„Inflace je a bude tak trochu jako na houpačce… Nyní může klesat, aby v závěru roku opět vzrostla,“ říká v rozhovoru pro FinTag hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. V rozhovoru ale hovoří hlavně o dalším vývoji kurzu koruny.
Aktuálně kurz koruny atakuje hranici 25 korun [cca 24,90] za euro. O čem to podle vás vypovídá?
Vypovídá to o tom, že jsou investoři citliví na to, co dělá a říká Česká národní banka [ČNB]. A vlastně nejenom naše centrální banka, ale i ty velké na hlavních trzích.
Bude podle vás koruna v následujících měsících oslabovat, nebo posilovat?
Z krátkodobého pohledu bude záležet na tom, co udělá a řekne ČNB tento čtvrtek, kdy bankovní rada rozhodne o dalším vývoji základních úrokových sazeb. Korunu v podstatě vylekala možnost, že by centrální banka i v červnu snížila sazby o půl procentního bodu. Takže až do čtvrtečního zasedání bude na trhu panovat velká nejistota.
A z dlouhodobého pohledu?
Z dlouhodobého pohledu má koruna spíše šanci posilovat. A to především pokud se podaří v průběhu druhé poloviny roku nastartovat průmysl. Nové zakázky v tomto směru nejsou stále přesvědčivé, ale tento negativní trend by se přece jen mohl ve druhé polovině roku konečně zlomit.
Další vývoj kurzu koruny ovlivní rozhodnutí ČNB
Podle posledních zpráv by ČNB skutečně mohla ve čtvrtek snížit sazby i o půl procentního bodu, byť analytici spíše čekají volnější tempo v podobě snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta. Jak zareagují investoři, finanční trhy, a tak i kurz koruny?
Reakce investorů se bude odvíjet od toho, jestli ČNB finanční trhy překvapí. Rychlejší pokles sazeb a případnou holubičí rétoriku by koruna nesla nejspíše nelibě. Zvlášť, když i kolem nás jsou zajímavé i jiné příležitosti ke zhodnocování peněz. Rychlejší snížení českých sazeb by mimochodem znamenalo zvýšení negativního diferenciálu vůči dolaru.
Co dalšího do konce roku ovlivní podle vás kurz koruny?
Koruna se nyní primárně opírá o úrokový diferenciál. Takže je více citlivá na měnovou politiku a vše, co s ní souvisí. To znamená nejenom na rychlost, s jakou sazby snižuje centrální banka, ale i co říká centrální banka. Samozřejmě velmi podstatné je i to, co bude dál dělat Evropská centrální banka [ECB] a americký FED. Ale, jak už jsem řekl, teprve až se rozjede průmysl – nejenom ten automobilový – mohou na trh začít přicházet větší objemy exportních příjmů a budeme moci mluvit o zdravějším fundamentu a nespoléhat pouze na úroky.
Zmiňujete průmysl, který na tom nyní, s výjimkou automotive, není nijak růžově, ale zdůrazňujete úrokový diferenciál. Co podle vás hraje prim?
V tuto chvíli je to úrokový, respektive výnosový, diferenciál. Je to ostatně vidět i na tom, jak zahraniční investoři navyšují své pozice v českých státních dluhopisech. I na tom, jak se v letošním roce zvýšila jejich aktiva v bankovním sektoru. Koruna je lákavá měna především díky zajímavým a relativně nízkorizikovým příležitostem pro zhodnocení investic.
Inflace je a bude jako na houpačce
Klíčovou roli v politice ČNB sehraje další vývoj inflace. Názory na to, jak se bude vyvíjet, se ale dost rozcházejí, jak vidíte její vývoj vy?
Inflace je a bude tak trochu jako na houpačce, protože meziroční výsledek bude stále ovlivněný srovnávací základnou. Nyní může klesat, aby v závěru roku opět vzrostla.
Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Uvádí to analýza Allianz Trade
Proč si to myslíte? Mohl byste to upřesnit?
Máme tu proinflační i protiinflační vlivy, které se mohou docela dobře kompenzovat. Stále zde vidíme silný tlak na růst cen ve službách, které se navíc těší rostoucí poptávce. Nemají proto zatím důvod k nějaké cenové disciplíně, když zákazník – ať už domácí, nebo především zahraniční – leccos přehlédne. Na protiinflační straně stojí potenciál v podobě klesajících cen zemědělských komodit a vedle toho i výrazné snižování cen energií, které inflace zatím ještě nezaregistrovala.
Rozumím, ale upřímně nevím, co si z toho vybrat. Máte za to, že problém inflace je definitivně za námi?
Myslím si, že se nám může během krátké doby opět vrátit do slovníku “greenflace” a poptávková inflace. Náklady na zelené úsilí v Evropě porostou, takže je bude muset nějak reflektovat i měnová politika. Je otázkou, jak moc bude možné abstrahovat od uhlíkových cel či rozšíření emisních povolenek, které mají časem přijít. A pokud jde o poptávkovou inflaci, už brzy ji asi uvidíme na realitním trhu, tedy nejen jako dosud ve službách.
Ekonomka Helena Horská nedávno na FinTag tipovala kurz koruny na konci roku na 24,50 za euro. Kde ho vidíte vy na konci roku?
Vzhledem ke všem možným nejistotám a rizikům je předpovídání kurzu koruny docela odvážná disciplína. Vzhledem k tomu, že v tu dobu ale budou sazby v eurozóně a USA nejspíše níže, než jsou dnes, a export snad už pojede na více kolech než jen na autech, může koruna opravdu směřovat k uvedené hodnotě.
FED je opatrný, ECB je odvážná
Už jste to několikrát zmínil, důležitá bude měnová politika amerického FEDu a ECB, jak hodnotíte jejich přístup k sazbám a zvládání inflace?
FED a ECB v tuto chvíli k měnové politice přistupují odlišně. Přitom obě tyto centrální banky mají stejnou zkušenost s podceňováním inflačních tlaků v nedávné minulosti. Přesto nyní vidíme stále opatrný FED a odvážnou ECB. Zatímco FED si chce být nízkou inflací jistý, ECB věří, že inflace nízká bude, i když inflační tlaky ve službách stále ještě nepolevily.
Evropská centrální banka snížila sazby o čtvrt procentního bodu
Jaké další důležité faktory mohou zvenčí zasáhnout do vývoje kurzu koruny?
Když se podívám trochu stranou, tak mě mnohem víc ale zajímá, co se nyní děje s reálnými investicemi. Průzkumy napříč EU totiž ukazují menší ochotu firem investovat. Nemyslím si, že by to bylo jenom kvůli cyklickým vyšším úrokovým sazbám, ale může jít i o ztrátu investiční perspektivy na evropském trhu. A to by nebyl dobrý signál pro dlouhodobý vývoj koruny a vlastně ani eura.
Daniel Tácha
