Komentář: To nejsou vaše peníze, milá vládo, ale naše peníze!

Členové vlády Petra Fialy [ODS] „chrochtají blahem“ nad tím, jak to letos zařídili se státním rozpočtem na příští rok. Oproti dřívějšku ministerstvo financí totiž vůbec nezveřejnilo svůj návrh rozpočtu pro příští rok. Jsou to ale naše peníze!

To neznamená, že ho vláda nepředstaví vůbec. Představí, ale až poté, kdy se na něm shodnou všichni ministři. Premiér Fiala totiž považuje za logičtější zveřejnění až konečného návrhu rozpočtu. V praxi to znamená, že vůbec první návrh rozpočtu veřejnost uvidí až po vládních prázdninách. A až tehdy, kdy se odpočatý Fialův kabinet znovu sejde a za zavřenými dveřmi takzvaně upeče rozpočet do „konečného návrhu“, jak sdělil premiér.

Jakkoli se toto může zdát na první pohled jako skutečně logický argument, logicky vyznívá jen pro vládu. A to je špatně! Proč? Protože státní rozpočet nepřerozděluje soukromé peníze členů vlády, kteří je, jak vidíme, strkají do všech možných pofiderních kampeliček a firem, ale pracuje s penězi daňových poplatníků. Nejde tedy o peníze vlády, ale o naše peníze! A je to ministerstvo financí, které s nimi má hospodařit řádně a v našem zájmu. To má hlavně počítat naše peníze, přičemž my máme právo vědět, jak je počítá. Avšak to, jak rozpočet navrhl úřad k tomu nejpovolanější, ministerstvo financí, vláda prostě směrem k nám vynechá, neukáže, nezveřejní.

Je tu ale i další důvod, proč ministerstvo financí nepředstavilo návrh státního rozpočtu na příští rok. A tím podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] je, aby se vláda vyhnula mediálnímu cirkusu. I tento argument ale vyznívá jako lichý. A nejen jako lichý, ale i jako přinejmenším dost přidrzlý. To opět proto, že v tomto případě jde o státní rozpočet, naše peníze. Ony totiž neexistují žádné státní peníze, o kterých rozhoduje a vidět do nich může výhradně jen vláda, ale existují jenom ty peníze, které od lidí stát vybere na daních, a proto by do nich měli vidět všichni. A to bez překážek, detailně a pořád. Ráno, večer, v noci, včera i zítra.

Naše miliarda sem a naše miliarda tam

Jsou tu ale i další nehoráznosti, které se váží ke státnímu rozpočtu. Naše peníze už opět tečou proudem tam, kam by to ještě včera nikdo nepředpokládal. Nikdo o tom předem nikoho neinformoval, nikdo o tom s nikým nediskutoval a nikdo to také před námi jako majiteli těchto peněz řádně neobhájil. Tentokrát jde o letošní rozpočet.

„Bezpečnost především! Naše vláda to dnes potvrdila, když na můj návrh navýšila rozpočet ministerstva vnitra na letošní rok o 1,95 miliardy korun. Díky tomu dokážeme zajistit bezproblémové fungování policie a hasičů, jejichž práce je pro bezpečí nás všech nepostradatelná. O dalších investicích do bezpečnosti budeme jednat při přípravě státního rozpočtu na příští rok,“ uvedl 24.7. ministr vnitra Vít Rakušan [STAN].

Velice zajímavé: Diskuze nad státním rozpočtem na příští rok se odkládá. A stejně tak bez diskuze vláda již letos strká naše peníze do resortu vnitra, aniž by jeden věděl proč. Došly snad vnitru peníze na výsluhy policistům? Nebo snad policii a hasičům chybí peníze na dovolenou? Nikdo neví…

„Jsou to peníze, které jsou nezbytně potřeba i v souvislosti s bezpečností i na základě tragických kauz, kterých jsme byli svědky,“ pouze uvedl k nečekanému výdaji premiér Fiala a dodal, že peníze podle něj budou použity správně.

Peníze na vnitru: Výdaje sto miliard, úspora 350 milionů

Jednomu hned spadne kámen ze srdce. Jak budou naše peníze využity? Správně! Trochu to připomíná podvodníky, kteří vám kradou peníze z účtu a přitom vám tvrdí, abyste se ničeho neobávali, a hlavně se na nic neptali. V tomto případě pak víme jen to, co nás nepotěší. A to je, že ministerstvo vnitra mělo letos hospodařit s výdaji 97,4 miliardy korun. Což je o 2,3 miliardy korun méně než loni. Teď mu z rozhodnutí vlády ale pošleme další dvě miliardy. To znamená, že bude skoro na svém loňském rozpočtu. Jsou toto ty úspory, o kterých vláda tak ráda mluví? Jsou toto ty reformy, které mají zefektivnit fungování státu?

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

Pokud to spočítáme, zjistíme, že vnitro se letos při výdajích ve výši bezmála sto miliard korun uskrovnilo o cca 350 milionů korun. O úsporách či reformách tedy asi řeč být nemůže. Budiž… I v tomto případě ale jde o princip. Vláda rozhodla, vzala naše dvě miliardy korun a dala je ministrovi Rakušanovi [STAN]. Aniž by to bylo někde předem spočítáno, napsáno, aniž by to někdo řádně vysvětlil. Skoro to vypadá, jako by měla vláda za to, že to jsou její peníze, když s nimi takto snadno nakládá. A to, že se zaštiťuje i loňskou tragickou střelbou na FF UK, je už jen další drzost a nevychovanost. To už kvůli tomu, co všechno jsme se o zajištění takzvaných měkkých cílů skrz tuto nedávnou strašlivou tragédii my, kteří posíláme každý rok na vnitro zhruba sto miliard korun, [ne]dozvěděli.

Na téma naše peníze promluvil i prezident Pavel

Ke státnímu rozpočtu se překvapivě vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ten uvedl, že za zásadní považuje transparentnost státního rozpočtu. To v tom smyslu, aby jednotlivé složky rozpočtu, jak řekl, byly na příjmové i výdajové straně naprosto jasné a srozumitelné. Těžko říci, zda jde o kouzlo nechtěného nebo jenom opět šťastnou shodu okolností, ale Pavlova slova – nutno mu přiznat – sedí. Problém ale je, že jaksi docela nekorespondují s aktuální situací, kdy premiér Fiala a ministr financí Stanjura spolu s kolegy před námi schovali návrh státního rozpočtu z dílny úřadu, který spravuje naše peníze, jako hadi nohy.

Ale ani tím příběh banánové republiky Česko nekončí. Jsou tu i další pikantnosti. Prezident Pavel vládě „také tak nějak pohrozil vetem rozpočtu“ na příští rok, když řekl: „Pokud by skutečně došlo k tomu, že v návrhu rozpočtu budou ignorovány priority tak, jak si je stanovila vláda, pak by to byl důvod ten rozpočet vetovat, protože by vlastně nesplnil to, co vláda voličům slíbila a kvůli čemu ji volili.“

Opět skvělá řeč! Zejména její poslední část. Ale radost z ní znovu kalí poznání, že byť vláda Petra Fialy poslední dva roky inkasuje rekordní příjmy na daních, vykazuje i rekordní deficity státního rozpočtu. A neslibovala právě vláda Petra Fialy, že dá dohromady veřejné finance? A neslibovala také náhodou to, že nebude zvyšovat daně a odvody?

Stanjura má rekordní příjmy, ale i deficit rozpočtu. Jak to?

Asi všichni víme, jak to s jejími sliby dopadlo. Přičemž neznačí právě toto, o čem promluvil prezident Pavel? Totiž, že vláda skrze státní rozpočet neplní, co voličům slíbila a kvůli čemu ji volili? Jeden by řekl, že to značí přesně to. A možná by se i doptal. Kde je celou tu dobu náš přímo volený pan prezident? Že na to dlouhodobě neupozorňuje? Že nešturmuje, když už ne k útoku, tak alespoň k obraně.

Němci státní rozpočet už znají. Aby ne, jde o jejich peníze

To, že se členové vlády Petra Fialy tak často a rádi vyslovují v tom smyslu, že jsou politici západního střihu, ještě neznamená, že mají osvojeny západní standardy. Ba právě naopak. Za příklad nám i jim může posloužit německá vláda kancléře Olafa Scholze. Ta veřejnosti představila státní rozpočet už 17. července. A sestavovala ho opravdu těžce nejen kvůli různorodé vládní koalici, ale i kvůli tomu, že německá ekonomika stejně jako ta česká nejede. Ale i tak ho sestavila a veřejnosti představila. Čímž německým daňovým poplatníkům jasně a v dostatečném předstihu řekla, co zamýšlí s jejich penězi v příštím roce udělat. A samozřejmě, že opozice návrh jejího rozpočtu zostra kritizuje. A samozřejmě, že Německo teď kvůli rozpočtu zažívá pořádný mediální cirkus.

To je ale přece naprosto v pořádku. Na rozdíl od naší vlády německá vláda ví, že demokracie je o dohadování se a často i hádání se. A i ví, že není o tom, že jedni mají pravdu a můžou všechno, zatímco druzí mají pouze „držet hubu a krok“. Také si uvědomuje, že peníze daňových poplatníků jsou svaté. A že je její povinností se daňovým poplatníkům zodpovídat za každé vybrané i vydané euro. I když i v Německu není v tomto případě vše dokonalé, všichni si tam velice dobře uvědomují, že vláda peníze lidí pouze spravuje. Což znamená, že s nimi nenakládá, jako by byly snad její, jako by patřily snad jí, takže má právo o nich rozhodovat tak, jak ji napadne.

V Česku to je ale jinak, zdá se. U nás nám ministr Stanjura, správce našich peněz, státní rozpočet tak, jak ho připravil ten k tomu nejpovolanější rezort, ministerstvo financí, klidně neukáže, aby si ušetřil mediální cirkus. A ukáže nám ho až poté, kdy se na něm shodne on a jeho kolegové na vládě. Což je mimo jiné i v momentě, kdy už jemu a jeho kolegům do toho, jak hospodaří s našimi penězi, nebude moci „nikdo kecat“.

—

A to je prostě něco neuvěřitelného! Představte si, že si platíte správce svých financí, třeba soukromého bankéře, který vám ale řekne v momentě, kdy chcete přístup k informacím o svých penězích, že dnes nemá náladu, ať jdete domů…

Názor: Seberme politickým stranám a hnutím naše peníze. Prospějeme jim

Co z toho plyne? Ministr Stanjura rozhodně není tím pravým, kdo by měl spravovat naše peníze. To proto, že byť by ho měla bolet hlava z mediálního cirkusu třeba i měsíc či dva, měl by to podstoupit. To proto, že nespravuje svoje peníze nebo snad peníze třeba Víta Rakušana, ale spravuje naše peníze. A to už je nějaká zodpovědnost. Minimálně dost velká na to, aby v sobě našel kus slušnosti a vyšel s tím, jak plánuje hospodařit s našimi penězi v příštím roce, co nejdřív na světlo. Pokud toto neví, měl by to vědět alespoň premiér. Pokud to neví ani premiér, měl by si i ten sbalit uzlíček a odejít. Totiž, milá vládo, to nejsou vaše peníze, o kterých teď rozhodujete, ale to jsou naše peníze!!!

Daniel Tácha