I nejnižší česká sazba DPH je nejvyšší široko daleko

Od letošního roku platí v Česku dvě sazby daně z přidané hodnoty [DPH]. Změnu přinesl vládní konsolidační balíček. Vláda argumentovala, že dvě sazby DPH místo tří vše zjednoduší. A tak se v Česku platí DPH ve výši 21 a 12 procent.

Zatímco základní 21% česká sazba DPH je nižší než v Maďarsku [27 %] a Polsku [23 %], ale o procento vyšší než na Slovensku [20 %], snížená 12% sazba DPH v Česku je nejvyšší v zemích Skupiny V4. A zároveň je druhá nejvyšší v pětadvaceti státech střední a východní Evropy a střední Asie. Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ společnosti Forvis Mazars.

Podle studie totiž s výjimkou České republiky mají všechny zbývající státy V4 zavedenu 5% sníženou sazbu DPH na vybrané oblasti.

Kromě této snížené sazby používají státy V4 ještě další nižší sazby:

• Polsko: 8 %,
• Slovensko: 10 %,
• Maďarsko: 18 %.

V Rakousku činí snížené sazby 10 a 13 procent, v Německu platí 7% snížená sazba DPH.

Na dani z přidané hodnoty se letos v Česku proti roku 2023 zatím vybralo o 3,4 miliardy korun víc. Vláda tvrdila, že změny konsolidačního balíčku budou v oblasti této daně neutrální. Je tedy otázkou, v čem toto vyšší inkaso DPH spočívá. Zda v lepším výběru daně, nebo v nahrazení tří sazeb dvěma sazbami. Do nižší 12% sazby spadly hlavně potraviny, zatímco většina z ostatních položek se přesunula do základní 21% sazby DPH.

Stanjura má rekordní příjmy, ale i deficit rozpočtu. Jak to?

„Česká republika svou aktuální výší snížené sazby 12 procent zaujímá v rámci V4 pozici země s nejvyšší sníženou sazbou. A rovněž patří mezi země s nejvyšší sníženou sazbou v rámci všech 25 zkoumaných států Evropy a střední Asie,“ říká vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein.

Snížená sazba daně z přidané hodnoty ve výši 12 procent se v České republice vztahuje například na potraviny, kohoutkovou vodu, krmiva pro zvířata, léky, ubytování, noviny, hromadnou přepravu a na zdravotnické prostředky.

Po vládě lže lidem už i Národní rozpočtová rada

Avšak už nikoliv na kadeřnické služby či úklidové práce, které se od letoška rovněž přesunuly do základní 21% sazby. Navíc většina léků ještě loni podléhala 10% sazbě DPH, od letoška spadly do jediné snížené 12% sazby.

• Léky zdraží. Vláda je zdaní 12% namísto 10% DPH – zdravezpravy.cz

Ze studie Forvis Mazars dále vyplývá, že jednotlivé státy mají pro snížené sazby odlišné rozložení zboží a služeb.

„Při pohledu na daňové systémy různých států je zřejmé, že výše a počet sazeb DPH je pouze jedním z kritérií pro posouzení DPH systému dané země. Pro získání komplexního pohledu je třeba zkoumat jaké sazbě daně jednotlivé typy zboží a služeb podléhají,“ říká Klein.

Průměrná sazba DPH v regionu je 20 procent

Průměr sazby DPH se v roce 2024 mezi zkoumanými 25 státy pohyboval kolem 20 procent, oproti roku 2023 se nezměnil. Pouze tři země z 25 sledovaných uplatňují systém pouze s jednou sazbou DPH. Konkrétně jde o:

• Bosnu a Hercegovinu: 17 %,
• Kyrgyzstán: 12 %,
• Kazachstán: 12 %.

Nejvyšší základní sazbu v rámci zemí V4 má Maďarsko, a to 27 procent. Tato hodnota je zároveň nejvyšší v rámci všech 25 zkoumaných zemí. Dalším příkladem vysoké sazby DPH je s 25 procenty Chorvatsko. V rámci zemí V4, jak už bylo řečeno, činí základní sazba 20 procent na Slovensku, 21 procent v ČR, 23 procent v Polsku a 27 procent v Maďarsku. V Rakousku činí základní sazba 20 procent a v Německu 19 procent.

Nejvyšší daně ve V4 platí české firmy. A nejvyšší mají i odvody

Mezi země, které letos upravovaly systém DPH, patří i Řecko, Estonsko, Moldavsko a Kosovo. Změny šly většinou směrem k přidání snížené sazby, případně nulového zdanění.

„Změny u DPH jsme zaznamenali u pěti států, přičemž Česká republika byla jedním z nich,“ doplnil Klein.

I když vláda hovořila o tom, že dopady změn budou rozpočtově neutrální, prozatím zvedly příjem státu na DPH o zhruba tři miliardy korun. Náměstek ministra financí Marek Mora v nedávném podcastu FinTag uvedl, že vládní úsporný balíček přinese státnímu rozpočtu minimálně 150 miliard korun navíc. Přičemž již loni zaznamenal státní rozpočet růst příjmů o 290 miliard korun. To vše při stále rekordních deficitech.

Digitální správa daní je trend

Studie v neposlední řadě uvádí i fakt, že se dále zvyšuje počet vlád, které zavádí nové systémy s cílem zlepšit dodržování předpisů a omezit daňové podvody. Jde například o povinný systém elektronické fakturace, online podávání daňových přiznání DPH nebo reportování účetních dat správci daně v reálném čase.

Digitalizace v praxi. Vládní strany ruší EET

Například Maďarsko zavedlo od roku 2024 takzvaný systém e-VAT, jehož cílem je usnadnění správy DPH. Tento systém je schopen „předvyplnit“ měsíční hlášení k DPH na základě údajů o fakturách, které maďarští plátci DPH reportují správcům daně.

HK ČR: Prvostupňovou agendu ve státní správě svěřme AI

Polsko a Rumunsko nedávno zavedly povinný reporting v podobě standardního auditního souboru pro daňovou kontrolu [SAF-T]. Cílí tím na to, aby správci daně získali rychlý přístup k fakturačním a logistickým údajům. A na základě analýz vyhodnotili podezřelé daňové chování.

—

Ze studie „CEE Tax Guide“ mimo jiné dále vyplynulo, že letos poprvé v soukromém sektoru více vydělávají Poláci než Češi. Více zde.

–DNA–