V Rusku znovu stoupla inflace. Ekonomika se dál vymyká kontrole

Na 18 procent zvedla tento týden [26.7.] ruská centrální banka svou základní úrokovou sazbu. Tím se v Rusku opět přiblížila 20% hodnotě z doby, kdy ruská vojska zkraje roku 2022 vtrhla na Ukrajinu.

Tehdy ruská centrální banka zvedla úroky v obavách z vysoké inflace skokově ze zhruba 10 procent na 20 procent. Cílila na ochranu kurzu rublu a obranu proti inflačním tlakům. Tehdy se inflace v Rusku pohybovala i na bezmála 18 procentech. Nyní je ale situace odlišná. I když se inflace v Rusku nyní oproti loňsku více než zdvojnásobila, oproti době, kdy tamější centrální banka držela tak vysoké sazby, jako je nastavila nyní, je poloviční.

Ruská centrální banka předpovídá, že v celém letošním roce se inflace v Rusku bude pohybovat v rozmezí 6,5 až sedm procent. To v situaci, kdy inflace v červnu dosáhla v Rusku 8,6 procenta, v červenci se [k 22.7.] vyšplhala na devět procent. V letošním druhém čtvrtletí činila v průměru 8,6 procenta, v prvním čtvrtletí pak 5,8 procenta. Jádrová inflace byla nepatrně vyšší. V druhém čtvrtletí se v průměru pohybovala na hodnotě 9,2 procenta, v prvním čtvrtletí byla 6,8 procenta.

Ekonomika v Rusku se přehřívá

Důvod, proč ruská centrální banka zvedla úrokové sazby na dvojnásobek inflace, spočívá v dlouhodobém přehřívání ruské ekonomiky. To má hned několik příčin a projevuje se to několika způsoby.

„Růst domácí poptávky stále převyšuje možnosti rozšíření nabídky zboží a služeb. Aby inflace začala opět klesat, je třeba dále zpřísňovat měnovou politiku,“ uvádí v základu ruská centrální banka ve své aktuální zprávě.

Také potvrzuje přetrvávající silný růst ruské ekonomiky. Hrubý domácí produkt [HDP] Ruska jen v letošním prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,4 procenta. A pak je tu spotřebitelská aktivita, která nadále zůstává vysoká. Důvodem je podle centrální banky výrazné zvýšení příjmů domácností a pozitivní spotřebitelské nálada, důvěra v ekonomiku.

„Značná investiční poptávka je podporována jak fiskálními pobídkami, tak vysokými zisky podniků,“ píše ruská centrální banka.

EU zasadila další ránu Putinovi, říká. Obchod s ruským LNG ale nezakázala

Je tu ale problém. Za této situace růst domácí poptávky po zboží a službách nevede k úměrnému rozšiřování nabídky, ale zvyšuje náklady podniků a následně zesiluje inflační tlaky. Další potíž podle ruské centrální banky je v tom, že v zemi sílí nedostatek pracovních sil.

„I přesto, že úroky u úvěrů se zvýšily, stále dostatečně neodrazují při současné inflaci obyvatele Ruska ke sjednávání úroků. Ve druhém čtvrtletí 2024 zůstala úvěrová aktivita vysoká v retailovém i podnikovém segmentu,“ konstatuje centrální banka.

Důležitá je i její poznámka o tom, že prvního července došlo ke zrušení státního programu zvýhodněných hypoték. Důvod spočívá v tom, že současný ekonomický boom v Rusku podle pozorovatelů stojí na vratkých základech, táhnou ho výhradně státní peníze.

Současné Rusko v praxi

Současný život v Rusku a výkon ruské ekonomiky zmapoval v nedávném článku “A spending boom fuels Russia´s wartime economy, raising bubble fears” americký list The New York Times [NYT]. Ukázal příběh podnikatelky Anny, která si poté, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, založila realitní agenturu. Měla vážné obavy, že s válkou přijdou horší časy. Což se ale nestalo. Za několik málo týdnů koupila luxusní byt z 18. století na prestižní adrese v centru Petrohradu.

„Jakmile začala válka na Ukrajině, majitel přestal jezdit do Ruska. Byt prodal s asi 40% slevou,“ vysvětluje Anna a dodává: „My tady v Rusku jsme zvyklí žít v atmosféře trvalé krize.“

Z aktuální krize tak Anna i úspěšně těží. Loni pro sebe nakoupila dva investiční byty a zprostředkovala prodej 150 dalších nemovitostí.

„V atmosféře stálých šoků se lidé rozhlížejí po různých příležitostech, aby si zajistili stabilní příjem,“ říká.

Ruské ekonomice, která těží z války na Ukrajině, hrozí přehřátí

Jejímu podnikání, píše NYT, pomohla státní politika podpory spotřebitelských výdajů, které povzbudily národní ekonomiku i přes sankce uvalené západními zeměmi. Sem patří již zmíněné státem dotované hypotéky.

„Putin rozpouští finanční rezervu, zvyšuje vojenské výdaje a zároveň chudším Rusům zvyšuje penze, platy a poskytuje jim různé benefity, jako například dotované hypotéky. Všichni nakupují za dotované ceny,“ tvrdí Anna, která nedávno splatila jednu ze svých pěti hypoték.

„A kdo to nakonec zaplatí? No přece stát,“ dodává.

Skutečnost je, že hodnota hypoték poskytnutých dvaceti největšími ruskými bankami jen za první pololetí loňského roku podle údajů státní instituce Dom.RF a agentury pro výzkum trhu nemovitostí Frank Media v Rusku vzrostla o 63 procent. Za první tři měsíce tohoto roku jedna z každé dvou nově poskytnutých hypoték byla dotována státem pomocí různých sociálních programů, které poskytují půjčky na první nákup nemovitosti. Vůbec nejlepší sazbu dostávají vojáci.

„Můžete se plně věnovat vojenské službě a nepřemýšlet, protože máte zaručené vlastní bydlení,“ uvedl ruský voják pod přezdívkou Domovoj s odvoláním na dotovanou hypotéku ve videu nahraném ministerstvem obrany.

Dotované ceny v Rusku

Americký list dále uvádí, že státní posilování ekonomiky vytvořilo v Rusech pocit blahobytu a má pozitivní vliv na podporu prezidenta Vladimira Putina a „jeho“ války na Ukrajině. Někteří ekonomové, včetně Ruské centrální banky, však varují, že tyto výdaje ohrožují finanční stabilitu země.

Obávají se, že vláda pumpuje do ekonomiky peníze příliš rychle. Výsledkem aktuální ruské politiky je vysoká poptávka po všem, od zahraničních dovolených až po tanky. To vše ale zvyšuje míru inflace. Také je třeba dodat, že meziroční míra inflace v Rusku se na konci loňského roku pohybovala kolem čtyř procent. Avšak nyní znovu roste [viz výše, pozn. red.]. A problém není jen inflace, ale i rubl.

Rusko na slabém rublu rozhodně profitovat nebude

Válka na Ukrajině akceleruje ruský průmysl. Ruští průmyslníci se podle NYT Putinovi chlubí, že jejich podniky zvýšily výrobu na úroveň nevídanou od pádu Sovětského svazu a že pracují na tři směny, aby pokryly armádní poptávku. Například v petrohradské textilce se snaží získat kvalifikované dělníky a kvalitní materiály, aby zvládli příval zakázek na vojenské uniformy. V průmyslové oblasti ve Sverdlovsku, továrna, kde se vyrábějí tanky, zaměstnala jako pracovní síly stovky vězňů z místního vězení, aby vůbec pokryla poptávku.

Jen objem půjček se od vypuknutí invaze v důsledku vládních pobídek a růstu výkonu zbrojní výroby prudce zvýšil. Půjčky podnikům se loni v červnu v meziročním srovnání podle údajů Ruské centrální banky zvýšily o 19 procent.

Rusové podporu vítají, ale mohou i rychle vystřízlivět

Podpory veřejných výdajů přivítali lidé zejména v chudších oblastech Ruska, kde se vyrábí většina vojenské techniky a odkud pochází většina branců. Oblasti sousedící s Ukrajinou a okupovaný Krym se rovněž těší z ekonomické prosperity v důsledku velkých investic do vojenského opevnění a příchodu desítek tisíc vojáků. To přesto, že obyvatelé těchto oblastí denně čelí útokům ukrajinských raket a dronů.

Vojáci domů posílají mzdy, které jsou mnohem vyšší než jejich někdejší mzdy. Rodiny padlých zase dostávají kompenzace v mnohonásobné výši jejich ročního příjmu. Ti z Rusů, kteří jdou pracovat do obsazených ukrajinských oblastí, dostávají násobky svých běžných platů. Příkladem uveďme třeba učitele. Většina těchto peněz putuje do místní ekonomiky, protože sankce omezily možnost cestovat do zahraničí.

Rusko má plynu dost. A tak plynofikuje venkov

„Jako ekonomka nedovedu odhadnout, kdy tato bublina praskne,“ uvedla pro NYT Alexandra Prokopenková z berlínského Carnegie Russia Eurasia Center a bývalá poradkyně Ruské centrální banky.

„Jednoho dne by se ale vše mohlo zřítit jako domeček z karet,“ dodala.

Nikoliv tak tvrdě, ale přesto s obavami, se vyjadřuje i guvernérka ruské centrální banky Elvíra Nabuillinová. Ta opakovaně upozorňuje na nedostatek pracovních sil, který hrozí roztočením mzdově-inflační spirály. Varuje před dalším rizikem, kterým je převyšující poptávka po zboží a službách nad nabídkou. I to zvyšuje inflaci a ohrožuje finanční stabilitu, a tak i celou ekonomiku.

Daniel Tácha

—

Aktualizace 31.7.: Ruská ekonomika zrychlila v prvním pololetí růst na 4,7 procenta z 1,8 procenta ve stejném období loni. Nezaměstnanost v červnu klesla na rekordní minimum 2,4 procenta. Ve druhém čtvrtletí byl podle odhadu ministerstva hospodářství hrubý domácí produkt [HDP] vyšší o čtyři procenta. V prvním čtvrtletí činil meziroční nárůst 5,4 procenta.

Minulý měsíc bylo v Rusku bez práce 1,9 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti se snížila na 2,4 procenta z květnových 2,6 procenta. Nízkou míru nezaměstnanosti v Rusku doprovází růst mezd. Podniky a úřady musejí držet krok se štědrými odměnami pro dobrovolníky, kteří bojují na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zdvojnásobil zálohové platby pro armádní dobrovolníky. Zvýšil také minimální roční mzdu v prvním roce služby na 3,25 milionu rublů [cca 885 000 Kč]. To je více než trojnásobek průměrné mzdy v Rusku.

Podle ruského statistického úřadu [Rosstat] vzrostly reálné mzdy v prvních pěti měsících roku o 10,1 %. Nominální mzdy se oproti stejnému období roku 2023 zvýšily o 18,7 %. Vysoké mzdy podporují spotřebu. V prvních šesti měsících roku se maloobchodní tržby podle Rosstatu zvýšily o 8,8 procenta oproti 2,8 procenta ve stejném období roku 2023.