O elektřině platí stejné přísloví jako o ohni. A sice, že je dobrý sluha, ale zlý pán. A s rostoucím využíváním elektrických zařízení i v běžných domácnostech, je třeba myslet i na to, jak nebezpečná a zrádná může elektřina být.
Úrazy elektrickým proudem ať už od vysokého, nebo nízkého napětí patří podle lékařů k těm nejvážnějším a často končí i smrtí. Ti, co po zásahu elektrickým proudem přežijí, si většinou odnášejí trvalé následky. Elektřina totiž nepopálí „jenom“ vnější část těla, ale prostupuje do celého těla, do vnitřních orgánů, jako jsou srdce, játra a ledviny.
„V domácnostech i jinde roste počet elektrických zařízení, rozvíjí se elektromobilita, připojujeme stále více solárních systémů včetně baterií,“ potvrzuje trend ve využívání elektřiny místopředseda představenstva energetické distribuční sítě EG.D Pavel Čada.
Podle něj se zkrátka lidé v důsledku energetické tranzice a decentralizace energetiky setkávají s elektřinou stále častěji. Upozorňuje, že lidé dnes berou elektřinu jako automatickou součást svých životů. Přitom si ale málokdy uvědomují, jak může být setkání s ní nebezpečné.
I fotovoltaické elektrárny procházejí revizemi, upozorňují pojišťovny
O rizicích, které přináší elektrický proud, by podle něj měli dobře vědět nejen dospělí, ale i děti a mládež. Ročně zasáhne elektrický proud v Česku zhruba 400 osob. A 170 z těchto úrazů připadá na děti a mládež. A ti často netuší, jak elektřina funguje, a že k úrazu dochází, aniž by se elektrického vedení vůbec dotkli. Takový zásah před několika lety přežila Simona Riedlová.
Zkušenosti slečny Simony
„Bylo mi sedmnáct a myslela jsem si, že jsem nesmrtelná, že mě nemůže nic porazit,“ říká Simona, která se svými kamarády „jen“ vylezla na odstavené vagony. Vedení se ale přímo nedotkla.
Jediné, co si z úrazu pamatuje, je to, že si stoupla na odstaveném vagonu vlaku, na který se svými kamarády z dlouhé chvíle vylezla.
„Pak jsem se probrala v nemocnici, a to už si jen pamatuji pípání přístrojů. Nevěděla jsem, kde jsem a co se se mnou děje, nemohla jsem se pohnout a byla mi strašná zima,“ vzpomíná.
To, že se drátů elektrického vedení nesmí dotýkat, dobře věděla a věděli to i její kamarádi. Nic takového neudělali, i přesto elektrický proud Simonu zasáhl. Simona patří do úzké skupiny přeživších po zásahu proudem vysokého napětí. Ne každý takový úraz přežije.
Chyba tehdy byla, že Simona stejně jako její kamarádi nevěděli, že elektrický proud vysokého napětí vysílá výboje i na desítky centimetrů daleko. A za vlhkého počasí pak ještě dál. Jde o fyzikální jev známý jako elektrický oblouk. A ten Simonu zasáhl ve chvíli, kdy se na vagonu postavila a přiblížila se elektrickému vedení. Léčba a rehabilitace velmi náročná a velmi dlouhá. Trvala několik měsíců.
„Léčba obnášela celou řadu chirurgických zákroků, používání umělé kůže, užívání některých nejmodernějších technologií a s tím i náročnou rehabilitaci,“ popisuje rozsah a následky úrazu Simony její ošetřující lékař a přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady doc. Robert Zajíček.
Úrazy způsobené elektrickým proudem podle něj patří k těm vůbec nejzávažnějším a mají vysokou úmrtnost. Nedochází při nich „jen“ k poranění kůže, jak se může na první pohled zdát. Elektrický proud vážně zasahuje i vnitřní orgány, jako jsou srdce, játra a plíce.
Elektrický oblouk je zrádný a ne každý o něm ví
Zrádnost elektrického oblouku spočívá podle výzkumníků z Vysokého učení technického [VUT] v Brně v tom, že elektrického vedení, tedy drátů, se nemusí člověk vůbec dotknout.
„Výboj neboli přeskok může nastat i na poměrně velkou vzdálenost,“ upozorňuje vedoucí laboratoře Velmi vysokého napětí VUT v Brně Michal Krbal.
Vysokonapěťové vodiče vytváří kolem sebe silné elektrické pole, které je neviditelné, ale dosahuje velmi vysokých hodnot. Pak se k němu stačí jen přiblížit a okamžitě vzniká výboj. A jakmile se vytvoří elektrický oblouk, je velmi těžké ho přerušit.
Počet požárů fotovoltaik, elektroaut i dalších e-strojů stoupá
„Ve chvíli, kdy se výboj zapálí, je už problém tento výboj přerušit. A dochází dokonce i k jeho protahování,“ upozorňuje na rizika spojená s elektrickým vedením Krbal.
Elektrickým proudem se jenom v Česku za posledních deset let podle docenta Zajíčka zranilo více než 1 750 dětí. A ty, co přežily, podle něj často ani netušily, že existuje něco jako elektrický oblouk. Tedy prostor kolem vysokého napětí, do kterého když člověk vstoupí, dojde k jeho popálení a často i úmrtí.
Úrazy po zásahu elektrickým proudem jsou devastující
Skutečnost, že jen málo dětí a dospívajících, ale často i dospělých, dobře ví o nebezpečí elektrického oblouku, dokládají podle docenta Zajíčka výsledky průzkumu mezi 760 respondenty ve věku 4-18 let věku.
„Byli jsme překvapeni, že zhruba třetina dětí nevěděla nic o elektrickém oblouku. A to nás překvapilo,“ uvedl.
Měď v nabíjecích kabelech láká zloděje. V USA je kradou ve velkém
Vážnost a následky úrazů po zasažení elektrickým proudem, ale i vysoká čísla úrazů u dětí a nízké povědomí o těchto rizicích, přivedlo lékaře, výzkumníky z brněnského VUT a energetické společnosti ve spolupráci se samotnými pacienty k natočení videa, které srozumitelně a jasně ukazuje nebezpečí elektrického oblouku.
Dostupné je na stránkách www.elektrickyoblouk.cz. Odborníci tento vzdělávací nijak dlouhý, ale velmi výmluvný program doporučují předat pedagogům vyšších ročníků základních škol a středním školám.
„My si myslíme, že je to ideální varianta, jak dát učitelům nástroj k tomu, aby poučili studenty o nebezpečí účinku elektrické energie. A fenoménu, který se jmenuje elektrický oblouk,“ říká k projektu docent Zajíček.
