Růst podnikatelské aktivity v eurozóně se v červenci téměř zastavil, přestože analytici očekávali mírné zrychlení. A dále: Pokles aktivity ve zpracovatelském sektoru se prohloubil, zatímco růst v sektoru služeb zpomalil.
Souhrnný index nákupních manažerů [PMI], který sleduje aktivitu v průmyslu a ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, se v červenci snížil na 50,1 bodu z červnových 50,9 bodu. Nacházel se tak těsně nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi poklesem a růstem aktivity. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery společnosti S&P Global. Analytici v anketě agentury Reuters čekali růst indexu, a to na 51,1 bodu.
„Vypadá to na vážný problém,“ uvedl ekonom Cyrus de la Rubia ze společnosti Hamburg Commercial Bank [HCOB].
Upozornil, že německá ekonomika se vrátila do zóny poklesu, kam ji stáhl prudký a dramatický propad zpracovatelské produkce. V Německu, které je největší ekonomikou používající euro, podnikatelská aktivita v červenci překvapivě klesla. Souhrnný index nákupních manažerů pro Německo se propadl na 48,7 bodu z červnových 50,4 bodu.
„Naděje, že by tento sektor mohl těžit z lepších celosvětových hospodářských podmínek, se rozplývají,“ dodal de la Rubia.
Index aktivity v samotném zpracovatelském sektoru v celé eurozóně klesl na 45,6 bodu z červnových 45,8 bodu. Sestoupil tak na nejnižší úroveň za sedm měsíců. Index aktivity ve službách se snížil na 51,9 bodu z 52,8 bodu.
„Oba indexy skončily pod očekáváním trhu. Vliv na to měl zejména výrazný pokles PMI v Německu, kde se aktivita v průmyslu i službách zhoršuje již druhý měsíc v řadě. Předstihové indikátory naznačují stále jen velmi utlumený růst ekonomiky eurozóny,“ uvedl analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Německo je největším obchodním partnerem České republiky. Mnoho českých firem je tak na výkonu německého hospodářství závislých.
Průmysl v zemích EU klesá
Jsou tu ale i další zprávy. Průmyslová výroba v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů klesla o 0,8 procenta, zatímco v dubnu o 0,5 procenta vzrostla. Ve své aktuální předběžné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Pokles v České republice byl výraznější a dosáhl 2,2 procenta po růstu o 0,6 procenta o měsíc dříve.
Největší meziměsíční pokles průmyslové produkce podle Eurostatu:
- Slovinsko: -7,3 %,
- Rumunsko: -6,2 %,
- Dánsko: -4,9 %.
Naopak nejvíce se výroba meziměsíčně zvýšila v Irsku [+6,7 %], Lucembursku [+3,9 %] a v Estonsku [+3,8 %].
Největší meziroční pokles průmyslové produkce podle Eurostatu:
- Rumunsko: -6,9 %,
- Německo: -6,6 %,
- Bulharsko: -6,3 %.
Naopak meziroční růst vykázalo Dánsko [+9,6 %], Irsko [+8,7 %] a Řecko [+6,8 %].
V EU klesala především výroba zboží dlouhodobé spotřeby, snížila se i výroba kapitálového zboží, mírně se naopak zvýšila produkce energií. V zemích eurozóny výroba v květnu klesla o 0,6 procenta po dubnové stagnaci. To je lepší výsledek, než čekali analytici, kteří počítali s poklesem o jedno procento.
Po spotřebě domácností letos v květnu propadl i český průmysl
V meziročním srovnání výroba v eurozóně zpomalila pokles na 2,9 procenta z dubnového tempa 3,1 procenta. V celé EU pokles naopak zrychlil na 2,5 procenta, zatímco v dubnu meziroční pokles činil 2,1 procenta. I v meziročním srovnání si Česko vede hůře než Evropská unie jako celek, když výroba v něm klesla o 3,2 procenta ve srovnání s meziročním poklesem o 0,4 procenta v dubnu.
Inflace v eurozóně dál klesá
Pozitivní zprávou z eurozóny je další pokles tempa inflace. Ta v červnu podle Eurostatu zpomalila na 2,5 procenta z květnových 2,6 procenta. Nejvyšší inflaci měly v červnu:
- Belgie: 5,5 %,
- Španělsko: 3,5 %,
- Chorvatsko/Nizozemsko shodně: 3,4 %,
- Rakousko: 3,2 %.
Naopak nejnižší inflaci Eurostat registroval ve Finsku [0,6 %] a v Itálii [0,9 %]. Inflace v Česku činila v červnu podle Českého statistického úřadu a jeho metodiky dvě procenta. Klesla z květnové hodnoty 2,6 procenta. Spotřebitelské ceny se meziměsíčně snížily o 0,3 procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky [ECB] na svém posledním zasedání 18. července ponechala podle očekávání základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta. Depozitní sazba zůstala na 3,75 procenta. Po červnovém snížení o čtvrt procentního bodu, které bylo první od roku 2019, se ECB rozhodla vyčkat na další data.
Evropská centrální banka snížila sazby o čtvrt procentního bodu
„Rozhodnutí ECB o úrokových sazbách trhy nepřekvapilo. Firmy v průmyslovém sektoru aktuálně vyhlíží pokračování snižování sazeb ECB, protože utažené měnové podmínky jsou pro ně velký problém. K tomu by mohlo dojít již na zářijovém zasedání,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.
–ČTK/RED–
