I když se centrálním bankám podařilo zkrotit inflaci, často opatření provázela recese, uvedla členka Rady guvernérů amerického FEDu Lisa D. Cooková na konferenci Australian Conference of Economists 2024.
V Adelaide Lisa Cooková vystoupila s krátkým projevem, v němž shrnula vývoj globální ekonomiky od pandemie covidu. Přirozeně akcentovala dopady měnové politiky centrálních bank. Co konkrétně řekla? Podle ní americké centrální bance jde o „měkké přistání“ při tlumení inflace na jedné straně a snižování úroků na druhé. Rizika jsou podle ní dvě – hospodářská recese a nárůst nezaměstnanosti.
„Zaměstnanci FEDu zkoumali minulé epizody uvolňování měnové politiky ve 13 vyspělých ekonomikách za posledních pět desetiletí. Zjistili, že měkká přistání jsou vzácná. […] Ve většině případů, které studovali, se centrálním bankám nepodařilo včas vrátit inflaci téměř k cíli. A když se jim podařilo zkrotit inflaci, bylo to často spojeno s recesí,“ řekla Lisa Cooková.
Poukázala na to, že na rozdíl od USA stále zaostává výkon některých vyspělých ekonomik za trendy před pandemií covidu-19. Jednoznačně se kloní i k názoru, že inflační epizodu má globální ekonomika za sebou. Ve svém projevu blíže shrnula i vývoj minulých let.
Jaro 2020
Lisa Cooková připomněla uzavření ekonomik na jaře roku 2020, kdy došlo celosvětově k omezení obchodní činnosti. Což se dotklo citelně například služeb. Vlády tehdy ale zavedly mimořádnou fiskální podporu na zmírnění socioekonomických dopadů pandemie. A většina centrálních bank reagovala agresivním snížením základních úrokových sazeb, zvýšením nákupů aktiv a přijetím dalších opatření na podporu domácností a podniků.
„Mnoho centrálních bank provedlo významné nákupy aktiv. Buď zavedlo nové programy na odkup aktiv, nebo daly více peněz do již stávajících programů. Tyto nákupy původně šly na obnovení fungování trhu a zajištění likvidity,“ připomněla Cooková a dodala: „Trvalo to celý rok 2020 a většinu roku 2021, kdy zdravotní situace zůstávala nejistá.“
Inflace v USA klesla, FED dál vyčkává. A roli hrají i prezidentské volby
Mezitím podle ní hlavní světové centrální banky snížily úrokové sazby téměř na nulu. Čímž se dostaly na úroveň těch centrálních bank, které už tehdy měly sazby dokonce záporné. To platilo pro eurozónu, Švédsko, Japonsko a Švýcarsko.
Výsledkem se stala inflace, tvrdí Lisa Cooková
V průběhu roku 2021, jak se lepšily finanční podmínky, silné oživení spotřebitelské poptávky překonalo v mnoha zemích stále omezenou kapacitu nabídky. Podle Cookové se pak prudký nárůst inflace zpočátku týkal hlavně zboží a komodit, ale později se rozšířil i do služeb. A došlo k růstu mezd.
„Jako první krok centrální banky vycouvaly z mnoha nouzových podpůrných programů, obecně omezily nákupy vládních cenných papírů,“ uvedla Lisa Cooková s připomenutím, jak rychle centrální banky následně zvedly základní úrokové sazby.
Za hlavní příčiny růstu inflace označila:
- Vzestup poptávky po zboží a službách.
- Napjaté dodavatelské řetězce.
- Napjaté trhy práce.
- Prudké zvýšení cen komodit.
Růst cen komodit akcelerovala ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, připomněla. Vzestup cen se pak podle ní projevil hlavně u potravin a energií. Nicméně i poněkud překvapivě poznamenala, že existují i jiná možná vysvětlení, včetně globálních omezení nabídky a synchronních politických reakcí.
V čem nás poučila pandemie covidu
Pandemická zkušenost podle ní ale byla pro všechny i jasné varování před rizikem šíření šoků v ekonomice v důsledku mezinárodního propojení obchodu. Za příklad dala přerušení výroby a přepravy v polovodičovém průmyslu v Asii. Což značně dopadlo na automobilový průmysl v USA a Evropě.
Příčiny globální inflace v letech 1970 až 1980 a v roce 2020
[Zdroj: FED]
Ve svém projevu Cooková zmínila 70. a 80. roky minulého století, kdy ve výkyvech inflace sehrály významnou roli šoky cen komodit. V tomto ohledu jmenovala šok pro evropské hospodářství v důsledku přerušení dodávek zemního plynu, které po válce Ruska s Ukrajinou, jak řekla, postihly evropské ekonomiky více než jiné.
–DNA–
