Dohodou s KLDR Putin riskuje zapojení Jižní Koreje na Ukrajině

Vladimir Putin jako ruský prezident navštívil Severní Koreu dvakrát. Poprvé v roce 2000, kdy se teprve seznamoval s předivem mezinárodních vztahů. A pak letos, kdy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem už ale uzavřel dohodu o vojenské spolupráci.

Severní Korea Rusku dlouhodobě dodává sice starou munici, někdy nefunkční i vybuchující, nicméně v době jejího nedostatku na obou stranách rusko-ukrajinského konfliktu ji i tak Rusko bere.

Podepsání nynější dohody měl ruský prezident podle pozorovatelů již delší dobu v hlavě. K definitivnímu rozhodnutí ho nejspíš pohnuly avizované dodávky letounů F-16 na Ukrajinu. Stroje přislíbilo poslat ukrajinským obráncům před ruskou invazí Nizozemsko, Belgie, Norsko či Dánsko. Má se jednat o několik desítek letounů. Právě tyto letouny podle Putina „dramaticky eskalují” situaci na Ukrajině.

Avšak Putin jel do nejizolovanější země světa, kde ho přivítali s nebývalou pompou [fotografie z návštěvy jsou zde, stojí za podívání, pozn. red.], posílit především bezpečnostní vazby. Byť diplomatickým slovníkem řečeno, ruský prezident jel hlavně oplatit návštěvu Kim Čong-unovi, který navštívil ruský Dálný východ loni v září.

Avšak formality byly tentokrát na druhém místě. Výsledkem nynějších debat obou politiků se stalo podepsání dlouhodobého strategického paktu. Ten obsahuje i bezpečnostní garance jeho signatářům. Přičemž klíčová doložka se týká vzájemného poskytnutí pomoci v případě, že by jeden ze signatářů byl napaden.

I laikovi je zřejmé, že Rusko převzalo iniciativu, říká Karel Svoboda

To ostatně médiím potvrdil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. S velkou pravděpodobností se dá soudit, že iniciátorem dohody je sám Putin, který potřebuje v podstatě jakoukoliv podporu k dalšímu vedení války, jež vyčerpává nejen Kyjev, ale samozřejmě i Moskvu.

Rusko dodá KLDR vojenské technologie

Putinovu cestu do Severní Koreje můžeme hodnotit ve světle stále trvající války na Ukrajině jako logické završení stávající kooperace obou států, ale i jako její pozvednutí na kvalitativně novou, vyšší, úroveň.

Sám Kim Čong-un uvedl, že „vztahy obou zemí byly povýšeny na novou a vyšší úroveň aliance“. Jen málokdo si dnes vzpomene na dohodu obou zemí z roku 1961 o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Tu představitelé zemí tehdy ale podepsali za úplně jiných podmínek.

„Rusko nemůže vyloučit další rozvoj vojensko-technologické spolupráce se Severní Koreou,“ uvedl v KLDR ruský prezident a mnohé tím naznačil.

Rusko, stejně jako Ukrajina, potřebuje pomoc, protože stejně jako Ukrajina na frontách krvácí. Podle mnohými ve vojenské oblasti citovaného  nizozemského webu Oryx ztratilo Rusko od začátku války, tedy od 24.2. 2022 dosud, 3 139 tanků a přes půl milionu vojáků.

Ukrajina válku nejspíš nevyhraje, ale Rusko také ne

Dohoda tak dláždí cestu k možné hlubší vojensko-technické spolupráci Ruska s jeho severokorejským partnerem. A nejspíš zahrnuje i dodávky potřebných technologií Severní Koreji. Rusko by tedy mohlo aktivněji pomoci Severní Koreji v jejím rozvíjení jaderného a raketového programu.

Rusko dodá KLDR potraviny

Stejně tak je pakt výhodný i pro Kim Čong-una. Dá se předpokládat, že za dodávky munice a dalšího vybavení Rusku od něj požaduje rozsáhlejší potravinovou pomoc a rovněž peníze. To evokuje podmínky někdejšího sovětského bloku před rokem 1989. Konkrétně spolupráci Rady vzájemné hospodářské pomoci [RVHP].

Boj o ukrajinské zrno se přesunul do Afriky. A ta věří Putinovi

Tehdy například země spadající do sovětské vlivové sféry posílaly v rámci ekonomické výměny do Ruska traktory, aby za ně dostaly rajčata. A tak bychom mohli pokračovat. Potravinová pomoc je pro Severní Koreu stěžejní. Ještě dnes běžně v Severní Koreji umírají lidé hlady. Korejci mají v živé paměti hladomor na konci devadesátých let, kterému podlehlo podle různých odhadů až 3,5 milionu lidí. Tehdy ležely v ulicích měst KLDR i mrtvé děti…

Postoj Číny k paktu je spíše odtažitý

I když Čína nepřiznaně podporuje Rusko také vojensky, například dodávkami dronů, vrtulníků a dalšího vybavení, její postoj k podepsání strategického paktu mezi Severní Koreou a Ruskem vnímá spíše s odstupem, rezervovaněji. To potvrzuje i Tong Zhao, pracovník amerického think tanku Carnegie Endowment for International Peace.

„Peking má určité výhrady týkající se prohlubování vojenské spolupráce mezi Severní Koreou a Ruskem. Což může podrývat téměř monopolní snahy Číny o geopolitický vliv nad Pchjongjangem,“ prohlásil.

Putine, Si tvůj kamarád není, píše Guardian

Také dodal, že Čína si dává dobrý pozor na to, aby nevytvořila dojem užšího spojenectví mezi Pekingem, Moskvou a Pchjongjangem. To proto, že by to nepomohlo v udržování jejích obchodních vztahů se západními zeměmi. I agentura Reuters uvedla, že si Peking udržuje určitý odstup. Což na druhé straně ale neznamená, že by poslední události Čína pozorně neanalyzovala.

Japonsko bije na poplach, Jižní Korea také

Na nejnovější vývoj reaguje také jeden z hlavních asijských geopolitických hráčů, a sice Japonsko. Mluvčí japonské vlády prohlásil, že Japonsko vážně znepokojuje hlubší vojensko-technická spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem. Upozornil, že pro Japonsko to značí zvýšené bezpečnostní riziko, na které, pokud by se naplnilo, by muselo adekvátně reagovat.

Tokio se především obává, že uzavření paktu by mohlo významným způsobem akcelerovat jaderný a raketový rozvoj nepředvídatelného severokorejského režimu.

„Riziko umocňuje skutečnost, že dohodu signovaly autoritářské, respektive diktátorské státy, jejichž chování na mezinárodní scéně lze jen těžko predikovat,“ upozorňují japonští činitelé.

Analýza: Zopakuje se historie? Následuje Čína příběh Japonska?

Také Jižní Korea neskrývá své obavy a z podepsání strategického partnerství je značně rozčarovaná. Jihokorejského prezidenta Jun Sok-jol smlouva pobouřila. Prezidentská kancelář vydala prohlášení, v němž se píše, že „je absurdní, že dvě strany, které pojí historie s vyvoláváním válek, si nyní přislíbily vzájemnou vojenskou spolupráci za předpokladu útoku ze strany mezinárodního společenství, který však nikdy nenastane.“

Podle jihokorejské hlavy státu bude mít dohoda Putina s Kim Čong-unem vážné důsledky ve vztazích s Moskvou.

Signování paktu však může mít dalekosáhlejší dopady, než by si Putin dokázal představit. Jižní Korea totiž zváží dodávky zbraní na Ukrajinu, jak nově informovala agentura AP. A to by přineslo velký obrat v její politice, protože, jak známo, Soul přímé dodávky vojenského materiálu zatím odmítá. To se však nyní ve světle nejnovějších událostí může změnit.

Poláci kupují zbraně v Koreji. Spojenci jsou zklamaní

Jižní Korea je předním zbraňovým výrobcem. A i velice úspěšným, jak dokládají její kontrakty dnes už i v Evropě. Uveďme její velké zbrojní kontrakty s Polskem, které od jihokorejského partnera nakoupilo tanky K2 Black Panther, bojová vozidla pěchoty K21 Redback, houfnice K9 Thunder a další vybavení.

Ohrožení Bidenovy asijské politiky

Jsou tu ale i další dopady dohody mezi Severní Koreou a Ruskem. Ta například významně komplikuje asijskou politiku amerického prezidenta Joea Bidena. Ten v roce 2022 absolvoval své turné po Asii. A není tajemstvím, že americký prezident, který bude v listopadu obhajovat svou funkci, hledá trvalé a spolehlivé spojence proti Číně.

Rand Corp.: Válka na Ukrajině oslabuje USA proti Číně

Užší spojenectví Washington hledá ve spolupráci s Japonskem, Indií a Austrálií. Koneckonců posledně jmenovaná země potřebuje podporu pro zatlačení či omezení vlivu Číny v Pacifiku. Indicko-čínské vztahy procházejí též krizovým obdobím, to už dlouhodobě. Týkají se nejen územních sporů, ale i proklamované dominance nad indo-pacifickým regionem. Tato čtyřka pak vydala společné prohlášení na summitu zemí G7 v Hirošimě v roce 2023. Mimo jiné se zavazuje prosazovat mír a stabilitu v indo-pacifické oblasti.

Čtyřka se vyslovila proti militarizaci oblasti, zejména v Jihočínském moři. Tam Peking staví na uměle vytvořených ostrovech své vojenské základny. Odsoudila rovněž severokorejské raketové testy.

USA s Austrálií se přetahují s Čínou o Šalamounovy ostrovy

Toto prohlášení můžeme zatím vnímat jako spíše deklaratorní závazek. Praktické kroky budou složitější už kvůli tomu, že Indie je „tradičně“ rozkročená mezi Východem a Západem. Vojenská spolupráce mezi Indií a Ruskem pokračuje dále a netýká se zdaleka jen dodávek protivzdušných kompletů S-400. A nesmíme zapomenout na důležitou skutečnost, že Indie je v současné době největším odběratelem ruské ropy.

Sňatek z rozumu, který zvítězil

Pokud bychom měli zhodnotit uzavření strategického paktu mezi Severní Koreou a Ruskem, dojdeme k závěru, že jde o oboustranně výhodný sňatek z rozumu, který má potenciál se dále prohlubovat. Hovoříme především o již zmiňované užší vojensko-technické spolupráci, která by v Asii vyvolala nefalšovaný poplach.

Rusko, které stojí po vojenské agresi na Ukrajině izolované, razí pragmatickou politiku vyjádřenou v okřídleném rčení účel světí prostředky. Proto si vybírá za partnery ty země, které se nacházejí v podobné situaci – Írán a Severní Koreu.

Rusko vystavuje ukořistěné zbraně z Ukrajiny. Na ty české lepí české vlajky

Ostatně tak se obvykle chovaly země, které v minulosti silní hráči izolovali či odstrkovali. Jako příklad poslouží podepsání Rapallské smlouvy mezi sovětským Ruskem a Německem v roce 1922. I v tomto případě šlo o státy, které se dostaly po první světové válce do izolace. Právě z nejnověji podepsané dohody může těžit jak Moskva, tak Pchjongjang bez ohledu na geopolitické důsledky, které to jistě bude mít.

Petr Duchoslav