Deficit státního rozpočtu v červnu klesl o 31,8 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu skončil za první pololetí, tedy ke konci června, ve výši 178,6 miliardy korun. To je o 31,8 miliardy korun lepší deficit než na konci května [210,4 mld. Kč]. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].

„Na první pohled došlo v červnu k výraznému zlepšení oproti předchozímu měsíci, avšak jde jen o efekt čtvrtletních záloh na daň z příjmu placenou právnickými osobami. V červenci a v srpnu se toto nadlepšení rozředí a výsledky rozpočtu budou vypadat realističtěji,“ okomentoval aktuální výsledky hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek.

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 190,2 miliardy korun. MF ČR k výsledkům za první pololetí uvedlo: Meziroční zlepšení salda o 36,7 miliardy korun, respektive o 60,7 miliardy korun bez prostředků z EU, táhly téměř 9% tempem růst daně a výběr pojistného.

„V meziročním srovnání vybral stát víc jak u daní z příjmů fyzických osob, tak u daní spojených se spotřebou. Zálohy a daně odvedené firmami drží tempo rekordního loňského roku,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

Saldo státního rozpočtu za leden až červen 2024

[Zdroj: MF ČR]

Naopak výdaje rostly stále stejným tempem +0,2 procenta meziročně. Podle ministra financí ale stagnují. A stagnují i přes růst některých mandatorních výdajů, uvedl. Podle něj to značí, že „jsme schopni dodržet plánovaný schodek.“

O zvýšení platů ve veřejné sféře rozhodne výše deficitu rozpočtu

„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno. A jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ dodal pak ministr.

Měsíční nekumulované saldo státního rozpočtu letos a loni

[Zdroj: MF ČR]

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa v České televizi uvedl, že přes aktuální úspěchy v podobě vyššího výběru daní zůstává strukturální deficit v hospodaření státu. Což podle jeho názoru dokazuje i konstantně vysoký deficit státního rozpočtu.

Příjmy státního rozpočtu v polovině roku

Deficit státního rozpočtu snížily vyšší příjmy rozpočtu, které byly na konci června o 4,2 procenta [+38,9 mld. Kč] vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě čisté daňové příjmy [+36,1 mld. Kč].

• Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci: +17,6 %, +9,0 mld. Kč
• Daň z neočekávaných zisků: 18,2 mld. Kč
• Inkaso daně z přidané hodnoty: +4,8 %, +8,3 mld. Kč
• Inkaso spotřebních a energetických daní: +9,8 %, +6,7 mld. Kč

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,0 procenta [+30,4 mld. Kč].

I nejnižší česká sazba DPH je nejvyšší široko daleko

„Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 procent a sníženou 12 procent a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty,“ uvedlo MF ČR.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v červnu meziročně vzrostly o 2,2 miliardy korun [+0,2 %]. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů [+0,5 %, +4,9 mld. Kč].

• Transfery státním fondům: +17,3 mld. Kč
• Dávky důchodového pojištění: +14,7 mld. Kč
• Platba veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce: +6,7 mld. Kč
• Nákupy Ministerstva obrany ČR: +6,0 mld. Kč
• Obsluha státního dluhu: +5,3 mld. Kč.

Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií [-35,5 mld. Kč] a odvody do rozpočtu Evropské unie [-3,3 mld. Kč].

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+4,0 %, +17,2 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+4,3 %, +14,7 mld. Kč]. Nárůst neinvestičních dotací státním fondům [+63,4 %, +17,3 mld. Kč] určovaly především prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury [+12,0 mld. Kč]. A také Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu [+4,1 mld. Kč].

Armáda a obsluha státního dluhu

Běžné nákupy, bez obsluhy státního dluhu, meziročně vzrostly o 5,9 miliardy korun [+17,5 %]. Nejvíce je navýšily výdaje ministerstva obrany [+6,0 mld. Kč]. Ty souvisejí s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 [+3,8 mld. Kč] a také s činností a rozvojem bojových sil Armády ČR.

Vláda kupuje F-35, ale na platy vojáků peníze nedá, říká Lubomír Metnar

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům [-47,9 %, -37,2 mld. Kč]. A klesly i neinvestiční transfery územním rozpočtům o 8,0 miliardy korun [-4,5 %].

Města a obce viní vládu z podvodu v rozpočtovém určení daní

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,3 miliardy korun [-11,4 %].

• Obsluha státního dluhu letos představovala pro státní rozpočet do konce června výdaj v objemu 42,9 miliardy korun [+14,2 %, +5,3 mld. Kč].

Kapitálové výdaje státu v objemu 76,5 mld. Kč [-3,3 %, -2,6 mld. Kč] jsou v první polovině roku tradičně nízké, uvedlo MF ČR. Podle něj to souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku a v letošním roce i s přechodem na novou finanční perspektivu.

–RED–