Současný důchodový systém je pro většinu Čechů nesrozumitelný

Podle většiny veřejnosti nedokáže český důchodový systém pojištěncům zajistit důstojné stáří, a dokonce ani pokrytí základních potřeb. To, že je český důchodový systém nespravedlivý, si dnes myslí tři pětiny lidí [60 %].

Zjištění ukazují výsledky květnového průzkumu analytického ústavu STEM. Průzkum navíc potvrdil, že mínění Čechů o tuzemském důchodovém systému se v čase zhoršuje. Ještě loni považovalo důchodový systém za nespravedlivý 57 procent respondentů. Letos jich bylo už o tři procenta více, tedy 60 procent.

Zhruba dvě třetiny lidí [64 %] soudí, že průměrný starobní důchod nestačí na pokrytí základních potřeb seniorů. V minulém roce to bylo 62 procent lidí.

Velmi nízkou podporu má mezi lidmi zvýšení věku pro odchod do důchodu a snižování vyplácených důchodů. Meziročně ubylo i těch, kteří podporují důchodovou reformu. Mírně klesl i podíl lidí, kteří se o změny v důchodech zajímají v médiích.

Do předčasné penze půjdou už jen lidé se 40letou dobou pojištění

Téměř tři čtvrtiny lidí [74 %, loni 71 %] si myslí, že systém důchodového zabezpečení v Česku neumožňuje prožít důstojné stáří. Největší důvěru ve schopnosti důchodového systému měli lidé na začátku tisíciletí, nejnižší kolem let 2008 a 2014. Podle většiny lidí by mělo být zachováno to, že se výše starobního důchodu odvíjí od výše předchozího příjmu. To si myslí tři pětiny lidí [60 %].

„Z obecných principů lidé nejvíce podporují, aby stát lidi více motivoval k tomu, aby si na stáří částečně šetřili sami,“ uvedli autoři průzkumu.

Důchodový systém je nespravedlivý a nesrozumitelný

A jsou tu i další zjištění. Podle průzkumu oproti minulému roku klesá podíl lidí, kteří tvrdí, že rozumí pravidlům, podle nichž se dnes výše starobního důchodu vypočítává. Naopak těch, kteří pravidlům důchodového zabezpečení nerozumí, je většina. Výši důchodu si nedokáže spočítat 68 procent české populace. Tři pětiny lidí [61 %] tvrdí, že se v médiích nedaří popsat a vysvětlit záměry vládních reforem v oblasti státních penzí.

Důchodová reforma přehledně: Podle premiéra Fialy je i sociálně citlivá

Součástí výzkumu byla otázku, jestli by lidé preferovali, aby se výše důchodů odvíjela od předchozí výše příjmů v zaměstnání, jako je tomu teď. Anebo, aby všichni důchodci dostávali v zásadě stejnou, tedy průměrnou částku. Princip, aby výši důchodu určil příjem, podporuje 61 procent lidí. O rok dříve to bylo skoro stejně [63 %].

Názory na důchodovou reformu se různí

Dvě třetiny [67 %] české veřejnosti se domnívají, že současný důchodový systém je neudržitelný a nezbytně potřebuje reformovat. Oproti výzkumu z května 2023 jde o pokles o pět procentních bodů [ze 72 %]. V porovnání s celou společností tento postoj častěji zastávají lidé do 29 let [75 %]. Dále jde o lidi z dobře zajištěných domácností [77 %] a s vysokoškolským vzděláním [82 %].

Důchody od příštího roku vzrostou o 360 korun. A půjde se do deficitu

U lidí s nižším vzděláním a horším hodnocením ekonomické situace vlastní domácnosti je podpora důchodových změn nižší v porovnání s celospolečenským průměrem. To přesto, že tito respondenti a respondentky častěji uvádějí, že je systém nespravedlivý.

„Rozpor může být způsobený tím, že se tito lidé mohou obávat, že by je změny v systému ještě více poškodily,“ usuzuje Martin Veselý ze STEM.

Udělejte změny v penzijku i DPS, jinak vám stát poníží příspěvek

Debaty o důchodové reformě v médiích nějakým způsobem zachytily asi čtyři z pěti lidí [81 %]. Převažují mezi nimi ale ti, kteří o tématu sice slyšeli, ale moc je nezajímá. V celé veřejnosti je takových lidí 45 procent. Loni jich bylo 42 procent. Těch, kteří debatám o důchodových změnách aktivně věnují pozornost, je 36 procenta. Loni jich bylo 44 procent.

–DNA–