Pracovníkům ve veřejném sektoru se nejspíš od letošního září zvednou platy. O jejich konkrétním navýšení má být jasno po 1. červenci. Vláda by pak o případném přidání rozhodla nejpozději 24. července.
Po mimořádném jednání předsednictva tripartity to včera [25.6.] řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Podle něj by se růst platů úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogických sil ve školství a ve státní službě mohl pohybovat mezi sedmi a deseti procenty.
„Dneska jsme se dohodli, že bychom okamžitě po prvním červenci viděli to, jak je možné případně přistoupit ke zvýšení od prvního září s tím, že pokud bychom k tomu přistoupili, tak by se to opravdu týkalo těch vybraných skupin, u kterých je potřebnost největší. Případně, znovu říkám případně, bychom o tom navýšení nejpozději rozhodovali na vládě 24. července,“ upřesnil.
Podle něj bude v srpnu a září při přípravě rozpočtu na příští rok pokračovat debata, jak by se mohly upravit výdělky od ledna zbývajícím pracovníkům veřejné sféry. Což potvrdil i premiér Petr Fiala [ODS].
„Při tom všem ale myslíme na zodpovědné skládání rozpočtu a pokračování v konsolidaci veřejných financí. Musíme pokračovat v tom, co jsme začali ozdravným balíčkem, a dostat veřejné finance opět do formy,“ také ale dodal.
Stanjura má rekordní příjmy, ale i deficit rozpočtu. Jak to?
Navýšení platů státních zaměstnanců musí být adekvátní, uvedl premiér. A vyjasnil, že o případném přidání vláda rozhodne podle vývoje státního rozpočtu. Přesněji řečeno – vývoje deficitu státního rozpočtu.
Odbory chtějí minimálně deset procent
Odboráři, kteří původně žádali zvýšení platů ve veřejném sektoru o 15 procent od září, slevili ze svých požadavků. Včera uvedli, že požadují přidání nejméně o deset procent od září pro všechny pracovníky veřejné sféry.
Propad reálných platů vybraných profesí v letech 2019 až 2023
[Zdroj: MPSV]
„Pro nás je důležité, aby to bylo do tarifů a byly navýšeny objemy finančních prostředků pro jednotlivé části státní správy,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Plat ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Avšak podle Jurečky by se mohla od září upravit jen první tabulka pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství.
Státní dluh za I. čtvrtletí je na rekordu. Deficit vůči HDP rostl i loni
Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku mají bezpečnostní složky a státní zaměstnanci. Z včerejšího jednání tripartity ale vyplynulo, že od září by si mohli polepšit i lidé ve státní službě.
Zvýšení platů podle Jurečky a zaměstnavatelů
I v případě zvedání tarifů zástupci vlády argumentovali vývojem státního rozpočtu. Jurečka řekl, že až ten určí „jasnou sumu navíc“, která se může do výdělků rozdělit. Navýšit by se pak podle toho mohly tarify. A upravit by se podle něj mohly o sedm až deset procent.
„Určitě nelze předpokládat nic mimo tento interval,“ upřesnil.
Doplnil, že například původně odbory žádané navýšení o 15 procent od září by přineslo výdaj státní rozpočtu 22 miliard korun do konce roku. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun.
Schodek státního rozpočtu v květnu přidal bezmála 60 miliard korun
Zvýšení tarifů v nejnižší tabulce navrhla i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů již dříve vládě doporučily zvednout těmto zaměstnancům základ výdělku o pět procent, to od letošního dubna. Zaměstnavatelé poukazovali na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy. A je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Včera zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent.
Veřejná sféra není efektivní. Odbory moudřejší než vláda
Ve veřejné sféře pracuje 846 300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359 900 lidí a zaměstnanců státu je 70 400. Národní rozpočtová rada [NRR] ale spočítala, že takzvaně pro stát v Česku pracuje přes 930 tisíc lidí. To je 22,8 procenta všech zaměstnanců. Člen NRR profesor Jan Pavel v nedávném podcastu FinTag uvedl, že to není problém. Problém podle něj je, že Česká republika hospodaří stále na dluh a není efektivní v mnoha svých činnostech.
„Nedá se tedy říci, že náš veřejný sektor máme proti zahraničí přezaměstnaný, ale že by mohl fungovat efektivněji, o tom není sporu,” uvedl.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů spolu včera jednali poprvé poté, kdy odboráři začátkem května opustili předčasně zasedání tripartity. Stěžovali si tehdy na to, že vládní strana nebere ohledy na jejich argumenty.
Rozpočet státu je extra uvolněný, říká ekonomka Helena Horská
Podle ministra Jurečky se včerejší diskuse o navýšení platů ve veřejném sektoru odehrávala v korektní a věcné rovině. Což ocenil. Odborář Středula na dotaz, zda si situaci s vládou předáci vyjasnili, odpověděl, že moudřejší má jasno. A těmi moudřejšími jsou podle Středuly odbory.
–ČTK/RED–
