Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] navrhne na úterní tripartitě zvýšit od září platy takzvané první skupině státních zaměstnanců. Hovořil o tom včera [23.6.] v pořadu České televize [ČT] Otázky Václava Moravce.
Do první skupiny státních zaměstnanců patří úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci či nepedagogické síly ve školství, a zaměstnanci ve státní službě.
„To, že je nutné zvýšit platy u lidí pracujících ve veřejné sféře ve stupnici jedna, tedy u lidí, kteří dělají úřední práci v obcích a krajích, pracují ve školních nebo nemocničních jídelnách, nebo u zapisovatelů u soudů, je bez diskuse,“ uvedl v pořadu ministr Jurečka.
Rozpočet státu je extra uvolněný, říká ekonomka Helena Horská
Jde podle něj zhruba o 360 000 lidí. Podobně jako lidé ve stupni jedna, je zhruba 60 000 pracovníků ve státní službě na úřadech či na ministerstvech. U zbývajících stupňů je třeba dohodnout růst platů individuálně. Tam se již zvýšil objem vyplacených peněz, vysvětlil.
„Finální dohoda ve vládní koalici se bude hledat po 1. červenci na základě výsledků státního rozpočtu,“ doplnil Jurečka.
Ministerstvo financí by podle něj jeho návrh přišel na zhruba pět miliard korun. Odbory podle dřívějších informací trvají na zvýšení platových tarifů od září o 15 procent. Hospodaření státního rozpočtu letos v květnu vykázalo deficit 210,4 miliardy korun. Oproti dubnu to bylo o 57,3 miliardy víc. V dubnu schodek rozpočtu stoupl o 48,1 miliardy korun.
Opozice chce ještě vyšší zvýšení platů
Místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková [SPD] v ČT řekla, že toto zvýšení je nedostatečné. Podle jejích propočtů by se první skupině měly zvýšit platy o 15 procent. U druhého a třetího stupně, kde chce započítat i dopady konsolidačního balíčku, navrhuje zvýšení kolem sedmi procent, u čtvrtého stupně o 11 procent a u pátého o 13 procent.
„Nepřidali bychom všem plošně celou částku, ale rozestupňovali bychom to podle toho, o jakou inflaci byl propad reálných platů,“ podotkla.
Člen zmiňovaného Výboru Aleš Juchelka [ANO] míní, že růst platů o sedm až deset procent pro první skupinu státních zaměstnanců je minimum. Nárůst o 15 procent je podle něj „výkop“ odborářů. Připomněl, že reálné mzdy klesaly devět čtvrtletí za sebou.
V letošním 1. čtvrtletí po letech poklesu poprvé vzrostla průměrná hrubá mzda meziročně o sedm procent. Reálně – po odečtení inflace – stoupla o 4,8 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí průměrná mzda po očištění od sezónních vlivů vzrostla o 1,7 procenta.
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda činila celkem 43 941 korun. To je o 2 884 korun více než ve stejném období roku 2023. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,1 procenta a reálně mzda vzrostla o necelých pět procent.
„Reálná mzda v 1. čtvrtletí 2024 vzrostla o 4,8 procenta. To díky nižšímu růstu spotřebitelských cen než v minulých obdobích. Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,” uvedla k vývoji mezd vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Průměrná hrubá mzda stoupla. Ale hlavně lidem s vyššími příjmy
I když průměrná mzda letos v prvním čtvrtletí činila 43 941 koruny, medián mezd dosáhl 36 651 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. Tedy polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián.
Platy ve veřejném sektoru
Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. První tabulka je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství.
Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí tabulka se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá tabulka pro lékaře a zubaře a pátá tabulka pro učitele. Vlastní tabulku pak mají státní zaměstnanci a bezpečnostní složky. Jurečka chce platy druhé, třetí, čtvrté a páté skupiny vyřešit individuálně.
Vojáky, celníky a policisty obchází strach, že přijdou o výsluhy
Celkem by mělo podle údajů ministerstva práce pro stát a veřejný sektor pracovat asi 846 300 lidí. Národní rozpočtová rada [NRR] ale spočítala, že takzvaně pro stát pracuje více než 930 tisíc lidí. To je 22,8 procenta všech zaměstnanců.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
Člen NRR profesor Jan Pavel v nedávném podcastu FinTag uvedl, že to problém ale není. Problém podle něj je, že Česká republika hospodaří stále na dluh a není efektivní v mnoha svých činnostech.
„Nedá se tedy říci, že náš veřejný sektor máme proti zahraničí přezaměstnaný, ale že by mohl fungovat efektivněji, o tom není sporu,“ uvedl.
–DNA/ČTK–
Tato hrůzovláda zřídila 3. ministerstva navíc, přijali tisíce st. úředníků navíc, (moc kámošů i rodinných přísl.) přitom slíbili= lhali, že stav úředníků budou snižovat … Pokud se zvednou platy těmto, tak to si okamžitě zvednou platy i senátoři, poslanci, estébáci u ÚS s obyč. soudci, advokáti … těchto nejkrys je asi 4 500. Kteří nyní tvrdí muziku- diktaturu v Česku. Podívejte se na sněmovnu pod vedením fúrie MPA, utrácí miliony kč nad daný rozpočet sněmovny a nikoho z 5hadů to nezajímá. Hlúpá pletařka svetrů vysmátá jak lečo. Na hradě s kontrášem to samé. — Na ANO i Zemana ti samí před volbami furt sprostě útočili …
Je to chytré…Spokojený státní zaměstnanec rád zvolí pětihrůzu!A státních parazitů je milion!