Rozpočet státu je extra uvolněný, říká ekonomka Helena Horská

„Rozpočet státu je extra uvolněný,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank, poradkyně premiéra Petra Fialy [ODS] a členka Národní ekonomické rady vlády [NERV] Helena Horská. A podle ní se nejspíš brzy stane ještě uvolněnější. 

Vzhledem k dalším blížícím se volbám se podle ní hospodaření státu v následujících měsících ještě rozvolní. Uvedla svůj předpoklad ekonomka v debatě investiční platformy #VítěznéPortfolio. Je to právě fiskální politika vlády, která je podle ní jedním z klíčových faktorů pro další zvládání inflace. Ta sice podle ní klesla, stále ale není jistý její další vývoj.

„Co se týče inflace, je rozpočet státu velice důležitý faktor. A rozpočet státu je extra uvolněný. A vzhledem k tomu, že teď jsme měli volby do Evropské parlamentu, ale brzy nás čekají další, tak to podle mého názoru přinese to, že ten náš rozpočet bude nejspíš ještě více uvolněný,“ vysvětlila Helena Horská.

Stanjura má rekordní příjmy, ale i deficit rozpočtu. Jak to?

Vyjádřila se i k tomu, jak vnímá výsledky nedávných voleb do Evropského parlamentu. Tvrdí, že posun doprava by jí nevadil, pokud by to nebylo směrem k extrémní pravici. Na druhé straně ale dodává, že i když se společnost názorově posunula od voleb v roce 2019 mírně doprava, majoritní společnost v Česku se stále drží politického středu, nepodléhá extrémní pravici.

Helena Horská: Bude více slyšet extrémní pravicový hlas

To už podle ní ale neplatí pro všechny evropské státy, v nichž více zazní „ten extrémní pravicový hlas.“ Za příklad v tomto ohledu může posloužit Německo. Tam ve volbách do Evropského parlamentu významně uspěla pravicová až krajně pravicová strana Alternativa pro Německo [AfD].

„Za mě to znamená, jak já to čtu, že Evropský parlament bude méně přihušťovat nápady na prohlubování integrace EU. Takže to, po čem mnozí volali, aby EU přijímala nové členy, se stane v novém Evropském parlamentu mnohem obtížnější,“ vysvětlila Horská.

Proč se spojují profesionálové s politiky? Chtějí pomoci, tvrdí

Na druhé straně vítá, že například Green Deal nejspíš projde revizí. To minimálně z hlediska načasování cílů přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Což ale podle jejích slov neznamená, že by si Evropa neměla stanovovat ambiciózní cíle.

„Určitě podporujeme inovace, podporujeme technologie, ale neurčujme ty technologie, které mají hrát prim, protože nikdo z nás není natolik chytrý, aby věděl, která technologie se v budoucnu prosadí jako ta nejlepší,“ uvedla a příkladem zmínila oblast energetiky a dopravy.

Vracíme se do normálu, říká Helena Horská

Blíže se Helena Horská ve videodebatě vyjádřila i k dalšímu vývoji inflace, a zejména měnové politiky tuzemské i světových centrálních bank.

„Inflace se dostala z těch hrozných výšin dolů a klesá. Otázka je, jak dlouhodobý je tento trend. A jaká jsou rizika. Úrokové sazby stále odpovídají inflaci, která byla dvojciferná, a tedy by měly klesat. Za mě je otázka, kdy začnou klesat sazby. Vzhledem ke strukturálním faktorům v EU i USA, a zejména kondici trhu práce, ty poklesy budou pozvolné,“ přiblížila.

Inflace v USA klesla, FED dál vyčkává. A roli hrají i prezidentské volby

To, že se úrokové sazby centrálních bank nedostanou k nule, či dokonce k záporným hodnotám, jako to bylo v době před pandemií covidu, považuje za správné, vítá to.

„Nový normál pro mě bude znamenat, že se vrátíme k tomu normálu, kde si zase zvykneme, že úrokové sazby budou vyšší. A nebude tu ten abnormál, kdy ty sazby byly nízké, nebo dokonce záporné jako v minulých letech,“ vysvětlila.

Časy bezcenných peněz jsou pryč, říká Petr Šimčák

Pokles sazeb americké centrální banky FED bude podle ní velmi pozvolný. Potvrzuje i zpomalení americké ekonomiky. Přesto již letos na podzim podle ní bude jasno, zda a jak se FED rozhodne sazby snížit. Sazby ve stávajícím pásmu 5,25 až 5,50 procenta by podle Horské už jednoznačně „drtily“ americkou ekonomiku.

Co se týče úrokových sazeb v Česku, předpokládá, že do konce roku by mohly mírně klesnou i pod čtyři procenta. To i kvůli koruně, která podle jejího názoru mírně posílí. Na konci roku ji tipuje na úrovni 24,50 za euro. Pro posilování eura příliš prostoru nevidí.

„Měnový pár euro/dolar je ale něco, co fundamenty docela ignoruje. Koruna je v tomto ohledu zlatá,“ dodala.

Zpátky do Evropy, která musí zůstat solidární

Ve videodebatě investiční platformy #VítěznéPortfolio Helena Horská hodnotí i aktuální pozici Evropy v globální konkurenci. I ta podle jejích slov oslabuje. Potýká se se stárnutím populace, neflexibilním trhem práce a pod tlak se už nedostávají jen penzijní systémy, ale i zdravotní systémy, uvedla.

• Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit

Řešení podle ní nabízí více jednotný a propojený finanční trh, který ale, jak říká, jednotný není. A tak ani nemůže fungovat jako užitečný společný evropský nástroj pro financování dalšího rozvoje. Problematická je podle ní i integrace v dalších ekonomických oblastech.

Mít euro je jen další malý krok, říká asset manažer John O’Toole

Což ale není jediný problém, s nímž se Evropa podle jejího názoru potýká. Vyjadřuje obavy ze ztráty solidarity mezi unijními státy.

„Já mám obavy, že se v Evropě ustoupí od toho tlaku podporovat solidaritu. Protože, když přijde nějaká krize, černá labuť, tak obtížně se ta solidarita udrží. Zvlášť, když nyní posilují strany s důrazem na národní zájmy. A z toho mám obavy, protože solidarita je klíčová pro zvládnutí jakékoli celoevropské krize,“ říká s tím, že Evropa by se měla stmelit a hledat společná řešení.

Daniel Tácha