Důvěra v ekonomiku českých spotřebitelů a podnikatelů v červenci klesla shodně o bezmála tři body. Domácnosti si stěžují na drahé zboží a služby, podnikatelé zase na slabou poptávku. Ekonomové hovoří o pokračující „blbé náladě“.
Vyplývá to z pravidelného měsíčního šetření Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Důvěra v ekonomiku u spotřebitelů letos v červenci navíc klesla již třetí měsíc za sebou. Výrazněji stoupl počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících. Poklesl i počet lidí, kteří v příštích dvanácti měsících čekají zlepšení své finanční situace. A dále stoupl počet lidí, kteří mají za to, že není vhodná doba k velkým výdajům.
„Podruhé v řadě se navíc výrazněji zvýšil počet respondentů, kteří se obávají dalšího růstu cen,“ uvedla Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Naopak pozitivní zpráva ČSÚ zní, že mírně poklesl počet lidí, kteří očekávají další zhoršení své finanční situace v následujících dvanácti měsících. A pak to, že počet dotazovaných domácností, které uvádějí, že obtížně vystačí se svými finančními prostředky, zůstal stejný jako minulý měsíc. Těch je 27 procent.
Vypomáhat úsporami si musí zhruba pět procent domácností a půjčovat „si musí“ dvě procenta domácností. Přibližně stejný zůstal počet spotřebitelů, kteří uvádějí, že měsíčně nějaké finanční prostředky uspoří [55 % respondentů].
Sentiment domácností: Jak to vidí ekonomové
„Sentiment spotřebitelů se zhoršil již třetí měsíc v řadě a dostal se tak zpátky pod svůj dlouhodobý průměr. Což znamená návrat do teritoria ´blbé nálady´,“ komentuje aktuální data hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Konstatuje, že mezi domácnostmi opět narostly obavy ze zdražování a znatelně se zhoršilo hodnocení aktuální i budoucí vlastní finanční situace. To podle jeho názoru „poněkud v rozporu s pozorovaným zkrocením inflace a plošným růstem mezd“.
Průměrná hrubá mzda stoupla. Ale hlavně lidem s vyššími příjmy
„Jelikož toto chování nelze dost dobře vysvětlit tvrdými daty z tuzemské ekonomiky, lze spekulovat o souvislosti s evropskými volbami a celospolečenskou diskuzí o ceně, kterou budou Češi muset v nadcházejícím období zaplatit za zelenání evropské ekonomiky,“ domnívá se.
Podle hlavního ekonoma Creditas Banky Petra Dufka se české domácnosti nacházejí „spíše v opatrnostním než depresivním módu“. Také ale upozorňuje, že nejde o žádný výkyv, ale o již tři měsíce trvající realitu.
„Vysvětlení? Zřejmě si lidé uvědomují, že se jejich finanční situace nezlepšuje tak rychle, jak očekávali a začínají se navíc obávat slabého výkonu ekonomiky i v dalším roce,“ říká.
V pro ekonomiku klíčovém průmyslu přetrvává „nedůvěra“
„Za zhoršením ekonomického sentimentu mezi podnikateli stáli v červenci především podnikatelé v průmyslu. Přibližně 44 procent oslovených průmyslových podniků, což je nejvíce od druhého čtvrtletí roku 2020, uvedlo jako hlavní bariéru růstu produkce nedostatečnou poptávku,“ říká vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Po spotřebě domácností letos v květnu propadl i český průmysl
To může být podle něj jedním z důvodů výrazného zvýšení počtu podniků očekávajících v příštích měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti.
„Některé podnikatele ale stále limituje i nedostatek zaměstnanců,“ doplnil.
Naopak ve stavebnictví se důvěra podnikatelů v červenci meziměsíčně mírně zvýšila. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se mírně snížil. I tak nadále zůstává celkový sentiment ve stavebnictví v Česku pod svým dlouhodobým průměrem.
Průmysl i obchodní bilanci táhnou auta. Stavebnictví netáhne nic
Mezi podnikateli ve vybraných odvětvích služeb, včetně finančního sektoru, se důvěra v ekonomiku snížila. Podíl podnikatelů pozitivně hodnotících svou současnou poptávku po službách se meziměsíčně rovněž snížil. To platí i pro podíl respondentů očekávajících zvýšení poptávky v příštích třech měsících.
Důvěra podnikatelů v obchodu se ve srovnání s červnem zvýšila. Podíl podnikatelů pozitivně hodnotících svou celkovou ekonomickou situaci se ale meziměsíčně snížil. Podíl podnikatelů očekávajících v příštích třech měsících růst cen se téměř nezměnil.
Důvěra v ekonomiku podnikatelů: Jak to vidí ekonomové
„Červencová data nelze hodnotit jinak než jako zklamání. Další zhoršení nálady v průmyslu samo o sobě není překvapivé a naznačovaly jej předchozí signály. Průmyslový sektor na své odražení ode dna stále čeká a vzhledem k chatrnému vývoji v zahraničí pravděpodobně ještě chvíli čekat bude,“ tvrdí Vít Hradil.
Podle Petra Dufka není zhoršení nálady v průmyslu ve světle slabých zakázek asi žádným překvapením. Dokud se nerozjede zahraniční poptávka, nálada ani reálná situace v průmyslu se nejspíš nezlepší, říká.
„Slabší poptávku začínají pociťovat i ve stavebnictví, i když v menší míře než v průmyslu, a tak hlavní překážkou pro tyto firmy stále zůstává nedostatek pracovníků. Ještě na začátku roku se s tímto problémem potýkala třetina firem, nyní jen čtvrtina. Není to asi proto, že by už zázračně zaměstnance našly, jako spíše začínají pociťovat slabší zakázky,“ dodává.
Česká ekonomika v 1. kvartále: Krok dopředu a hned krok zpátky
A co největší naděje letošního roku, kterou jsou služby? Tam, jak uvádí Dufek, polovina firem nevnímá žádné překážky růstu a jen velmi malá část si může stěžovat na nedostatek zájmu. Přesto určité zpomalení poptávky v dalších měsících tyto firmy očekávají. A dokonce častěji plánují omezovat počty zaměstnanců.
„Celkově dnes zveřejněný průzkum důvěry v české ekonomice nenaznačuje žádné zrychlení ekonomiky na začátku třetího kvartálu. Optimismus sekundárních odvětví vyprchá s nedostatkem zakázek, ve službách zase z obav z dalších měsíců,“ uzavírá.
–DNA–
Myslím si, že kdyby lépe zvládla fialová vláda ceny energií https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-rusnok-strop-na-energie-byl-pozde-a-vysoko-zvedlo-to-inflaci-40433685 a neměli jsme je mezi nejvyššími, nebyl by útlum ekonomiky tak velký, byl by vyšší výběr daní a s tím rychlejší splácení dluhu atd., prostě bychom nebyli na chvostu ohledně výkonu ekonomiky, citace „Česká republika zůstává v rámci Evropské unie jedinou zemí, která se dosud nevrátila na předpandemickou úroveň. Spotřeba domácností je nižší zejména kvůli propadu reálných příjmů. (https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/inflace-hdp-ekonomove-hospodarstvi-cba-kurz-koruna-euro.A231109_115356_ekonomika_jla).