vážně, že nejsou peníze na armádu? Jde do té černé díry téměř 160 000 000 000 ročně. Přitom je absolutně k ničemu. Je prakticky nebojeschopná, z 27 000 lidí je určeno pouze cca 7 000 lidí pro boj. Ti ostatní jsou prý podpora. Jinými slovy v drtivé většině lidé, kteří jsou líní a v civilu se nechytili, tak se šli schovat do armády za trojnásobné platy a důchod ve 35 letech věku. Proto nám absolutně nekompetentní generálové, jejichž taktické dovednosti pro vedení boje jsou prakticky nulové ( spíše by v reálu svými rozhodnutími škodili, ale mají pocit, že mají dovednosti minimálně jako Manstein) a jde jim pouze o mlaskání u koryt, vysvětlují, že bude nutná mobilizace. K čemu tam těch 20 000 lidí tedy je? Ale abych to uzavřel pozitivně. Myslím, že naše armáda má úroveň zhruba 5 % armády Ukrajiny. Spíše to jsou 1 % nebo 2 %, ale chtěl jsem být pozitivní, proto jsem nepsal, že většině vojáků by mělo být stydno.
Česko má přes 200 generálů, navíc dalším platí vysoké výsluhy- důchody, proč to ? Všichni před pučem89 bojovali za slávu SSSR proti zlému západu. Proč je šéf ochranky sněmovny generálem ? Když je to bezvýznamná funkce, velí pár lidem, hnus. Metnar byl vyvoleným jako i kontráš, Pávek se z okna díval jak jeho kámoši ze školy mydlí studenty, sám se přiznal. V té době Kokta u StB=Havel s chátrou77 pořádali na hrádečku kokosový mejdan za ukradené valuty. Až za dva dny se dozvěděli od svých kámošů- estébáků kolik bije.